Icy Love

42✔️

Maya

Připadalo mi to ubohé, ale chtělo se mi spát. Beze strachu, bez bolesti, která mi už mockrát zkroutila srdce.

Rychle jsem se rozhodla, odešla jsem ze svého pokoje a zamířila ke Christianovi. Moje kroky byly pomalé, ale rozhodné.

Když jsem nikoho neviděla, otevřela jsem dveře a vklouzla dovnitř. V místnosti byla tma a já hledala vypínač.

Jakmile jsem ho našla, rozsvítila jsem světla a místnost se okamžitě rozzářila. Aniž bych ztrácela čas, zamířila jsem k jeho skříni plné obleků a košil na míru. Většina jeho obleků byla tmavých barev. Nedokázala jsem si představit, že by Christian měl na sobě něco jiného než tmavé barvy.

S divoce bušícím srdcem jsem z věšáku sundala černé sako a přiložila si ho na hruď. Prázdný věšák jsem umístila do zadní části skříně, aby ho nenašel.

Zvedla jsem sako, zabořila jsem obličej do měkké látky a nadechla se. Nos mi naplnila stejná vůně kolínské. Moje napjaté svaly se začaly uvolňovat a já si povzdechla.

Nedokázala jsem to vysvětlit. Jak mi mohl Christian přinášet mír? I když byl strach mým stálým faktorem. Christian zvláštním způsobem uklidňoval mé srdce.

Rychle jsem přešla z jeho pokoje do toho mého.

S pohledem stále upřeným na sako, které jsem držela, jsem bezmyšlenkovitě zamířila ke své posteli a vklouzla pod měkkou přikrývku.

Dala jsem sako vedle obličeje na polštář a pevně jsem ho držela, jako bych se bála, že mi ho někdo vezme.

Začaly se mi zavírat oči. Unavené zívnutí mi uniklo a já se uvelebyla hlouběji pod přikrývku.

Poslední věc, kterou jsem viděla, než jsem usnula, bylo Christianovo sako. Když spánek ovládl mé tělo a mysl, modlila jsem se, aby se bolestné vzpomínky nevrátily.

Slunce nakukovalo do okna mé ložnice a osvětlovalo místnost jako oheň. Zvedla jsem hlavu z polštáře a hnědé vlasy mi spadly po zádech.

Už bylo ráno.

Dmitri nenavštívil mé sny. Znovu jsem zavřela oči, sluneční paprsky mě zahřívaly na těle. Cítila jsem teplo i uvnitř. Vyspaná, uklidněná.

Rozespalou myslí se mi honily vzpomínky na předchozí noc a nemohla jsem se ubránit úsměvu.

Christian mě nechal hrát na klavír. Při té myšlence se mi zrychlilo srdce a můj úsměv se rozšířil. Christian, i když byl chladný a tvrdý. Někdy hrubý a taky zlý. Uměl být i sladký.

Otočila jsem se a uviděla jeho černé sako ležící vedle mého obličeje na mém měkkém polštáři. Přiblížila jsem ho a položila jsem na něj hlavu.

Díky tomu jsem se dobře vyspala, aniž by mě pronásledovaly nějaké vzpomínky z minulosti.

Možná to byl můj klíč k zastavení mých nočních můr. Podívala jsem se na sako a srdce mi bušilo v hrudi.

Po posledním pohledu jsem se posadila na posteli, složila sako a opatrně ho položila pod polštář.

"Jsi moje malé tajemství," zašeptala jsem a vstala z postele.

Rychle jsem prošla svou ranní rutinou. Po horké sprše jsem si stočila vlasy do drdolu a pak vklouzla do svých černých šatů. Uvázala jsem si bílou zástěru kolem pasu a podívala jsem se na svůj odraz.

Vypadala jsem nějak jinak. Moje tváře byly růžové a plnější. Pod očima jsem neměla žádné černé kruhy, ale místo toho mé zelené oči jasně zářily. Na rtech mi hrál malý úsměv.