38✔️

6K 197 17
                                    

Maya

Zvedla jsem ruku k hlavě a promnula si čelo ve snaze zmírnit tu strašnou bolest hlavy. Když jsem zavřela oči, za mými víčky se náhle zhroutily ořezané obrazy minulé noci.

Moje noční můra. Halucinace. Pláč. Prosení Christiana, aby to zastavil.

Vzpomněla jsem si, jak mi čistil ruce a říkal mi, že na nich není žádná krev.

Otevřela jsem oči a šokovaně jsem zírala na Christiana. Pobaveně zvedl obočí a nahodil šibalský úsměv. "Aha, takže už si vzpomínáš." Když jsem odtrhla oči od Christianova pronikavého pohledu, naplnily mě rozpaky a stud. Vyschlo mi v krku a tělo mi ochladlo.

Místnost naplnilo ticho. Ani jeden z nás se nepohnul a nevydal ani hlásku.

Po několika minutách plných napětí jsem si nervózně olízla rty a začala se pohybovat směrem z postele. Když Christian nic neříkal, sklopila jsem pohled a odhrnula přikrývku, než jsem vstala z postele.

Jen odejdi, Mayo. Jdi pryč. Dej si myšlenky dohromady. Vymysli si výmluvu.

Sevřela jsem kolena k sobě a pokračovala v cestě k útěku.

Když jsem došla ke dveřím, místnost naplnil Christianův hlas. Napjala jsem se a ztuhla.

"Vážně odejdeš, aniž bys cokoliv řekla?" zeptal se a zasmál se pod vousy.

Takový byl plán. Myslela jsem, že nic neřekne, ale evidentně jsem se mýlila. Bylo to ode mě naivní, že jsem si o něm pořád myslela, že je to dobrý chlap.

Ale on je dobrý chlap, hádala jsem se sama se sebou.

"Mayo, otoč se," nařídil Christian tvrdým, chladným hlasem.

Při jeho tónu jsem ztuhla a otočila se. Moje hlava zůstala skloněná a odmítala jsem se podívat na jeho soudící, tázavý pohled.

Postel zavrzala a koutkem oka jsem viděla, jak vstává. Poprvé jsem si všimla, že je v jiném oblečení než obvykle. Na sobě měl šedé tepláky a dlouhou černou košili, která se mu těsnila přes hruď.

Pohyboval se směrem ke mně, jeho kroky byly plynulé a sebevědomé.

Když přede mnou zastavil, srdce mi zakoktalo úzkostí a žaludek se mi zkroutil napětím.

Věděla jsem, na co se chce ptát, a neměla jsem odpovědi na jeho zvědavé otázky. Nebyly to odpovědi, které by chtěl.

Sevřel mi bradu mezi prsty, naklonil mi hlavu nahoru, takže jsem na něj zírala. Jeho oči byly chladné a viděla jsem v nich vztek.

Projel mnou mráz, sevřela jsem ruce v pěst až se mi nehty zarývali do kůže. Lehká bolest mě aspoň teď držela při zemi.

"Vysvětlení?," požádal a jeho oči se změnily v úzké linky.

Nemohla jsem.

"Není co...vysvětlovat," koktala jsem. Při mých slovech se jeho prsty sevřely na mé bradě a očima mu proudil vztek.

"Mayo, vím, když lžeš. A kurva nesnáším, když mi lidé lžou. Bude pro tebe lepší, když mi řekneš pravdu. Hned teď vysvětli, co se včera v noci stalo."

Naštvaný Christian byl děsivý. Jeho tělo se celé napnulo a jeho oči byly smrtelně chladné, což ukazovalo jeho skutečný charakter bezcitného mafiánského bosse.

"Říkám pravdu. Byla to... jen noční můra."

To byla částečná pravda. Nechápal by celou pravdu. Viděl by mě jen jako dceru svého nejhoršího nepřítele, ne jako oběť.

Icy LoveWhere stories live. Discover now