who are you // jaehyungparkian

[ เก้า​ ]

* „Jee ahoj, Briane, můžu si k vám přisednout?” *

Otočil jsem se a uviděl jsem za sebou svého kamaráda Yeosanga- toho se kterým jsem byl venku, když jsem nechal Jaeho doma samotného- se zářivým úsměvem na rtech. (a/n: představujte si ho nějak jako toho borce v médiích qwq)

„Jo, jasně, posaď se.” odpověděl jsem mu a potom se otočil zpět na blonďáčka, který seděl naproti mě.
Yeosang se mezitím posadil na prázdnou židli vedle mě. Všiml jsem si, že v přítomnosti mého černovlasého kamaráda, Jae trochu znervózněl a sklopil pohled dolů na špičky svých bot.

„Tak co, Younghyunie, seznámíš mě se svým přítelem?” zasmál se a kývl hlavou směrem blonďatému.

„Není to můj přítel.” odpověděl jsem a obrátil oči v sloup.
„Je to můj... No... Kamarád z dětství, přijel za mnou na několik dní z Ilsanu.” zalhal jsem. Hodlal jsem mu celý příběh o tom, jak jsem druhého chlapce našel, říct, ale ne teď. Rozhodně jsem to nechtěl rozebírat tady před blonďáčkem. Kdoví, co za vzpomínky by mu to zase mohlo připomenout a jakou scénu by tady byl schopný ztropit.

„Jmenuje se Jae.” představil jsem druhého chlapce Yeosangovi
Černovlasý se znovu zářivě usmál a otočil se směrem k druhému. Natáhl k němu ruku a Jae konečně zase vzhlédl, aby se setkal s černovláskovým pohledem.
Stydlivě se podíval Yeosangovi do očí a jemně chytil jeho rukou, kterou mu potřásl.

„Rád tě poznávám, Jae. Já jsem Im Yeosang, Younghyunův kamarád ze školy.” řekl černovlásek.

Jae chvíli mlčel, ale nakonec se rozhodl přece jenom odpovědět.
„T-taky tě rád poznávám.” zamumlal a potom rychle pustil jeho ruku. Úplně jako by se mého kamaráda bál.

No každopádně, ještě nějakou dobu jsme tam jenom tak seděli a povídali si. Teda, já a Yeosang jsme si povídali, Jae za celou tu dobu neřekl ani slovo. Vypadal z Yeosangovy společnosti příšerně vyplašeně, takže jsem se radši rozhodl, že ho vezmu domů, i když bych býval ještě rád zůstal venku.

„Tvůj kamarád mě nemá rád.” byla první věta, která opustila blonďáčkovy rty, jen co jsme dorazili do mého bytu.

„Proč si to myslíš?” trochu mě to zaskočilo. Na první pohled to vypadalo, že má Yeosang blonďatého rád, nebo že mu minimálně nevadí.

„Ošklivě se na mě díval, nemá mě prostě rád, věř mi!” naléhal Jae dál. Mě to ale nešlo do hlavy. Vždyť se na něj černovlasý celou dobu usmíval a snažil se s ním navázat konverzaci, i když byl druhý velice nekomunikativní.

„Ale notak, zlato, to se ti muselo zdát.” usmál jsem se na něj a pohladil ho po vlasech.
„Yeosang je moc hodnej a určitě tě má rád, neboj.” dodal jsem ještě přesvědčivě a na slovo má dal zvláštní důraz.

„Nemá a já... Mám z něho strach...” řekl tiše a popošel trochu blíž ke mě. Poté jemně obmotal ruce kolem mého ramen a zabořil si hlavu do ohbí na mém krku.
Objetí jsem mu opětoval a chvíli vnímal jenom jeho teplý dech dopadající na kůži na mém krku. Bylo to příjemné.

„Ale notak, klid.” řekl jsem po chvíli uklidňujícím hlasem.
„Co bys řekl na to, když bych ti napustil hezkou teplou vanu, možná by ti to pomohlo odreagovat se a uklidnit se.” navrhl jsem mu.

„Tak jo.” souhlasil a odtáhl se ode mě. Následně jsme spolu zamířili do koupelny.

+++

ogay zlatíčka, máte tady další část ^^

tak coo, co si myslíte že bude dál a taak? pište mi do komentářů určitě uwu

Vaše Kačii :**