Heart beat ✓ _ HIDDLESTON

part 39

O hodinu dříve, než se vrátil k El do bytu.

Tom

Pořád jsem tomu nechtěl věřit a přemýšlel celou cestu autem, proč se mi Taylor nesvěřila, že má z předešlého vztahu dceru.

Jel jsem zrovna do našeho domu, potřeboval jsem vědět, jestli je to opravdu tak, nestačí mi jen pár jejích fotek s tou dívčinou. I když nepopírám, že si jsou téměř podobné, jako matka s dcerou, ale jestliže neuslyším z úst mé ženy, že to tak není. Nemůžu tomu věřit nebo spíš můj mozek tomu nechce věřit, co když to je úplně jinak?

Třeba to je jen neteř jejího bratra, ten přeci má dvě dcery v podobném věku, jako ta dívčina. Ale nejde mi do hlavy to, jak jí Taylor objímala takovým způsobem, který moc dobře poznám. Tuhle emoci mívám se svým chlapečkem, který je moje všechno.

Ale proč přestala mít zájem o našeho syna, když ví, jaký to musí pro něho být? Jiné matky milují obě své děti, nedávají přednost těm prvorozeným, vůbec se v Taylor nevyznám.

Nebo si to jen namlouvám, protože jsem zraněný tím, že mi to takovou dobu tajila. Anebo je pravda taková, jakou mi Daniel řekl. Taky jsem naštvaný na Melanie, Taylořinu matku, která to musela taky vědět, je to její dcera proboha.

"Taylor!" Zavolal jsem do domu, když jsem zavřel dveře a otočil se po prostoru, kde nebyla známka toho, že tu někdo je. Nebo byl. Musel jsem si sundal kabát a hodil ho na gauč.

Chtěl jsem odejít do patra a otočil se ke schodům, ale můj zrak si všiml, že něco leží na lince a zamračil se, jak jsem se k ní rozešel. Mohlo mě napadnout, že tu stejně nebude, aspoň už vím, proč pořád někam chodila.

Určitě za tou dívkou a když to nezvládala, tak radši šla popíjet do nějakého baru, místo toho, aby se ještě starala o Matyho. Nejspíš to na ní bylo moc a přerůstalo jí to přes hlavu, ta zodpovědnost vůči našemu synovi. Můj zrak padl na papír s Taylořiným písmem, najednou jsem byl nervózní, jak jsem vzal papír do rukou a začetl se.

"Milý Tome.

Chci se omluvit za svoje chování vůči tobě a našemu synovi posledních tří let. Je mi jasné, že tomu nebudeš věřit, ale milovala jsem vás oba. Vím že není nic horšího než, že jsem malého od sebe odháněla a odstrkovala, takhle by se matka chovat neměla, uvědomuji si to moc dobře.

To co ti chci říct je, že jsem něco v sobě skrývala, nevěděla jsem, co mám dělat. Hnal mě strach, že bys to nepřijmul. Taky kdo by chtěl ženu s cizím dítětem, které není jeho? Ano vím, měla jsem ti to říct, už hned na začátku našeho vztahu. Ale nechtěla jsem tě ztratit, byla jsem do tebe straně zamilovaná, byl jsi mým druhým nejlepším člověkem v životě. Vůbec jsem nejednala fér, a lituji toho.

Dnes jsem zjistila, že ti nedokáži více zatajovat, že mám s Harrym dceru, mým bývalým. On to věděl, ale nikdy Jess nepřijmul a radši se zbalil, jak byl zbabělí. Nechtěl vzít na sebe takovou zodpovědnost, a radši utekl.

Ano lhala jsem ti, že jsme se rozešli v dobrém, to jsem dělat neměla, ale měla jsem prostě strach a cítila se trapně.

Taky bych se měla omluvit za můj výstup, když tu byla ta brunetka Eleanor? Jo chovala jsem se, jako žárlivá kráva, ale jen proto, že jsem viděla, jak jí bráníš a na mě si byl naštvaný. Ale zasloužila jsem si to, za to, že jsem byla lhostejná vůči Tobě, a nevědomky ti ublížila. Chovala jsem se, jako blázen, teď už vím, že sis to nezasloužil...