20.

3.8K 125 2
                                    

Půl roku. S mým přítelem Oscarem. Byla jsem s ním přesně půl roku. Domů jsem se vracela s úsměvem na tváři a klidem v duši. Vypadalo to, že matka ani sestry nejsou doma, takže mi nemohlo nic zkazit náladu. O opaku jsem se přesvědčila hned, jak jsem vešla do svého pokoje. Bolest, která se mi rozlehla po celém srdci se nedala popsat slovy. Zklamání, které se zračilo v mých očích bylo viditelné. Nenávist, kterou jsem cítila se ještě zdvojnásobila.

Vždy jsem si myslela, že mít sestry, co mi jsou velmi podobné je dobré, ale přesvědčila jsem se o opaku. V posteli jsem našla svoji sestru a mého přítele. ,,Meg?" zvedl se do sedu a těkal pohledem ze mě na Sharlottu. Měla zelené kontaktní čočky a vypadala jako já. Byly jsme si hodně podobné, až na oči, což změnila. Vyspat se s mým přítelem a ještě k tomu ve čtrnácti letech? Hnusili se mi oba dva. Na to, že jsem Oscarovi dala svou nevinnost jsem nechtěla ani myslet. ,,vypadněte. Oba dva. Hned!" zakřičela jsem, když chtěl něco říct a odstoupila ode dveří. Sharlotta se zvedla a jen v jeho tričku odešla do svého pokoje. ,,Meg prosím mluv se mnou" stoupl si přede mě. ,,nech mě být. Vypadni!" křičela jsem dál a nebránila se slzám. Bylo mi z nich špatně. Ještě nikdy jsem takovou bolest nezažila. ,,já jsem nevěděl, že to nejsi ty já..." ,,ty jsi to po takové době nepoznal? Normálně jsi se vyspal s mojí sestrou!" křičela jsem na něj jako smysluzbavená a odstrčila ho. ,,Meg omlouvám se" zkoušel to dál, ale já posbírala jeho oblečení, vrazila mu to do rukou a vystrčila ho z pokoje. ,,už za mnou nikdy nelez" zabouchla jsem dveře a zamkla. Zkoušel na mě mluvit, ale já ho ignorovala. Věděla jsem, že za to mohl jen částečně, ale stejně to pořád bolelo. Jako kdyby se láska změnila na nenávist a nechuť. Bylo mi z něj zle a můj pláč nešel zastavit. Cítila jsem se tak zlomená, špinavá a nechtěná.

,,Meg vzbuď se" zatřásl se mnou někdo. Otevřela jsem oči a pousmála jsem se, když jsem uviděla Zayna. ,,co se ti zdálo? Pořád jsi sebou cukala" nechal mě, abych si sedla a pak mě pohladil po tváři. Překvapoval mě den co den. ,,to je jedno. Musím domu" chtěla jsem se zvednout, ale Zayn mě nenechal. ,,pojď k nám" položil mi ruku na tu mou a nebezpečně se přiblížil k mým rtům. ,,nejde to, uvidí nás kluci" protestovala jsem. Nemohli se to dozvědět. Nemohli se dozvědět nic o tom, co se stalo mezi mnou a Zaynem. O tom, co je mezi námi. ,,kluci odjeli. Nevrátí se tak do zítra" lehce mě políbil a já se neubránila úsměvu. Bylo to roztomilé gesto, ale k Zaynovi nesedělo. Pořád jsem ho viděla jako toho Zayna, kterého jsem poznala v ten den, co jsem do něj narazila. Hrubého, věcně naštvaného člověka, co byl ještě k tomu mafián. Chápala jsem, že si musí udržet nějakou ledovou masku, ale nemusel ji používat na všechny okolo. Ke mně jediné, co jsem tak sledovala, se choval hezky. Až na ty časté hádky, které už nebyly na denním pořádku, to bylo úžasné.

