Popelka//CZ FF✔

24.

,,ta malá děvka nebude s mým synem!" Věděla jsem, že mluví o mně a Zaynovi, protože jiného syna nemá. ,,vypadni krávo!" zakřičel znovu. ,,moji dceru bít nebudeš! Odejdi a už se nevracej!" zvedla jsem se z postele a sešla schody dolů, kde jsem uviděla Sharlottu sedět na zemi. Držela se za tvář a plakala při tom. ,,tak hele" vzal mě za paže Philip a silně mě přirazil ke zdi. Měl větší sílu než Zayn. Bolest, která mi projela páteří vystřelila do celého těla. Stěží jsem udržela slzy. ,,to bolí" zašeptala jsem. Matka seděla u Sharlotty a nás úplně ignorovala. ,,a ještě tě to bolet bude. Nech Zayna být. Není pro tebe, rozumíš? On bude vůdce. Ty jsi nicka" stiskl mi paže a já slzy už neudržela. ,,nechte mě být" zašeptala jsem a odvrátila od něj hlavu. Když jsem ho poznala, tak vypadal jako milý, sympatický a hodný muž, ale v posledních dnech mě přesvědčil o úplném opaku. Bylo mi z něj zle. ,,až ty necháš být Zayna. Dohlédnu na to a pokud ne, udělám ti ze života peklo" pustil mě a já si začala mnout paže. Nehorázně to bolelo a tušila jsem, že tam budu mít modřiny. ,,je konec" vzhlédla k němu matka, když odcházel. ,,za všechno můžeš ty!" zvedla se ze země a odhodlaně si stoupla přede mě. Nevydržela jsem to a utekla do pokoje. Ignorovala jsem, když na mě něco pořvávala a zamkla se v pokoji. Hrozně jsem potřebovala objetí a nejlépe to Zaynovo.

,,co se ti stalo?" uslyšela jsem hlas Nialla, když jsem si brala věci ze skříňky. Očima jsem ho našla a musela se usmát. Stál u Sharlotty a díval se na její tvář, kde měla modřinu. I on si mě s ní musel splést, jako Zaynův táta včera, protože věřím, že ta rána měla patřit mně. ,,dej ode mě ty pracky pryč, Horane" odstrčila ho. Příjemná, jako vždy. ,,příjmením jsi mi ještě nikdy neřekla, Meg" zakroutila jsem hlavou a stoupla si za něj. ,,ona taky není Meg" poklepala jsem mu na rameno. ,,ty vole to mi nemůžete říct rovnou?" protočil očima a vzal mě kolem ramen. ,,to já bych měla být naštvaná! Nepoznal jsi mě" založila jsem si ruce na hrudi. ,,já za to nemůžu! Nemají být stejné jako ty!" zastavil se a objal mě. Na Nialla se nedalo nikdy dlouho zlobit. Když nahodil ten svůj roztomilý pohled, tak jsem nemohla odolat.

,,co je sakra se Zaynem?" sedli si kluci ke mně a k Molly, když jsme seděli venku o volné hodině. Zapsaly jsme se na nějaký kurz kreslení, které by nám mohlo na konci roku vylepšit průměr. ,,co se mu stalo?" poposedla si Molly "nenápadně" více k Liamovi. ,,včera chlastal až do pěti do rána! Je k nesnesení" postěžoval si Harry. ,,Jako bys byl jiný" vyplázla jsem na něj jazyk. ,,ty jsi blbá" lehl mi na klín a zavřel oči. Do prstů jsem si vzala pramínek jeho kudrnatých vlasů a hrála si s ním. Vlasy měl dokonale hebké a upřímně- jaká holka by na ně neletěla. ,,tak co jste si zase udělali?" kývl ke mně Liam. ,,proč to hned musí být kvůli mně?" zamračila jsem se. Harry s Liamem se na sobě zašklebili. ,,nikdy nebyl z nikoho tak v prdeli, jako z tebe" povrchně se na mě podíval Liam. ,,kde máte Louise?" změnila jsem radši téma. ,,hej!" našpulil rty Harry. ,,někdo se nám naboural do systému, musí s tím něco udělat. Teď mluv ty" znovu otevřel oči Harry. ,,fajn. Hnusně jsme se chytli, stačí vám to?" zavrčela jsem a zvedla se. ,,au" Chytl se Harry za místo na hlavě, kterým narazil do země. ,,myslím, že už musíme" naznačila jsem Molly a ta se hned zvedla. ,,mějte se" rozloučila se s nimi, ale já neřekla ani slovo. ,,to jsou vždycky tak otravní?" zašeptala ke mně a ještě se na ně přes rameno podívala. ,,pořád" obě jsme se začaly smát a vešly do školy.

,,hele" drkla do mě Molly, když jsme měli začít pracovat. Otočila jsem se směrem, kam ukazovala a zatrnula v pohybu. ,,co tu sakra dělá?" zašeptala jsem, když jsem se střetla s jeho hnědýma očima. ,,beru si stojan jinde. Budete muset být vedle sebe" utekla a já ji nastvaně sledovala. ,,co tady děláš?" otočila jsem na něj hlavu, když si sedl vedle mě. ,,než máma umřela, tak jsem ji slíbil, že budu dál malovat" přejel rukou po bílém plátně. Měl na sobě, snad poprvé, tričko s krátkým rukávem, takže mu šla vidět jeho mnohá tetování na pažích. ,,vážně z tebe jde cítit alkohol" prohodila jsem, když mě do nosu uhodil typický pach alkoholu. ,,kluci ti to řekli?" otočil se ke mně čelem. Přikývla jsem a přejela mu prsty po tygrovi, co měl na paži.

Se Zaynem jsme se chovali, jako kdyby se nic nestalo, ale byli jsme odtažití. ,,děláš si srandu?" vydechla jsem, když mi přejel štětcem po tváři. ,,to ti nedaruji" udělala jsem mu to samé a tím jsem mu vyhlásila válku. Všichni po nás koukali, ale nám to bylo očividně jedno. Smích, který se ozýval od nás obou se nedal zklidnit. Barvy byly všude po zemi i na našem oblečení. Všechen smích mě přešel, když do třídy vešla učitelka, která nevypadala šťastně, že vidí zrovna tohle. ,,a do ředitelny, hned" ukázala na dveře a já zamrzla v pohybu. ,,pojď" vzal mě za ruku Zayn a oba jsme odešli ze třídy. ,,tohle se nemělo stát. Co když... Zavolá mámě? Co..." ,,ježiši Meg klid. Nebudeme z toho mít problém, zařídím to. Počkej tady" pohladil mě po tváři a zašel do dveří ředitelny, ke které jsme stihli dojít. Kdybych věděla, co bude následovat, tak bych si radši sedla někam daleko od něj. Hlavně jsem věděla, že to musí vědět. Nemohla jsem to před ním tajit a už vůbec mu to zapírat. Stejně by se to dříve nebo později dozvěděl a byl by na mě naštvaný, že jsem mu to neřekla. Bála jsem se toho, co bude dál, jak se k sobě budeme chovat a podobně. Nebyla jsem na tohle zvyklá. Na takovou nejistotu. Bylo pro mě všechno nové...