Šílený zabiják #9

450 49 6
                                    

Berlín
Kaiser Friedrich str.
20:36

Já jsem tvá a ty jsi můj,
to si dobře pamatuj.
Teď jsi v mém srdci,
pustit tě nechci.
Zamkla jsem, ztratila klíč,
nemůžeš ze srdce pryč.

Na tuhle báseň jsem myslel, když Smiley probodla hrudník manželovi z jednoho manželského páru, co jsem odpoledne vybral a sledoval domů. Zajímavé. Ten muž byl smířený. Věděl že nechceme peníze, ale zabít je. Ten prázdný pohled když naposledy zalpal po dechu a pak svěsil hlavu. Když se objevila Smiley, dostal jsem opět touhu zabíjet.
Tu touhu, ve kterou jsem pomalu ztrácel víru. Přistoupil jsem k židli přivázané ženě, a strhl jí triko a následně i podprsenku. Často jsem slýchal klepy o Němkách. Pevná prsa a velký zadek. Přesně taková byla její prsa. Ale na prsou mi stejně nezáleželo. Záleželo mi na jejím ponížení. Abych tento pocit zesílil, položil jsem jí ruku na levé prso a sledova její bezmoc. Dosáhl jsem svého. Extáze. Pohladil jsem ji po tváři a zašeptal jí do ucha.,, GOOD BYE MY FRIEND" Okamžitě jsem vytáhl nůž a zarazil jí ho hluboko do hrudního koše. Cítil jsem, jak se dlouhá čepel prošla srdcem. Skoro se zdálo, jako by se zastavila o páteř. Když jí konečně po pár vteřinách vzdoru spadla hlava, vysunul jsem čepel nože, a strčil ho do kapsy. Díval jsem se jak z rány uniká krev a sundal si masku.
Ta rudá unikající tekutina mě doslova zhypnotizovala. Probrala mě až ruka na mém rameni.,, Jsi v pohodě?" Otočil jsem se a podíval se jí do očí. Čišela z nich starost.,, Jo v pohodě " Teď už mrtvou ženu jsem odtáhl ke zdi a namočil prsty do teplé krve a na zeď jsem nakreslil kruh s křížem a větu "GOOD BYE MY FRIEND". Smiley zatím odtáhla mrtvého muže na postel a provedla klasický řez, typický pro pitvu.
Pak mu vyrvala srdce a mačkala ho tak, aby připomínalo ještě bijící srdce. Zasmáli jsme se a pak jsem pokračoval ve zkrášlování tváře mrtvé ženy. Když jsem byl hotov, šel jsem do kuchyně a z držáku vytáhl stejný nůž, a dal ho mrtvé ženě do ruky. ,,Už budeš hotová? " Otočil jsem se a podíval se na její dílo. Vyrvala mu obě plíce a kus tenkého střeva. To pak rozložila na podlahu a udělala z toho smajlíka. Postavil jsem se k ní a podíval se na celý výjev.
,, Dobrá práce" Poplácal jsem ji po rameni, a zamířil do koupelny. Když jsem omýval zkrvavené nože, přišla za mnou a zezadu mě objala kolem pasu.,, Byli to manželé. Co kdyby někdo takhle zabil nás? " Podíval jsem se do zrcadla a usmál se.,, To se nestane. A kdyby ano, zabil bych ho dřív, než by se tě jen dotkl." Otočil jsem se a objal ji.,, Nikdy nedovolím, aby ti kdokoliv ublížil" Vážně se na mě podívala, a pak dodala. ,,A já nedovolím aby někdo ublížil tobě" V tu chvíli jsem viděl jak jí po tváři stéká slza. Ihned jsem ji setřel a  položil si její hlavu na rameno. ,, To nic, to je v pořádku, jen se vyplač." Lehli jsme si na zem a opřel jsem se o vanu.
Trvalo čtvrt hodiny, než se mi ji konečně podařilo utišit. Když přestala, šel jsem do kuchyně a přinesl jí sklenici vody. Věděl jsem, že sentimenty teď nepomůžou.
A proto jsem zvolil jiný způsob.,, Noták vzpamatuj se! Podívej cos dokázala. Zabila jsi toho může. Zabila jsi toho policistu když mě zranil. A zabila jsi ty policisty když mě převáželi. A teď se tady rozbrečíš!? " Smiley se konečně zasmála a potichu odpověděla. ,,Ne, jistě že ne. " Ta doba co mi scházel její smích, mi nepřipadalo jako minuty ale dny. Postavili jsme se a políbila mě. ,,Díky za povzbuzení. " Když odcházela, plácla mě přes zadek. Otočil jsem se a s úsměvem na tváři ji okřikl,,Hej!" Ona se jen na mě podívala a zasmála se. Když jsem umyl všechny nože, šel jsem za Smiley, zezadu ji objal a políbil na krk. ,,Kam půjdeme teď? " Ona se rozkošnicky usmála a pak řekla.,, Mám jistou představu. Nebude vadit, když se podíváme do Rakouska? Na podzim je tam prý hezky." ,,Nebude" Pošeptal jsem a víc se přiblížil k jejímu uchu.
Pokračování příště...

Nemůžu uvěřit, že jste stále tady a čtete mou knihu. Moc vám za to děkuji lidi.
Pokud se vám toto pokračování líbilo a máte zálusk na další díl dejte like, pokud máte nějakou tu myšlenku, pište do komentářů. Baví mně si to číst. 🙂 A pokud se vám to hodně líbí, šiřte knihu mezi své přátele.
váš
Mike-K

Šílený zabiják [DOKONČENO]Where stories live. Discover now