part 8

148 12 0
                                    

Tom

"Tati, já nedu do skolky?," zaslechl jsem rozespalý hlásek Matyho od schodů, tak jsem zvedl hlavu od novin a podíval se, jak malý stál ve svém pyžámku s autíčky a šudlal si očíčka.

"Ne, ne, skřítku," usmál jsem se a odložil noviny, načež jsem slezl z barové židle a přešel k malému, kterému se rozzářila tvářička.

"To je super," objal mě ručkami kolem nohou a s úsměvem ke mě zvednul hlavičku, jen jsem jej pohladil po rozcuchaných vláskách a úsměv mu oplatil.

"Tak si půjdeme vyčistit zoubky." Vzal jsem Matyho na ruce, ty svoje omotal kolem mého krku, načež jsem s ním v náruči vyšel schody a přešel do jeho pokojíčku.

Jinak jsem malého nechal spát déle, když má přijít slečna Calder, lepší pro něho je, aby jí poznal už teď. Taky jej musím na to připravit, že bude mít někoho na hlídání, navíc si myslím, že si s ní bude rozumět. Je jasné, že bude chvíli malý před ní stydliví, ale věřím, že si potom zvykne, tedy doufám.

"Tak sup," s pobavením jsem Matyho postavil na jeho stoličku, kterou jsem nohou posunul k umyvadlu, načež jsem vyndal z jeho kalíšku kartáče s pastou a vymáčkl ji malinko na něj.

"Do toho," dal jsem Matymu kartáček do ručky, skoro všechno, co malý umí je nejlépe čištění zoubků. Mezitím jsem vzal kartáč a počkal, až bude mít zoubky vyčištěné. Česání vlásků je pro Matyho to nejhorší, a to mu je s velkou opatrností rozčesávám. Tak aby ho to netahalo, vždy u toho pěkně vyvádí. Ale jinak to nejde. Ani si nedokážete představit, jak mi to trhá srdce, když mu nepatrně způsobuji bolest.

"Tatínků, já sám," začal malý protestovat, když si v zrcadle všiml, co držím v ruce. Začal natahovat své ručičky, a prosebně se na mě díval. Musel jsem si povzdechnout, ani učesat ode mě nechce.

"A zvládneš to?," sklonil jsem se k Matymu a pobaveně se na něho podíval, načež jsem zvedl ruku s kartáčem a štětinami zapletl do jeho vlásků, až se malý zahihňal a svou ručkou si vzal kartáč.

"Jo," to byla jeho stručná odpověď. Tak jsem se usmál, ještě jsem nezapomněl namočit žínku do studené vody, přeci nechceme, aby měl malý ospalý obličej, a vyždímal ji. Podíval jsem se, jak se Matymu daří česat si vlásky, no moc mu to nešlo, ale odsouhlasil, že to zvládne. Stejně to po chvíli vzdá, jak tak koukám, když u toho dělal všelijaké grimasy.

"S tímhle tu budeme do večera, skřítku." Sebral jsem mu kartáč, když jsem odložil žínku přes okraj umyvadla. Maty se začal vztekat, jen jsem nad tím protočil oči a chlácholením ho vzal do náruče, abych se posadil na židli.

"Jsi přeci velký kluk, ne?," jemně jsem jej vzal za bradičkou, aby se na mě podíval a palcem mu po ni přejížděl, malý se na mě se slzyčkami v očích podíval a položil mi dlaně na tvář.

"Sem, ale tahá to," zkřivil rtíky do smutné grimasy, přitom mě ručičkami hladil po tvářích, já se na něho pousmál a věnoval mu pusu na čelíčko.

"Já, vím, štítku. Ale to zvládneš, bude to jen chvilinka." To malého trochu přesvědčilo, tak jsem se usmál a otočil ho zády ke mě...

-----

Vím, krátká část, ale nevydala jsem další část skoro týden, možná to i tak je. 😳

Ale nebojte, brzy bude pokračování. 😇

Blbě ukousnutý, to jsem celá já. 🙈

A aspoň ten kousek se bude líbit. ❤️

------

Tokina_1

Heart beat ✓ _ HIDDLESTON Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu