Popelka//CZ FF✔

30.

         ,,Louisi já tě zabiju. Kde jsi ho vzal? Co jsi s ním dělal?" chrlila jsem na něj otázky hned, jak mi vrátil mobil. Zase se mi někde ztratil, jako předtím a zase ho měl Louis. ,,někdo se ti do něj dostal" zkoušel se obhájit, ale já mu to moc nevěřila. Takhle to bylo i předtím. ,,máte se Zaynem vážně zajímavou konverzaci" vykulila jsem oči a zděšeně se na něj podívala. ,,dělám si srandu, nic jsem nečetl. Jen jsem viděl, že si hodně píšete" pokrčil nevinně rameny a já se po něm ohnala rukou. ,,co se stalo se Zaynem?" odemkl auto na dálkové ovládání. ,,jenom jsme se pohádali" pokrčila jsem rameny a nastoupila do jeho auta. Pravda byla, že jsem o tom nechtěla mluvit. ,,tak to je špatný" stiskl rty k sobě.

           ,,Nialle prostě ne!" uslyšela jsem Harryho hlas, když jsem šla do kuchyně. Už jsem se v jejich domě necítila tak divně, jako dřív. ,,ale já musím! Je to moje práce!" hádal se s ním. ,,o co jde?" sedla jsem si na linku. Nějak mě to nezajímalo, ale musela jsem přerušit jejich hádku. ,,Niall chce jet k obchodu" sedl si nastvaně Harry ke stolu. Zase ty jejich obchody. ,,vážně to není dobrý nápad Ni. Byl jsi zraněný" přesunula jsem na něj pohled a prosebně se na něj podívala. Aspoň já jsem ho mohla zkusit obměkčit. ,,jak jsi mi to řekla?" zapištěl jako holka. Nebyl on náhodou holka? ,,nelíbí?" provokovala jsem ho. Hodně jsem zvlčela za dobu, co jsem s nimi byla. Nebála jsem se cokoliv říct. ,,naopak" pokrčil lhostejně rameny. A mám tě. Tohle na tebe platí, jo? ,,ale stejně chci jet" založil si ruce na hrudi a asi si připadal drsně soudě podle toho, jak se tvářil. ,,dneska to za tebe vezmu já brácho. Meg má pravdu. Nemůžeš jít, když jsi byl zraněný" přidal se ke mně Liam a já přikývla. ,,sakra co to je?" zašeptala jsem a opatrně slezla z linky, protože vypadla elektřina. ,,někdo tady je" oplatil mi šeptem Harry a někdo otevřel nějaký šuplík či co to bylo.

         Všechno se událo tak rychle, že jsem ani nezaregistrovala, jak jsem se dostala na zem na kolena se zbraní u hlavy. Neviděla jsem ostatní, protože jsem měla zavázané oči. Hadr, co jsem měla kolem očí, už prosákl množstvím slz, které mi tekly z očí. ,,varovali jsme vás. Přece byste nechtěli, aby se například téhle krasotince něco stalo, ne?" vzal mě někdo za bradu a já cukla. Hrozně jsem se bála. ,,nesahej na ní!" zakřičel Niall a pak jsem uslyšela ránu. Celá jsem se třásla a bylo mi na zvracení z knedlíku, co jsem měla v krku. ,,nezahrávejte si s něčím, co nedokážete" přitlačil mi zbraň víc ke spánku a já se ošila. Strach ovládl celé mé tělo a já nedokázala popsat, jak jsem se skutečně cítila. ,,pusťte ji. Aspoň ji" smlouval Louis a mě to hřálo u srdce. I přes situaci myslí dřív na mě, než na sebe. ,,copak jste nezměkli. To všechno jenom kvůli takové... Malé a hnusné děvce?" proč mi tohle všichni říkají? Nebyla jsem žádná děvka. Nesnášela jsem lidi, co soudili bez toho, aby dotyčného člověka znali. ,,není to žádná děvka" zatajil se mi dech, když se jeho hlas ozval obývákem. ,,být váma je nechám, nebo to nepřežije" mluvil dál. Chtěla jsem vidět, co se odehrávalo, ale neměla jsem sílu zvednout ruce, abych si sundala hadr. Ruce jsem neměla svázané, což jsem se divila, ale prostě mi to nešlo. ,,Maliku skloň tu zbraň. Mám před sebou na kolenou tvojí holku. Přece je chceš živé, ne?" on o tom ví! Ví o tom, že jsem těhotná. ,,teď!" zakřičel Liam a ze všech stran se začaly ozývat rány. Zbraň zmizela z mého spánku a já si roztřesenýma rukama sundala šátek z očí. Zayn stál nad nějakým mužem a držel u jeho čela zbraň. Posadila jsem se na zem a nezmohla se na jediné slovo. ,,zabil jsi mi těhotnou mámu a chtěl jsi mi zabít i těhotnou přítelkyni. Za to zaplatíš" nabil zbraň. Bylo mi jedno, že to řekl před klukama. Jediné, co mě zajímalo bylo, aby to neudělal. ,,Zayne nedělej to" zašeptala jsem do ticha, které převládlo obývák. On někdo jeho mamku zabil! ,,nech mě Megan" odsekl mi. Nemohl přece zabit člověka! ,,tak dělej. Zabij mě. Nebo jsi tak měkký, že to nedokážeš? Jsi jako tvoje matka. Věděl jsi, že to dítě bylo moje? Tvůj otec mě nechal si s ní hrát. Bylo to pro mě něco úplně nového" vyrazil mi tím dech. Takhle mluvit o jeho mamince neměl, ale Zayn to i přes to neměl dělat. Stačil jeden výstřel a krev pokryla zem. Začala jsem zhluboka dýchat a dala si ruce před ústa. Netušila jsem, že udělá něco takového. Byl to vrah... ,,Meg jsi v pohodě?" klekl si přede mě a já k němu zvedla oči plné slz. ,,proč jsi to udělal?" zamrkala jsem a roztřeseně si skousla spodní ret, který byl slaný od slz. ,,musel jsem! Chtěl tě zabít, udělal by to znovu" natáhl ke mně ruku, ale já cukla. Nesměl na mě sahat. ,,chci pryč" zabloudila jsem pohledem k tělu muže, který začal pomalu blednout. ,,chci být sama" zarazila jsem ho dřív, než stihl něco říct. Ignorovala jsem všechny kolem a zvedla se. Nechtěla jsem, aby se mě dotýkal rukama, kterými zabil člověka, ale nedalo se to jinak, protože jsem na svých měkkých kolenách malém spadla.

         ,,vážně to chceš takhle?" otočil se ke mně, když zastavil před domem matky. ,,Zayne... Když jsem měla zbraň u hlavy, tak jsem si něco uvědomila. Kdybych umřela, tak bych ti to nikdy neřekla. Já... Věděla jsem, že to je pravda. Miluju tě a i když jsem o tom hodně pochybovala, tak..." nemohla jsem to doříct, protože mě políbil. ,,neříkej to. Já to vím, ale nevím, co k tobě cítím já... Je to pro mě všechno nové, ale jedním jsem si jistý. Hodně jsem přemýšlel a došel jsem k závěru, že... Postarám se o to. I když jsem nikdy děti nechtěl, tak je to kousek mě" položil mi ruku na břicho a jemně mi přes něj přejel palcem. ,,byla blbost ti říct, ať si to necháš vzít" opřel si čelo o to mé a jemně se usmál. ,,nech mě prosím samotnou. Musím si to nechat projít hlavou" lehce jsem ho políbila na rty a vystoupila z auta. I když jsem neměla, tak jsem to udělat musela. Vůbec jsem se neotáčela a zavřela za sebou dveře. Bylo mi jedno, že budu čelit hádce s matkou a dokonce i se sestrami. Měla jsem na starosti jiné a závažnější věci. Létalo mi v hlavě tolik myšlenek o tom, co se dělo za poslední dny, ale nemohla jsem přijít na žádný konec. Bála jsem se toho, co bude dál. Jako vždy- bála jsem se budoucnosti.

Předposlední část 🤭❤️