Šílený zabiják [DOKONČENO]

Šílený zabiják #6

8:20
Praha
Místo úkrytu

Když jsem se probudil, pomalu jsem otevtel očia rozhlédl se kolem. Byl jsem se na zemi, kde jsem před tím usnul. Smiley Killer už byla dávno vzhůru a připravovala něco k snídani. Vstal jsem a šel se podívat. ,,Dobré ráno" ,,Dobré ráno. Chtěla jsem připravit snídani než se vzbudíš. Promiň, jestli ti to nebude chutnat, nezeptala jsem se tě na jídlo..." Bylo toho hodně. Dokonce víc, než jsem si dokázal obstarat sám pro sebe. Bylo tam hlavně ovoce, pečivo a maso. A tak jsem ji raději přerušil, než jí dojdou vysvětlení a omluvy. ,,Ne, to je v pořádku. Já jsem velmi flexibilní." Vypadala celkem nervózně. ,, Promiň jen jsem poctěna, tys byl můj vzor. Díky tobě jsem dokázala zabít svou rodinu, takže... Bych ti tímto chtěla poděkovat." To mě trochu zarazilo. Ještě nikdy se mi nestalo, aby mi byl někdo za něco vděčný. To mi lichotilo. A probouzelo to ve mně zvláštní a neznámé pocity. ,,Spíše bych ti měl děkovat já. Za všechno cos pro mně udělala. A především to o té poctě. Ty jsi první kdo mi něco takového řekl. A nemusíš se bát, nejsem něco víc než ty. Teď jsme si rovni, takže se nemusíš bát." Usmála se a dali jsme se do jídla. Když jsme posnídaly, zabalili jsme si věci a zahladili po sobě stopy. ,,Máš plán jak se odsud dostaneme?" ,, Za domem mám auto. Je to sice nápadné, ale takhle máme šanci rychle zmizet" Zavedla mě dozadu do malé uličky, kde bylo zaparkované auto.,,Chceš řídit?" Neznělo to jako otázka, spíš jako prosba. ,,Jo jistě. Teda pokud nemáš strach o svůj život."
,,Ne v pohodě." Strhl jsem plachtu a přede mnou stála malá škodovka. Byla to fábie. Otevřel jsem dveře, sedl si na místo řidiče a nastartoval. Nádrž byla z části plná. Vycouval jsem z uličky na frekventovanou ulici a zamířili jsme na dálnici do Drážďan.

12:49
Konečně jsme přijeli do Drážďan. Přes mírné zácpy jsme se dostali až do centra. Zbraně jsme nechali v autě pod sedadlem, protože nás policie prohledávala všude na významných místech. Smiley Killer byla úplně v klidu. To mě na ní zaujalo. Ze začátku jsem měl strach při každé kontrole. A pak se objeví jedna holka která vyhlásila svou rodinu a při kontrole je úplně v pohodě. Něco takového jsem nikdy neviděl. A právě to byla jedna z věcí kterou mě fascinovala.,, Děje se něco? " Ta otázka mě probrala.,, Ne jen jsem se zamyslel že bychom tu měli nechat znamení." Po několika hodinách když jsem si prošli Drážďany, vrátili jsme se k autu. Na zadním sedadle ležely 2 plastové láhve vody. Vzal jsem je a do kapsy schoval jeden tříštivý granát a dlouhý provázek.,, Co s tím chceš dělat? "
Podíval jsem se jí do očí a usmál se.
,, Znamení." Dal jsem jí bílou barvu ve spreji a povídá ji aby šla za mnou. V uličce byla popelnice. Na provázek jsem přikázal láhev a druhý konec jsem převlékl skrz ucho a na něj přivázal druhou láhev. Ještě předtím jsem z ní musel část vody odlít. Z kapsy jsem vytáhl granát a vytáhl pojistku. Granát jsem položil pod těžší láhev tak aby neodletěla sekundární pojistka. Otočil jsem se na Smiley,  která stála za mnou.,, Nastříkej na tu zeď kruh a přes něj písmeno X. A pod to napiš
GOOD BYE MY FRIEND" Když to udělala, vytáhl jsem nůž a probodnul láhev s granátem.,,Musíme jít." Vzal jsem ji za ruku a běželi k autu. Smiley si sedla za volant a nastartovala. ,,Co jsi to udělal v té uličce?" ,,Ty láhve nám dají čas zmizet. Ten výbuch bude jako teroristický útok, bude to po celém světě. Až to zjistí Česko a uvidí ten grafit, spojí se a budou nás hledat i Němci. Proto ten výbuch. Větší pozornost médií." Smiley se jen usmála a na nic dalšího se neptala. Nastoupili jsme do auta a zamířili směr Berlín.
Pokračování příště...

Opět vás vítám u již 6. dílu Šíleného zabijáka. Napadlo mně že by příběh oživilo kdyby hlavní hrdina měl parťačku. Takže pokud se vám to tak líbí dejte like, šiřte mezi své přátele, a pokud se těšíte na 7. díl, napište své dojmy a názory.
Uvidíme se zase příště.
váš
Mike-K