Šílený zabiják #14 1/2

323 40 7
                                    

Pak jsme uslyšeli zvonek u dveří...

Podíval jsem se na Smiley a Smiley zase na mně. Zůstali jsme nehybně stát na místě. Pak se ozvalo další zvonění doprovázené klepáním na dveře. Sáhl jsem po noži a pomalu šel ke vstupním dveřím. Podíval jsem se kukátkem kdo tam je.
Byla tam nějaká rusovlasá holka se zeleným kostkovaným šátkem a klasickou plátěnou bundu. Na rameni měla německou vlajku. Nechápu proč německou a ne francouzskou. Ale co se dá dělat.
Potichu jsem se vrátil do kuchyně kde byla Smiley a potichu jí to řekl. ,,Je tam nějaká holka, asi kámoška těch dvou." ,,Tak ji zabijeme. Co záleží na jedné holce?"
,,Jestli žije u rodičů a řekla kam jde, tak ji budou hledat. A zjistí co se stalo."
Další zvonění.
,,Takže nic neuděláme a necháme ji odejít."
,,No já bych ji zabil. Co na jedné holce? Bude sranda, tak dělej." Zarazil jsem se. ,,Jamesi?" ,,Správně. Jsem to já James."

,,Nemohl by ses vrátit později? Teď musím přemýšlet." ,,Máš přece mne. Pomůžu ti." ,,Když jsem poslechl tvé rady naposled, zabil jsem Kárla a musel utéct do Ruska. Né děkuji." ,,A pročpak ne? Bude sranda, věř mi. Viděl jsi tu holku? Její vlasy, oblečení obličej. Ta zrovna nemá peníze na to aby rozhazovala za make-up a jiné zbytečnosti. Nejspíš žije u přítele který má nízký plat. Možná ani nevydělává. Takže kdyby se nevrátila, bude to řešit sám a nebude volat policii. Věř mi, pobavíme se." ,,MIKU!" Otočil jsem se na Smiley a ta už netrpělivě přešlapovala na místě. Rozešel jsem se ke vstupním dveřím a otevřel. Ta holka už se pomalu chystala odejít. Chytl jsem ji za zápěstí a vtáhl dovnitř. Přitiskl jsem ji ke stěně a zakryl pusu. trochu jsem se zašklebil a pak vytáhl nůž z kapsy. ,,Pomiň Smiley, zamyslel jsem se." ,,Trochu dlouho na normální zamyšlení." Svůj dlouhý kuchyňský nůž jsem jí zabořil hluboko do břicha směřujíc vzhůru. ,,Já vím. Musel jsem si to promyslet." Když se svalila na zem a dusila se krví, v ruce svírala nůž. Ale ne ledajaký, byl to USMC kabar. Takový používají Marine Corps. ,,Proč tady všichni nosí nože?" ,,Já nevímy třeba ví že svět je plný nebezpečí."
Z

ase se ozval James. ,,Já vím ale Kabar? U holek bych čekal vystřelovací nůž nebo švícarák, ale ne armádní nůž." Když ke mě přišla Smiley, jako první se podívala na nůž. ,,Tak to už je fakt divný. Nebyli oni z nějaké domácí milice? " ,,To já nevím, ale pobavíme se." Chytil jsem ji za kotníky a odtáhl ji do kuchyně. Tam jsem ji vykuchal a vyřízl oči. Poté jsem ji rozřezal na kusy. A tenké střevo pověsil na větrák na stropě.
Pokračování příště...

Tak to by bylo. 14. díl je na světě. Snad se vám líbila 1. polovina dílu. Jinak pokud opravdu chcete další díl dejte to najevo likem, pište komentáře a pokud myslíte že je to opravdu dobrý čtení, sdílejte ho mezi své přátele.
váš
Mike-K

Šílený zabiják [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat