Icy Love

53✔️

Maya

Znovu jsem si dala květiny na hruď a zavrtěla hlavou. "Ach, dobře. Uvidím ho později," zamumlala jsem, než jsem zabořila obličej do kytice. Opustil mě pocit porážky a znovu jsem cítila, jak se usmívám.

Když jsem dorazila na horní patro, otočila jsem se doleva směrem ke svému pokoji, ale něco mě upoutalo napravo.

Christian.

Otočila jsem se a chtěla jsem na něj zavolat, když jsem uviděla někoho jiného. Ne jen tak někoho. Ale Maddie.

Můj úsměv se během okamžiku ztratil.

Byl ke mně otočený zády, takže mě neviděl. Ale Maddie mě viděla a usmála se. Byl to ďábelský úsměv. Byl to ten, který byl naplněn triumfem. Zvedla ruku, položila ji Christianovi na paži a přistoupila blíž.

"Christiane," zabručela natolik, abych to slyšela.

Něco říkal na oplátku, ale já ho neslyšela. Jediné, co jsem viděla, bylo, jak blízko Maddie byla. Byla prakticky přilepená k Christianovu tělu.

Žaludek se mi téměř bolestivě zkroutil a udělala jsem krok zpět.

Všechno štěstí, všechno, co jsem před pár sekundami cítila, se vypařilo a nechalo mě prázdnou.

Ale pak jsem ucítila něco, co jsem nikdy předtím necítila, jak to ve mně vře, jako vlny narážející kolem mě. Hrudník se mi sevřel a svíral, jak jsem pokračovala v couvání.

Proč to udělal?

Nechal mě hrát na klavír. Hrála jsem pro něj každý večer. Sdílel se mnou jeho oblíbené místo. Políbil mě. Držel mě v náručí. A dal mi květiny. Myslela jsem, že máme něco speciálního.

Myslela jsem, že to něco znamená. Myslela jsem, že pro něj něco znamenám.

Uvědomila jsem si, že pláču. Setřela jsem si slzy.

Bolelo mě srdce.

Položila jsem si ruku na ústa a tlumila všechny zvuky, které se mohly objevit.

„Popsala bych to jako vlnu. Přichází do tvého srdce s tolika smíšenými pocity... bolí to."

Když jsem zírala na Maddie a Christiana, zněl mi myslí Miin hlas. Když jsem je viděla, jak vcházejí do jeho kanceláře, rychle jsem se otočila a frustrovaně zamrkala slzy. Položila jsem si ruku na hruď, kde mi bušilo srdce.

Nemohla jsem to pochopit. Mohla mít Mia pravdu?

Byla jsem... žárlivá? Žárlila jsem?

***

Pod nánosem zranění a zklamání jsem byla naštvaná na Christiana i na sebe.

Proč mě to tak bolelo?

Byl to cizí a zvláštní pocit procházející mým tělem. Hněv. Nepamatovala jsem si, kdy jsem naposledy zažila takovou emoci. Naučila jsem se, jak vypnout všechny své emoce, stát se otupělá vůči všemu a všem kolem mě. Přesto jsem se cítila zraněná, zklamaná, naštvaná a žárlivá.

Christian mi dal smích, úsměvy a klid. A teď mě to v srdci bolelo. Měla jsem pocit, jako by to všechno vzal pryč.

Mělo mi to být jedno, ale bez ohledu na to, jak moc jsem se snažil zabránit tomu, abych se emocionálně nezapletla, selhala jsem.

Odvrátila jsem pohled od dveří a zírala jsem dolů na kytici ve své ruce.

Ze rtů se mi vydral povzdech plný sklíčenosti a já se odvrátila od jeho kanceláře a pomalu zamířila do svého pokoje. Když jsem vešla dovnitř, našla jsem Miu sedící na mé posteli s mou knihou na klíně. Zvedla hlavu, když mě slyšela.