Mumie mezi tulipány (Larry, AU)

21. Řekne se to snadno...

Harry si mohl konečně vydechnout, když mu Louis oznámil, že je to vyřešené a Isaac to vzal dobře. Byl za to rád, protože ač mu mladší policista dělal starosti, nebyl mu vyloženě proti srsti a on si uměl představit, že za jiných okolností by snad mohli být i přátelé.

Možná kdyby nedělal oči na Louise a hleděl si svého, nevrle se ozvala myšlenka zasunutá do pozadí jeho mysli a on se zamračením zatřásl hlavou. Už se tím přece nemusel trápit. Louis to vyřešil a on teď už neměl důvod se strachovat, nebo snad ano?

S Gemmou se domluvil, že pojedou na společný výlet do Amsterodamu, až Louis nebude zahlcený prací na případu a tak teď jeli Gemma s Michalem sami. Jeho sestra sice v následujícím týdnu vstupovala do dvacátého šestého týdne těhotenství, ale svůj zápal pro navštěvování památek neztrácela, ač už ji těhotenství začínalo dost omezovat.

Harry se skutečně nemohl dočkat, až bude strýčkem, to malé už teď miloval a hodlal ho vždy, když k nim přijede na prázdniny pořádně rozmazlovat. Když občas vídal Louise s dětmi, nemohl se samozřejmě ubránit myšlenkám na děti, které by třeba jednou mohli mít spolu. Byl si jistý, že modrooký bude jednou skvělý táta, ač tvrdil opak.

A jediné, co už teď bylo potřeba, bylo dokončit případ a pak si asi prodloužit dovolenou aspoň o týden, aby z ní taky něco měli. Snadné jako facka.

* * *

Louis byl seznámen se svou novou spolupracovnicí Emmou, vysokou blondýnou s modrýma očima, takže mohl s jistotou říct, že Harry může být naprosto klidný, ne že by s Isaacem nemohl být, ale přeci jen šance na jakékoliv sympatie za hranicí těch přátelských se s Emmou pohybovaly úplně pod nulou. Kromě toho ale jeho nová kolegyně splňovala jeho představy kompletně. Případ si předem nastudovala, takže věděla přesně do čeho jde. Louis za to byl vděčný, protože se mu skutečně nechtělo vysvětlovat celý případ od začátku, včetně souvislostí s případem „Vraha neviňátek", stačilo mu, že už teď se mu vracely noční můry, které míval dřív.

„Isaac vyslýchal Van Halena přes noc, sepsal pár věcí, které z něj dostal, takže to teď zkusíme ještě my. Už jsem nechal Brama vyhlásit pátrání po Joyce Van Halenové," oznámil jí, čímž na sebe upoutal Emminu pozornost. Stali v místnosti za zrcadlem, skrze něž sledovali, jak dva policisté přivedli Alexandra Van Halena do výslechovky.

„Máš vymyšlenou nějakou strategii, jak na něj?" zeptala se. Tohle se na ní Louisovi líbilo asi nejvíc. Úplně ignorovala jeho služebně vyšší hodnost a nemluvila s ním, jako by byl něco víc.

„Nevím, podle toho, co říkal Isaac, prý nejdřív vzdoroval, ale nakonec se zlomil pod pohrůžkou doživotního vězení, ale uvidíme třeba ani to nebude potřeba."

Louis si ohrnul rukávy košile, takže mu sahaly jen k loktům, než se zhluboka nadechl a otevřel dveře do výslechovky. Emma jej následovala.

„Dobrý den, pane Van Halene, tak se do toho dáme, co říkáte? Jsem kapitán Tomlinson, už jsme se viděli a tohle je má kolegyně Emma Lorentzová."

Louis se posadil naproti muži, který vypadal, že vůbec nespal, což po něm Imme zopakovala, když se také posadila na místo vedle něj.

„Já nevím, co víc chcete vědět, tomu mladému policistovi jsem slíbil, že vás zavedu na místo, kde jsme ty děti drželi."

Louis skoro nepoznával muže, kterého včera zadrželi.

„Budeme chtít slyšet všechno, co jste řekl našemu kolegovi ještě jednou..." oznámila mu Emma, načež si vytáhla papír s výpovědí, kterou v noci sepsal Isaac, aby mohla kontrolovat, zda se shoduje s tím co jim řekne teď, ale v okamžiku, kdy se muž nadechoval k opětovné výpovědi, se otevřely dveře a dovnitř vrazil Bram.