Šílený zabiják [DOKONČENO]

Šílený zabiják #20

Když jsem byl ve městě Ruse, přemýšlel jsem, jak se dostat přes Turecko až do Sýrie. Samozřejmě autem. Ale kde ho sehnat? Mohl bych zkusit nějaké ukrást nebo vyhodit řidiče, ale taky se to mohlo pokazit. Neměl jsem žádnou zbraň, se kterou by to šlo. ,,Miku nepotřebuješ zbraň, abys ukradl auto. Můžeš ho přece nastartovat pomocí drátů. Nebo můžeš nastoupit do nastartovaného auta." ,,O to nejde Jamesi. Nevím jací jsou tu lidi . ,,Proč máš strach z bulharů Miku?! Čím jsou tak nebezpeční?"
,,Já ani nevím proč. Mám takový pocit. Jamesi vždyť jsi v mé mysli. Víš na co myslím."
,,Ano vím. Ale je lepší když spolu mluvíme takhle. Je lepší o něčem komunikovat. Ventilace mysli je důležitá. I pro lidi jako jsi ty Miku."
,,Vždycky na mě příjdeš s něčím z psychologie. No tak fajn, něco zkusím."
Procházel jsem městem a hledal vhodné auto. Takhle jsem bloudil asi hodinu než jsem přišel na jedno parkoviště obchodního centra Stibus. Stálo tam hned několik zaparkovaných aut blízku vchodu. Přejel jsem pohledem všechna auta co tam byla a vybíral. Pegote, Citroen, Audi...
Pak jsem vzadu zahlédl černé BMW. Bylo nejvhodnější a tak jsem ho vzal. Krást auta mi nikdy nešlo tak jako kreslení, ale stačilo to na otevření dveří a nastartování auta. Před tím, než jsem odešel, jsem častokrát pomáhal Kárlovi udržovat auto. Tedy ještě před tím, než jsme spolu přestali mluvit. Musel jsem mu pomáhat s opravami motoru, což zahrnovalo i elektroniku a to se právě hodilo. Když se rozezněl alarm, co nejrychleji jsem ho vyřadil a pak nastartoval motor. Zvláštní bylo, že nádrž byla částečně plná. Sice to nebylo nic neobvyklého, v České Republice to tak dělali často, ale v mé situaci to bylo trochu podezřelé. Samozřejmě jsem trochu paranoidní, ale pro přežití to bylo potřebné, ba i nutné. Rozhlédl jsem se kolem, jestli neuvidím podezřelé osoby, vyhlížející ze stínu. Nikoho jsem neviděl, a tak jsem odjel z parkoviště a zamířil na jih k hranicím s Tureckem.
Jen když jsem kolem půl deváté večer projížděl po dálnici u města Jambol, tak mě zastavila policie kvůli dopravní kontrole. Snažil jsem se co nejvíc vypadat přirozeně
Nerozuměl jsem jim, a tak mě po pár minutách nechali jet.
Po asi hodině jsem se blížil k hranicím s Tureckem. ,,Už jen kousek Jamesi a budeme v Sírii. Tam bude větší legrace než tenkrát po Evropě." ,,Jo, ale taky hodně ostražitosti. Vždyť víš že tam jsou kromě islamistů pravděpodobně i američani a rusové." ,,Ano Jamesi, jsem si vědom rizik, které hrozí. A nenechám se zatknout. Tentokrát už ne."
,,Někteří lidé by řekli, že je škoda tak mladého a inteligentního muže jako jsi ty. Rádi by zkoumali tvou mysl." ,,Všichni jsou nějak šílení Jamesi." ,,Ale všichni nejsou šílení tak jako ty. Jsi svým způsobem jedinečný. Takový jednorožec mezi šílenci." ,,Proč mě srovnáváš zrovna s jednorožcem?" ,,Je známý tím že je jediný."
,,Aha no, to je skvělé..." ,,Chci ti jen říct že bude škoda, jestli zemřeš." ,,Všichni jednou umřou Jamesi. Johan Wolfgang Geothe byl génius taky a přesto umřel. Jistě dlouhověkost je lákavá, ale kdo by o to stál? Být na věky sám. Tělo by se ti postupně rozpadalo, ale stále bys žil. To není pěkná budoucnost. Kdyby měl člověk dlouhověkost a věčné mládí, tak by bral každý, ale takhle raději člověk umře, než aby žil takový život. Tak moment Jamesi.
Zdá se mi to, nebo se mi tu Sýrii snažíš rozmluvit?"
,,Ne nezdá. Ještě se mi nechce umřít." ,,Nené, žádné takové, umřeme pěkně spolu. Chci umřít, ale nechci páchat sebevraždu, když mám možnost. Je lepší zemřít v boji, než zemřít přízemě vlastní rukou. Měl bys tomu rozumět tak jako já."
,,Rozumím tomu. Ale přesto v tom nevidím smysl. Proč zemřít, když můžeš udělat tolik. Pamatuješ na Columbine High? Ti se dokázali zapsat do historie."
,,Ale já už součástí lidské historie jsem, zapomněl jsi? Viděla to celá Evropa, viděl to celý svět. A díky televizi na tohle nikdy lidé nezapomenou." ,,Takže teď hodláš jít na odpočinek? Po drobné zábavě chceš skončit?" ,,Já nevím Jamesi. Ale prostě nedokážu pokračovat, když tu není Smiley. Život ztratil ty hezké barvy, co měl. A ty se divíš, proč chci umřít?" ,,Ty jsi fakt šílený Miku." ,,Říká hlas v mojí hlavě." Nahlas jsem se rozesmál a musel si utřít slzy z očí. A právě v té chvíli jsem se probral a začal si všímat okolí. Už jsem viděl kolonu aut co čekala u hraničního přechodu. Tyhle přechody mi začínaly lézt na nervy. Díky bohu že tohle v evropské unii není.
,,Těšíš se až ti budou prohlížet doklady?"
,,Žádné doklady nemám takže nic."
,,A co chceš dělat?"
,,Ty přece víš co chci udělat."
,,Vím, ale moc se mi to nezamlouvá. Měl bys to vymyslet lépe."
,,Lépe to nejde Jamesi. Tak jdem na to."
Řekl jsem na hlas, vystoupil a zamířil k přechodní stanici.

Pokračování příště...

Tak to by bylo pro tento díl všechno, a můžete se těšit na další díl.
Všechny díly knihy Šílený zabiják také vycházejí na youtube kanálu (Survivors Of Insanity)
https://www.youtube.com/channel/UCuDPeKzIXqGayg_1xbx5tDw. Na tomto kanálu už vyšly 4 mé díly a doporučuji vám, aby jste mu dali like a odběr, protože si to opravdu zaslouží, aby se mu ta investice i vracela. Jsou tam i příběhy, které jsem zatím ještě u nikoho neslyšel, takže doporučuju taky. Tam běžte podívat.
Také doporučuji si přečíst příběh (Usmívej se) od None078 Je to jeden z mála příběhů, který se mi zalíbil a inspiroval mě. Ohodnoťte ji prosím hvězdou. Pokud máte nějaké návrhy, myšlenky nebo něco co mi chcete říct napište komentář nebo soukromě. A pokud myslíte že je tahle kniha výborné čtení po večerech sdílejte ji mezi své DARK přátele.
A jsem rád že se vám má kniha líbí.
váš
Mike-K