,,Zayne přestaň" smála jsem se, když mě začal lechtat. Nechápala jsem proč mají všichni v oblibě lechtání. ,,co za to?" zašklebil se. Svíjela jsem se pod ním jako had. ,,cokoliv!" vykřikla jsem, když objevil mé citlivé místo. ,,cokoliv říkáš, jo?" zapřel se rukama vedle mé hlavy a sklonil se blíž k mému obličeji. Vypadal hrozně roztomile, jak neměl nagelované vlasy. ,,v rámci možnosti" cítila jsem, jak se mi do tváří hrne krev. Nebyla jsem na něco takového zvyklá. Naposledy jsem se cítila podobně jen s Oscarem. ,,tohle zvládneš" ďábelsky se usmál a políbil mě. Neubránila jsem se úsměvu, protože se zase změnil. Z toho tvrďáka na kluka, co dokáže ukázat city. City?! Zarazila jsem se. ,,děje se něco?" pohladil mě po tváři. Jak to poznal?! ,,nic" zavrtěla jsem hlavou a abych ho přesvědčila, tak jsem se usmála.

           Všechno se pak událo hrozně rychle. Než jsem stihla něco udělat, krom sundání jeho trička, leželo moje tričko nedaleko sedačky a já začala být zase nervózní, jako poprvé. ,,od čeho to máš?" přejel mi palcem po jizvě pod kosticí podprsenky. Otřásla jsem se pod jeho dotekem. Měl studené prsty a mé rozpálené pokožce to nedělalo dobře. ,,od ničeho" vzala jsem jeho ruku do té své a dala mu ji pryč. Nebylo mi příjemné o tom přemýšlet, natož o tom mluvit. ,,stejně mi to řekneš" lehl si více nade mě a znovu mě políbil. ,,no to si děláš prdel" ozvalo se obývákem s následnou ránou. Zatlačila jsem Zayna do hrudi a zaklonila hlavu. Možná by bylo lepší, kdybych to nedělala. Na prahu obýváku stál Louis, Harry a Liam. Rychle jsem se zvedla do sedu a schovala se za Zaynova záda. Bylo mi tak neskutečně trapně, že se to ani slovy popsat nedalo. Musela jsem být rudá až na patách. ,,co tu děláte?" vyjel po nich Zayn, ale nezvedl se, za což jsem mu byla vděčná, protože by viděli mě- polonahou a červenou ve tváři. ,,spíš co tu děláte vy ne?" začal se smát Harry. Moc k smíchu to nebylo, ale nevadí. ,,měli jste se vrátit až zítra!" rozhodil rukama Zayn. Nesmí mě vidět! ,,pěkné přivítání" zašklebil se Louis, když jsem se koukla přes Zaynovo rameno a hodil po nás moje tričko, které jsem chytla a rychlostí světla si ho oblékla.

Hned, jak byl oblečený i Zayn, začal výslech. ,,to není možné. Jak dlouho to spolu táhnete?" zvedl obočí Harry. Ať už to skončí! ,,dá se říct že od toho, kdy jsme se rozešli" nad slovem rozešli jsem ukázala uvozovky. Nechtěla jsem, aby se ptali na podrobnosti a ani Zayn nebyl ve své kůži. ,,a to ti nevadilo, že jsem se s ní líbal?" podíval se na Zayna Liam se zvednutým obočím. Připadalo mi to divné, když to řekl nahlas. ,,měl jsem chuť ti rozbít hubu" a je zpátky. Ten starý, tvrdý a náladový Zayn. ,,nechtěli jsme, abyste něco věděli" sklonila jsem hlavu. Cítila jsem se tak trapně. Tohle se mi ještě nikdy nestalo. ,,kde je vůbec Niall?" změnil téma Zayn. I on poznal, že mi není příjemné, když o tom mluvíme, což jsem poznala, když mi položil ruku na koleno. ,,proto jsme přijeli dřív... Niall..." zvedla jsem hlavu. Bylo mi ukradené, že ví o tom, že je něco mezi mnou a Zaynem. Chtěla jsem vědět, kde je Niall a to hned!

Popelka//CZ FF✔Wo Geschichten leben. Entdecke jetzt