who are you // jaehyungparkian

[ ยี่สิบเอ็ด ]

jae

„Woosungu?" pípl jsem do ticha, když jsem uslyšel, že se dveře sklepení zase otevírají. Můj šátek na očích už byl opět úplně smáčený slanou vodou z mých očí a já už teď neměl dost sil ani slz na to, abych v pláči pokračoval.
Ozvěna mého hlasu volajícího do tmy se tiše nesla místností a ještě několik dalších sekund po tom, co utichla, se mi nedostalo žádné odpovědi. Slyšel jsem jenom údery Woosungových bot narážejících do kamenné podlahy.

„Ano, Jae?" zeptal se mě hlas, který jsem už nikdy v životě nechtěl slyšet. Woosungův hlas.
„Co potřebuješ?" pokračoval s až přehnanou vlídností, ze které mi naskakovala husí kůže. Byl to hlas psychopata, kterým Woosung rozhodně byl.

Nějakou dobu jsem nic neřekl. Cítil jsem se moc vyčerpaně i na vyslovení jedné jediné věty.
„Pusť mě odsud." zašeptal jsem tak, že mě snad ani nemohlo být slyšet.
„Udělám pro tebe cokoliv. Jenom mě pusť. Nikomu nic neřeknu, přísahám." znovu jsem začínal vzlykat, ale slzy z mých očí už nevytekly.

Zase jsem nějakou dobu musel počkat, než se mi dostalo odpovědi, kterou byl Woosungův smích, který opět doprovázela hlasitá ozvěna.
„Proč si myslíš, že bych to měl dělat, hm?" optal se zčásti pobaveně a zčásti pohrdavě.
„Myslíš, že jsem tě sem zavřel jenom proto, abych tě zase pustil? Ty jsi ale naivní, stejně jako jsi byl vždycky." jeho pohrdavý tón mě zabíjel.
„Já-" chtěl ještě něco říct, ale něco ho přerušilo. I já to zaslechl. Byly to nějaké zvuky vycházející z horní části domu. Mohlo to být sice cokoliv, ale i tak mi najednou srdce poskočilo štěstím. Možná to mohlo znamenat moji záchranu.

Woosung mi bez dalších slov rychle nalil do pusy vodu, kterou mi sem přinesl a stejně rychlým krokem odešel nahoru zkontrolovat, co za zvuky to vlastně je.

younghyun

Když jsem dojel na místo, už se začínalo stmívat, ale i tak bylo ještě dost slušně vidět na cestu. Zpomalil jsem tedy a začal pátrat očima po odbočce, která by teoreticky mohla vést k Woosungovu domu.

Zabralo mi to nějaký čas, dokonce jsem musel i zastavit a trochu se porozhlédnout. Po této silnici naštěstí v tuhle dobu moc aut nejezdilo, takže jsem na to měl dost času a nemusel jsem se bát, že by mě něco srazilo, nebo že bych bránil v cestě jiným vozidlům.
Každopádně se mi to nakonec podařilo a já na ni autem zabočil. Byla to velice nenápadná cesta schovaná mezi stromy, takže bylo těžké ji zprvu najít, ale když jsem na ni vjel, ocitl jsem se na nečekaně prostorné polní cestě.

Popojel jsem několik desítek metrů a potom zajel na kraj cesty a vypnul motor. Přece jen jsem nechtěl být tak nápadný, takže jsem si řekl, že zbytek cesty dojdu raději pěšky. Vystoupil jsem tedy z vozu a vydal se dál po cestě. K mému překvapení to netrvalo ani tak dlouho a několik set metrů přede mnou se objevil domek, zprvu působící opuštěně.

Došel jsem až k jednomu z jeho oken a přes zaprášené neumyté skleněné tabulky nahlédl dovnitř. Moc jsem toho sice neviděl, jenom chabé obrysy starého nábytku a několik lahví alkoholu povalujících se po zemi, ale zato jsem něco zaslechl. Kroky směřující směrem pryč ode mě, jakoby někam do sklepení. To znamená, že přišla moje šance, abych se do domu dostal.

Přesunul jsem se tedy od okna ke dveřím a zkusil co nejtišeji zabrat za kliku. Samozřejmě bylo zamčeno, to mi mohlo dojít. Takže teď bylo potřeba najít jinou alternativní cestu. Jako jediná možnost mě napadlo okno. Zkusil jsem s nimi zalomcovat, ale ani ty se nedaly otevřít. Jediné možné řešení teď bylo vyrazit je, ikdyž jsem se trochu bál, aby mě nebylo moc slyšet.

I přes toto riziko jsem si schoval celou svoji ruku do rukávu a loktem se do skleněné tabulky pořádně opřel. Téměř hned na první pokus se okno rozbilo na malinké kousky skla, které se rozletěly všude okolo. Rukou zabalenou v rukávu trička jsem vylámal poslední zbytky skla, které ještě zůstaly v okenním rámu a vlezl dovnitř.

+++

eyyy jsem tady s další částí jksksjks doufám že se vám líbilaa uwuwu (✿◠‿◠)

jakožee poslední dobou mám dost inspirace a jak na nový rok tak po celý rok takže možná budu psát celej 2020 bez půlročních pauz xddd (lmfao kéž by xdd)

Vaše Kačii :**