part 1

171 13 0
                                    

Eleanor

Přitáhla jsem si svou zimní bundu více k tělu, když jsem vyšla z baráku ven, jak mě praštil studený vítr, který venku panoval.

Blížila se zima, která byla i tak krásná, jen ten vítr mě štípal na tvářích, které byli hned zčervenalé. Vypadala jsem potom, jako karkulka s červenými líčky. A to byla moje bunda zelená, neměla nic společné s karkulkou, ani jsem neměla namířeno k babičce, jako ona dívenka.

Jako každé odpoledne jsem šla do kavárny, která byla v jedné zapadlé uličce kousek od centra. Takže jsem to neměla moc daleko od domova. Jinak co bych o sobě řekla na začátek? Třeba to, že jsem jako osmnáctiletá byla modelkou, ale po čase mě to přestalo bavit pózovat před objektivem fotoaparátu, taky paparazziu. Ale to už je osm let zpátky. Teď mám lepší práci, jen někdy je to náročné, mám na starost hlídání dětí. Starám se manželům o děti, když jsou jejich rodiče v práci. Taky se stalo, že některé matky se o své děti moc nezajímaly.

Tohle mi vždy přišlo vůči těm dětičkám kruté, jak se k nim některé chovali, že potom měli raději své chůvy. Ale taky se stalo, že jedna nejmenovaná matka si to za nějaký čas uvědomila, když viděla, že její dítě bere chůvu, jako svou matku. Proto jsem už chvíli bez práce, ale nevadí mi to. Ráda vidím, že si to nakonec uvědomila, co dělala. Jak se říká, že si to uvědomíte, až když to ztratíte.

Takže další věc o mě bude ta, že mám hnědé oči a vlasy, které mi sahají skoro až k bedrům, ale teď je mám v culíku. Potom jsem milovník módy, jako bývalá modelka je to priorita, abych věděla, jak se oblékat. A jinak jsem bez přítele už ten rok, ono by to vydrželo určitě dlouho, ale ten blbec se opil a udělal blondýně dítě, která bývala moje kamarádka. To jsem nemohla překousnout, tak jsem to skončila. Dost mi to ublížilo, protože já měla být matkou jeho dětí, ne ta koza Briana.

•••••••

"Já si říkala, kdy přijdeš." Usmívala se na mě Elena má nej kamarádka za pultem kavárny, když jsem vešla do tepla a přešla k ní. S Elen se známe od základky, do které jsme spolu chodily, jinak si jsme dost podobné, proto si nás dříve trochu pletly.

"Trochu později, ale přeci." Stáhla jsem ze sebe bundu, nač jí tu mít, když je tu krásné teplo. Elen se uchechtla a začala mi dělat mou každodenní dávku čokolády, ta mi vždy dodala pocit energie. Navíc v tomhle počasí je obzvlášť nejlepší. Trochu jsem se porozhlédla po kavárně, kde bylo pár jedinců, kteří tu posedávali a vychutnávali si svoje nápoje, ale i dobré občerstvení.

"Co hlídání dětí, ještě nic?," postavila přede mnou Elen hrnek s teplou čokoládou, když jsem se k ní vrátila čelem, načež jsem zakroutila hlavou.

"Přestav si, že ani ň." Vyhrnula jsem si rukávy svetru, abych si ho neušpinila a rty obepnula kraj hrnku a napila se. Ráda bych znovu hlídala, zbožňuji ty jejich radostné tvářičky, když si mohou semnou hrát, co chtějí sami. Anebo když jim udělám palačinky, mohou se až za ušima olizovat.

"To je škoda, tak snad se něco brzy najde." Pousmála se Elen, a pokrčila jsem ramena. Počkám pár dní, jestli se někdo ozve, když ne, zkusím agentůru, jestli nemají dítko na hlídání. Elen mezitím, co jsem pila čokoládu obsloužila zákazníky, co chtěli platit. Přinejhorším bych zkusila Brianu, ale to jen v krajním případě, že nic nenajdu.

Což se snad nestane, nevím, jestli bych to přežila, kdybych je znovu měla vidět. Ale tak je to již rok, za tu dobu už jsem se s tím smířila, žiji budoucností, ne minulostí. K mým uším se dostalo otevírání dveří od kavárny, ale i dětský smích a otočila hlavu doprava. Uviděla jsem klučinu, kterému mohlo být necelých pět let. Strašně rozkošný byl, jak měl rozcuchané vlásky, když si sundal čepičku a pousmála se. Ale co mě zaujalo nejvíc, byl vysoký muž, který klučinovi se smíchem ty vlásky rovnal, až jsem málem spadla ze stoličky z jeho úsměvu. Proto jsem otočila hlavu zpátky a podívala se na Elen, která se na mě pobaveně dívala, nejspíš si všimla, že jsem sebou malém sekla.

"Proč ti nejhezčí mají závazky," s povzdechem jsem si opřela rukou čelo, načež jsem se na Elen dívala smutným pohledem. Ta jen pokrčila ramena a odešla je obsloužit, když přešli k jednomu z mnoha stolů. Já dopila svou čokoládu a navlékla se zpátky do bundy. Byl nejvyšší čas nechat Elen pracovat. Tak jsem slezla ze stoličky, ještě vytáhla z bundy tři libry a nechala je Elen na pultu.

"Hele, až skončíš zastav se, uděláme si babský večer," věnovala jsem své kamarádce úsměv, když se vrátila za pult. Elen na to přikývla a rozloučila se. Cestou ke dveřím jsem si zapnula bundu, otevřela jsem je a vyšla ven. Zastrčila jsem ruce do kapes bundy, aby mi nemrzli a rozešla se domů.

-----

Tak první část je tu, kde jste se mohli seznámit s El.

Pohledy se budou obou hrdinů měnit, ale ne moc často, tak snad to nebude vadit.

-----

Tokina_1

Heart beat ✓ _ HIDDLESTON Kde žijí příběhy. Začni objevovat