Šílený zabiják [DOKONČENO]

Šílený zabiják #14 2/2

Poté jsem ji rozřezal na kusy. A tenké střevo pověsil na větrák na stropě.

Když jsem to všechno sledoval, přemýšlel jsem o Smiley a o mně a jak to všechno dopadne. A najednou mi na mysl přišla ta noční můra kdy Smiley zemře před mýma očima. ,,Smiley, měli bychom už jít. Lidi už chodí po ulici, začnou si všímat." Smiley se na mě otočila a široce se na mě usmála. ,,No dobře, když jinak nedáš." Otřela si obličej od krve do utěrky a pak očistila nože. Já si od té holčiny vzal kabar a zabalil ho do kusu látky kterou jsem strčil si ho do batohu. Neumím nabrousit nůž tak aby byl ostrý tak jako kabar. Ten je totiž tak ostrý že oholí chlupy na ruce. Moc krásná práce. Šel jsem ke dveřím a vykoukl ven. Nikdo na chodbě nebyl.
Vrátil jsem se zpátky ke Smiley, která mezitím sbalila i poslední věci.
,,Můžeme vyrazit." Přikývl jsem a hodil si batoh na záda. Když jsme společně vyšli z bytu, všiml jsem si zaparkovaného auta hned přes ulici. 3 muži a 1 žena. Mohlo jim být tak kolem 21. Všichni se podívali na nás.
Všichni se pomalu začali zvedat a zamířili přímo k nám. Jeden z mužů přitom začal sahal po něčem do kapsy.

,,Sakra, to bude asi parta té holky co tam přišla. Rychle Smiley."

Přidali jsme do kroku.
Když jsme zašli za roh uličky, opřeli jsme se o zeď a počkali až se k nám přiblíží. Mezitím jsem připravil svůj karambit a čekal.
Když vešel do uličky ten muž, zdánlivě vůdce té party, nečekal jsem a vyrazil k němu s karambitem v ruce. Muž se sice zdál jako silný, urostlý mladý muž s rychlými reflexy. Ale opakem byla pravda.  A taky jsem mladší a rychlejší, což mi dávalo převahu.
Vše následující proběhlo zrychleně.
Muž nestačil uhnout, a tak mu hrot karambitu zajela do krku jako špejle do uzeného masa.

Technicky vzato, v tuto chvíly měl muž zrychlený tep a vyšší teplotu takže prakticky ano. Je uzené maso.

Když mu karambit zajel do krku, projel skrz a kousek hrotu vyčuhoval ven. Muž byl ze začátku šokován rychlostí, a následně i faktem, že má právě něco cizího zabodnuté do krku. Z obou ran mu vytékala krev. Muž ztratil rovnováhu a zapřel se o zeď uličky. Chytil se za krk a za vyčnívající část nože. Při pokusu se nadechnout na mě vyprskl krev.
Díval jsem se mu do očí tak dlouho, až se přestal hýbat a jeho zorničky se rozšířily jako při extázi.
,,Miku!"  Probral jsem se a odtrhnul pohled od mrtvoly. Smiley ukazovala za mně směrem ven z uličky. Když jsem se podíval tím směrem, uviděl jsem zbytek té party. Ikdyž to byl poměrně krátký pohled, stačil jsem rozpoznat malou pistoli Cobra 38 a standartní Glock 17.
A právě Glock byla ta věc, která mě udeřila do hlavy. Když jsem spadl na zem, viděl jsem Smiley jak drží zbraň a střílí na oba útočníky.
Musel jsem se pousmát. To je má Smiley Killer. Má dáma.
Dáma, která bude to poslední ve vašem životě na co sáhnete. Ale nemluvím o sobě. Mluvím o Smiley. To ona by se o vás postarala. Hezny pomalu, každý nehet, každý článek prstu, každý orgán, každý zub. A tomu věř.
Jednala okamžitě, takže vystřelila dřív. Tu ženu zabil ale muž uskočil za roh. Smiley mi rychle pomohla na nohy a vyzáhla druhou pistoli. ,,Na, teď to nejspíš bude ostrý."
Když jsme vyběhli z uličky, muž držel u ucha telefon a mluvil něco francouzsky.
,,Envoyer quelqu'un avec des armes, nous avons été attaqués. Adrien, Alya et Marinette sont morts et ..."
Nedořekl to protože mu skrz mobil do hlavy proletěl projektyl 9mm. ,,Musíme odsud rychle zmizet. Zavolal policii, a ta tu bude co nejrychleji."
Teď už jsme běželi. Když jsme dorazili k autu, strhnul jsem plachtu a sedl si na místo řidiče. ,,Raději budu řídit já." Zařadil jsem zpátečku a vyjel na ulici. Byli jsme asi 4 ulice od místa souboje, když do nás z boku narazilo auto.
Pokračování příště...

Tak a je to. 14. díl je celý. Líbilo se vám toto pokračování?  Pokud ano, dejte to najevo hvězdičkou.
Jestli se vám tento díl líbí stiskněte hvězdičku, koment a šiřte knihu mezi své přátele.
A jak vám říkám u každého dílu. Tou hvězdičkou mi dáváte najevo že vás to zajímá a stojíte o pokračování.
váš
Mike-K