Mumie mezi tulipány (Larry, AU)

32. Rande na druhou

Ještě téhož dne kapitán Tellegen rozhodl, že ještě nebudou Alexandera Van Halena vyslýchat a že to nechají, až budou vědět jistě, v jakém stavu je jeho žena. Louis to považoval za celkem rozumné, protože na tom pak mohli výslech postavit. Když potom čekal na autobus, všiml si Reného, jak stojí na rohu kousek od stanice i s Gisele. Podíval se na hodinky, ještě měl pár minut, než mu to jelo, tak se usmál a zamířil za ním.

„Ahoj Riri," promluvil na blonďatého mladíka, když byl dostatečně blízko. Ten se překvapeně podíval jeho směrem a okamžitě se usmál.

„Ahoj, tebe jsem tady nečekal."

Louis se musel zasmát.

„Opravdu? Nečekal jsi policajta v blízkosti policejní stanice?" zeptal se stále se smíchem.

„Oh, ne ne, tak jsem to nemyslel, já tady totiž čekám na..." nestačil dopovědět, jelikož ho přerušil hlas, který Louis hned poznal.

„Ahoj, takže vy dva už se znáte, tak to je super, aspoň vás nemusím seznamovat," řekl Isaac. Zněl novým zjištěním úplně nadšený.

„Počkej, tys tu čekal na Isaaca?" překvapeně zamrkal Louis a René trošku zčervenal.

„No ano, zrovna jsem ti to chtěl říct. Jdeme spolu dneska do kina tak... jsem si říkal, že ho překvapím," klopil pohled a v tu chvíli připomínal zamilovanou školačku. Louisovi bylo samozřejmě okamžitě jasné, že spolu jdou na rande a momentálně se v něm probouzel pocit, který si pamatoval z doby, kdy byl René jeho nejlepší kamarád a v podstatě mladší bráška, kterého nikdy neměl. Byl to ochranářský pud, jenž v něm z té doby zůstal někde hluboko zakořeněný.

„Aha, tak to je super a na co jdete?" zeptal se s jediným cílem – vyzvídat.

„No... Nevím, jestli by tě zrovna tohle bavilo. Je to rodinný film Psí poslání a co jsem zjistil, brečí u něj i největší tvrďáci," vysvětlil blonďák.

„Jo, já už to sice jednou viděl, ale rád se podívám znovu a René je pejskomil, takže tohle prostě musí vidět," zazubil se Isaac.

„O tom filmu už jsem slyšel, ale neviděl jsem ho. Vlastně vadilo by kdybych vyzvedl a Harryho a zašli bychom tam s vámi? Rád bych s ním zase něco podnikl a tohle zní jako něco, co by ho mohlo zajímat," navrhl. Všiml si, jak se René rozzářil.

„To by bylo skvělý! Viď, Isi? Moc rád bych Harryho poznal a můžeme to pojmout jako dvojrande," otočil se na Isaaca a ten, když viděl jeho nadšení, okamžitě souhlasil.

„Tak super! Kde se sejdeme?"

„My vás v půl osmé vyzvedneme před hotelem, je to cestou do toho kina, může být?" reagoval Isaac.

„Jasně, budeme čekat. Tak díky a uvidíme se, už musím, jede mi autobus," mávl na ně a rychle doběhl k právě zastavujícímu autobusu.

* * *

Než ze zastávky došel k hotelu, zastavil se ještě v květinářství, koupil kytici padesáti pěti červených a bílých růží a pak se teprve vydal do hotelu za Harrym.

Kudrnatý mladík byl celý den jako na trní. Chvíli po jeho telefonátu na stanici mu policistka volala znovu, jen aby mu řekla, že bude lepší, když zůstane, kde je a počká, jestli se Louis třeba neozve. Snažil se zůstat klidný, ale nedařilo se mu to. Vždy, když jen z dálky zaslechl sanitku nebo policejní sirénu, trhnul sebou a chvilku mu trvalo, než dostal své dýchání zpět do normálu.

Jakmile se pak ozvalo zaklepání na dveře, rozběhl se, co nejrychleji otevřít. Měl strach, že za dveřmi uvidí cizího policistu, který mu řekne, že je Louis při nejlepším v nemocnici. Srdce mu opět tlouklo jako šílené, ale otevřel.