Popelka//CZ FF✔

6.

           ,,přestaň se chovat jako dítě!" zakřičel na mě Zayn. ,,Zayne pochop, že nechci, aby se ti něco stalo! Bojím se o tebe" svou poslední větu jsem zašeptala. Doufala jsem, že to neslyšel, ale opak byl pravdou. ,,Meg vážně se mi nic nestane. Umím v tom chodit" opřel se o linku. ,,no právě. Když vyhraješ, tak tě zabijí. Zayne prosím, nejezdi" zaryla jsem si nehty do dlaní. Vážně jsem se o něj bála... ,,já pojedu a moje rozhodnutí nezměníš" odešel z kuchyně a já ztěžka dosedla na židli u jídelního stolu. Nervozita stoupala každou minutou, co se blížil závod. Nechtěla jsem, aby jel. Bavila jsem se o tom s Louisem a Liamem a ti řekli, že si Zayn nenechá poroučet. Dělá si všechno po svém a v závodech je vždy nejlepší, takže by bez pochyby vyhrál.

           ,,tímhle s ním můžeš mluvit. Jen to stiskni a mluv do toho. Uslyší tě, když bude v autě" dal mi Niall nějaký přístroj. Věděl, jak se o Zayna bojím. Stáli jsme u nějaké dráhy. Byla noc a nikde nikdo nebyl, až na lidi, co byli spojení se závodem. ,,děkuju" zašeptala jsem a nespustila pohled ze Zaynova auta. Už v něm seděl, stejně jako dalších patnáct lidí a jen čekali na start. Zayn vypadal úplně v klidu, i když mu šlo o život, jako kdyby to podstupoval každý den, na rozdíl ode mě. Já byla nervózní a bála jsem se. Celým mým tělem koloval divný pocit, který jsem nedokázala popsat. Dělalo se mi mdle a připadala jsem si, jako že mám každou chvíli omdlít.

Z pohledu Zayna

             Chvíli před závodem ke mně přišel nějaký muž. ,,přece nechceš, aby ta kočka skončila mrtvá" podíval se na Meg a já zatnul pěsti. Meg byla hezká a nebyla jako všechny ostatní, ale já na "lásku" nevěřím. Je to sračka. ,,opovaž se jí jen dotknout" narovnal jsem se a trochu do něj strčil, aby se začal dívat na mě a ne na Meg. ,,tak to vzdej. Pokud vyhraješ, tak umře" odešel a já si měl chuť omlátit hlavu o zeď. Kurva! V tomhle závodě je plno peněz, ale stojí ta výhra za smrt Meg? Byl jsem sakra naštvaný a přitom nerozhodný. Nechci, aby se Meg něco stalo, ale nejsem přece slaboch! Třeba to nemyslí vážně, ale u ostatních gangů nikdo neví, co se stane. Možná, že se chovám jako hajzl, ale o závody mi vážně jde. Nasedl jsem do auta a zabloudil pohledem ke klukům a Meg. Stála tam a vypadala, že si nervózně začne kousat nehty. Byla úplně bílá a Niall na ní něco mluvil. Koukl jsem se zpátky před sebe a snažil se nemyslet na to, že Meg může umřít kvůli mně.

Z pohledu Megan

            Všichni vyjeli a začali do sebe vrážet. Sledovala jsem jen jedno jediné auto, to Zaynovo. Díky tomu, že do něj nikdo nenarazil a on nenarazil do nikoho byl první, daleko od ostatních. ,,nepřežije ani on, ani ty" zazněla mi v hlavě věta muže z odpoledne. Všichni kluci to napjatě sledovali. Kdybych nevěděla, že Zayn může umřít, tak by mi to bylo ukradené a vůbec bych sem nešla. Nechtěla jsem být u nich ve vile, nechtěla jsem být s nimi a už vůbec ne s nimi trávit víc času, než je zdravé. Skutečnost, že jsou mafiáni jednoho z nejlepších gangů můj názor změnila. Přecejenom to byli ti kluci, se kterýma jsem se začala bavit, protože mi připadali fajn, protože jsem v nich viděla něco víc, než jen hnusnou pověst a sprostý slovník, ale pořád ta pověst byla vážně pravdivá... Můj strach narůstal společně s nervozitou, když se tři jezdci, včetně Zayna, blížili k cíli. ,,Zayne nedělej to... Prosím" zašeptala jsem do přístroje od Nialla a doufala, že mě slyší. Zuby nehty jsem se držela, aby mé oči neopustily slzy. Louis se na mě starostlivě podíval a objal mě kolem ramen. Zayn ještě přidal, ale před cílí prudce zabrzdil, takže jí neprojel. Všichni, co tu byli začali křičet. Nikdo, kromě mě a kluků, nechápal, proč zastavil. Cílí projel řidič, co byl hned za ním a Zayn to po něm zopakoval. Nevyhrál. ,,on to" vydechla jsem, ale nevěděla, jak pokračovat. Nemohla jsem.

              Když jsem konečně našla cestu na plac, kde už byli i všichni ostatní, tak jsem seběhla schody a skočila Zaynovi kolem krku. Nejistě mi dal ruce na pas a mnou projela elektřina. ,,promiň já" zazmatkovala jsem, když jsem se odtáhla a on zvedl obočí. ,,nemohl jsem dovolit, aby ti ublížili" pohladil mě po tváři. Cítila jsem, jak se mi do tváří hrne krev. ,,Zayne" ozval se za mými hrubý hlas. ,,vážně nám ji nechceš dát?" sjel mě pohledem nějaký muž, když jsem se k němu otočila. Zayn si stoupl přede mě a odstrčil ho. ,,ani náhodou kurva. Jednou se jí dotkneš a nepřežiješ to" zatnul pěsti. Šel z něj strach, ale jediné, čeho jsem se bála bylo, aby se nezačali prát.

             Do školy jsem jela s Niallem v autě. Nechtěla jsem, aby si o mně ostatní mysleli bůh ví co, ale pěšky jsem taky nechtěla jít. Hned, jak jsme vystoupili, se na nás všichni podívali. ,,nic si z toho nedělej" dal mi ruku kolem ramen Niall. Byla jsem snad víc nervózní, než první den, co jsem tu byla. ,,jdu za Molly" oddělila jsem se od kluků a šla ke svojí skříňce, kde už netrpělivě čekala Molly. ,,je to pravda?" vypálila na mě hned. Nebyla tak veselá, jako vždycky. ,,co?" věděla jsem, že to bude nějak spojené s klukama, ale chtěla jsem vědět, co už se říká. ,,ty jsi přijela do školy s Niallem?" přikývla jsem a vzala si věci ze skříňky. ,,jo, ale vysvětlím ti to potom. Já sama jsem to ještě nevstřebala" trochu jsem se zamračila a šla ke třídě. Molly mě hned zaraženě následovala.

              ,,nazdar kočky" sedli si k nám kluci na obědě a já, stejně jako Molly, zvedla hlavu. Obě jsme nechápaly, proč si sedli k nám, když mají svůj stůl. Nechápali to i všichni ostatní, čemuž jsem se nedivila. Molly strnula a pohled zavrtala do Liama, který si toho díky bohu nevšiml. Drkla jsem do ní loktem, aby se vzpamatovala, ale moc to nepomohlo. Liam byl pěkný, to ano, ale ona se chovala jako dítě. Pořád jsem musela myslet na všechno, co se odehrálo poslední měsíc. Nešlo mi do hlavy, že někdo jako já může prožívat tohle. Všechno, se změnilo...