Icy Love

46✔️

Christian

"Ano, šéfe," odpověděl rychle, než nám přikývl a odešel.

Otočil jsem se k Cessarovi a kývl jsem na něj. "Dej hlavním rodinám vědět, že je navštívíme. Chci s nimi mluvit osobně."

V odpověď přikývl a rychle vylovil telefon z kapsy. Poté, co několik sekund zuřivě psal, telefon vložil zpět do kapsy. "Hotovo," řekl Roman.

Pokud si Dmitri opravdu myslel, že mě dokáže přemoci a vezme mi mé Impérium, pak se velmi mýlil. Budoval jsem toto impérium holýma zasranýma rukama skoro deset let. Polovina mého života byla věnovaná tomu, aby se z nás stala nejsilnější mafiánská rodina. Teď jsem se nevzdával a jsem si jistý, že jsem s tím hajzlem neprohrál.

Šli jsme dolů po schodech, když nás zastavil náhlý výkřik.

Maksim už měl vytaženou zbraň a já viděl Cessara a Alexe, jak se natahují po jejich.

Když jsem slyšel své jméno, rozšířily se mi oči. Sáhl jsem za opasek a vytáhl i svou zbraň.

"To je Miin hlas," zasyčel Cessar, ale to už jsem běžel zpátky nahoru a šel jsem po dvou schodech.

Když jsem došel na vrchol schodiště, zastavil jsem se, díval jsem se doleva a doprava a snažil jsem se zjistit, kde je. Znovu jsem ji slyšel křičet a se srdcem, které mi silně bušilo v hrudi, jsem se otočil k jejímu hlasu.

"Sakra," zašeptal jsem. Přicházelo to z Mayina pokoje.

Dveře byly otevřené. Namířil jsem zbraň dopředu a druhou rukou jsem roztáhl dveře. Ohlédl jsem se přes rameno a viděl, že moji muži jsou v podobné pozici.

Než jsem vešel dovnitř, ostře jsem na ně kývl. Následovali mě těsně za mými zády. Když jsem šel dál do pokoje, napjal jsem se, když jsem nic neviděl.

Místnost byla prázdná, až na to, že někdo vzlykal.

Když jsem se otočil na stranu, viděl jsem, že dveře koupelny byly otevřeny a svítilo se tam. Než jsem se mohl pohnout, Cessara přešel ke dveřím a otevřel je.

"Ach, sakra! Kurva! Do prdele!" Zpanikařil a vběhl dovnitř.

Mé srdce bylo divoké a žaludek se mi stáhl z Miina pláče. Následoval jsem Cessara, ale když jsem se přiblížil, zasáhl mě pach krve. Vyděšeně jsem rozšířil oči a vběhl jsem dovnitř.

Ten pohled mě málem dostal na kolena.

Mia na mě vzhlédla se slzami v očích a vzlykala. "Maya. Ona..."

Maya byla celá od krve. Měla zavřené oči a vypadala smrtelně bledá. Pohled, který jsem teď viděl jsem už nikdy nechtěl zažít. Spěchal jsem vpřed a klesl na kolena vedle Mii.

"Tady," slyšel jsem Alexe říkat vedle mě. Vzhlédl jsem a viděl, že mi podává nějaké ručníky. "Musíme vyvinout tlak na její rány, abychom zastavili krvácení."

On měl pravdu. Museli jsme zastavit krvácení.

"Zavolej Sama!" nařídil jsem tvrdě, aniž bych odtrhl oči od Mayiny tváře. Vzal jsem si od Alexe ručníky, položil jsem je na řezné rány a jemně přitlačil. Nehýbala se. Ani škubnutí. Mia stále tiše plakala a její hruď se zvedala s každým tichým vzlykem.

Naklonil jsem se dopředu, vzal jsem Mayu z její náruče a přitáhl si ji blíž k hrudi, ani trochu mě nezajímalo, že se mi po celém těle rozlévá krev.

Zvedl jsem ruku a pohladil ji po studené, bledé tváři. "Mayo?" zašeptal jsem, můj hlas zněl chraplavě a zvláštně i mým vlastním uším.

Nereagovala. Místo toho ležela bezvládně v mém náručí. Ale dýchala. Bylo to slabé, ale bylo to tam. Maya byla naživu a já přinutil svůj mozek přijmout tuto skutečnost, i když jsem měl pocit, jako by se mé srdce rozdělilo na dvě části. Ten tlak tam byl nesnesitelný a můj žaludek se téměř bolestivě svíral.