Heart beat ✓ _ HIDDLESTON

part 3

Tom

Pomohl jsem Matymu sundat jeho bundu, když jsme byli u jednoho z mnoha stolů, pak mu rozvázal jeho šálu, a zastrčil jí do jednoho z rukávu bundy, kterou jsem položil vedle na volnou židli. Pomohl jsem Matymu na jeho místo vedle mě, kam jsem se potom posadil a rozepl si knoflíky kabátu. Šálu jsem si jen rozvázal, aby mě neškrtila, tak mi v ní nebylo horko, když jsme byly v teple kavárny. Tuhle kavárnu jsem našel jen tak náhodou, když jsem si chtěl na chvíli pročistit hlavu od Taylořiného nezájmu. Jindy bych to řešil silnou whiskey, kterou mám v pracovně, ale nechtěl jsem aby se mě Maty začal bát. Kdybych v jeho přítomnosti byl opilý. Já narozdíl od své ženy, nechtěl mého skřítka sklamat. Je to moje všechno. Tak jsem zahnul do uličky, kde byla tahle útulná kavárna, kam jsem chodil jen večer, když už malý spinkal, a utápěl se v hrnku teplého čaje. Ale co tu bylo jiné, byla obsluha, protože jsem zahlédl mladou brunetku, jak k nám s úsměvem na tváři šla. A to jsem si myslel, že těm mladým to obsluhování nebaví, většina z nich byla spíše otrávená tou prací v kavárně.

"Zdravím, co si dáte?" I její hlas byl milý, když jsem ho zaslechl a pousmál se na ní. Všiml jsem si, jak jí Maty svýma očkama stydlivě pozoroval, když se na něho podívala.

"Jednu čokoládku a meruňkový čaj s cukrem." Objednal jsem nám s pousmáním, tím se otočila znovu na mě a přikývla, až si to zapsala a s nepatrným úsměvem odešla. Maty si s hihňáním zatleskal, jak se těšil na svůj nápoj, on většinou je stydlín, když je někdo moc blízko, koho nezná. Ve školce je to něco jiného, své učitelky zná celkem dlouho, tak ho tam je většinou nejvíc slyšet. Jen jsem k němu natáhl ruku a cvrnknul ho do nosíka, který roztomile pokrčil, načež jsem se uchechtl.

"Tatí." Zachechtal se a ručkama si nos schoval, abych mu ho nevzal. Jak to dělávala moje mamka, když mu bylo rok a půl, a dal jsem ruce v obraném gestu. Jak jsem seděl přímo naproti dveří, tak jsem si všiml jen zelené bundy a vlasů, které byly v culíku, a chvíli se díval jejím směrem. Nebylo pochyb, že to byla žena, která se otočila doleva, já měl tak možnost vidět ji jen z profilu, když odcházela. Až potom mi došlo, že jsem jí zahlédl, jak se otáčela k pultu, u kterého seděla, když jsem Matymu s úsměvem rovnal jeho rozcuchané vlásky, jak si sundal čepičku. Nejspíš se znala s tou druhou brunetkou, která nás obsluhovala, protože se o něčem obě bavily. Radši jsem nepatrně zatřepal hlavou, jako by to byl hřích, když jsem se více než bych měl, díval na cizí ženu. Jsem přece ženatý, ani když se ke mě nechová, jak by měla. Tak si nemyslím, že by mě měla zajímat jiná.

"Kuju." Zaslechl jsem Matyho jemný hlásek, a zjistil, že nám dívčina dávala na stůl naše nápoje.

"Není zač." Usmála se na Matyho, který se stydlivě zaculil.

"Taky děkuji." Věnoval jsem jí úsměv, načež přikývla a vrátila se zpátky.

"Buď opatrný, skřítku." Pousmál jsem se na Mata, když chytil svými prstíky ucho od hrníčku, kde měl teplou čokoládu. Nechtěl jsem abych s ním musel na pohotovost, kdyby si ten nápoj na sebe převrhl, jak někdy dokáže být zbrklý. Malý přikývl svou hlavičkou, že rozumí a blíž se naklonil k hrnku, který svými rtíky foukal na hladinu čokolády. Já se usmál a vzal si pytlíček s cukrem, který jsem natrhl a vysypal do čaje, přitom jsem malého kontroloval, aby si nespálil jazýček, načež jsem si lžičkou zamíchal cukr. Ne že bych nějak přehnaně sladil, není to moc dobrý na zuby, ale čas od času to neuškodí, a bohatě jeden pytlíček stačí.

"Tatí, bude si maminka semnou dneska hrát?" Optal se mně neslyšeně Maty, tím mě malinko zaskočil, až jsem si v duchu poplakal. Vůbec jsem nevěděl, co mu na to odpovědět, a smutně se na mého skřítka podíval.

"Nevím, skřítku." Pohladil jsem ho po jeho tvařičce, která se skřivila do plačící grimasy, až malý sklonil hlavičku a v klíně si začal hrát s prstíčkama. Bolelo mě jej tak vidět, takové chování od jeho matky si nezaslouží, až jsem si povzdechl.

"Víš, co uděláme si večer jen my u pirátů z Karibiku, jo?" Zkusil jsem malého přivést na jiné myšlenky, aby se mi tu nerozplakal. Na ty slyší moc dobře, až se na jeho tvářičce objevily jiskřičky v očích, když ke mě zvednul hlavičku.

"Jů, piláty." Poskočil si na židli, načež jeho tvářička nezdobila slzyčky, ale šťastný úsměv. Taky jsem se usmál a pohladil malého po vláskách, které zdědil po mně.

Ale dříve to vypadalo, že bude po Taylor, když se narodil, ze mě měl jen pusinku. Za to jsem v jednu chvíli byl rád, že je po ní, protože jsem ho miloval, jako jí, ale postupem času mě to spíše začalo trápit, když se Taylor začala chovat odměřeně.

Jenže jak rostl, začal se podobat mé rodině, jeho modrá očka dostala nádech šedé, jako mám já, tak i vlásky, které byly malinko do zrzava, ale zůstaly blonďaté a kudrnaté. Ale i tak bych ho nepřestal milovat, byl to můj skvělý chlapeček, díky kterému jsem šťastný, že ho mám. Rozzářil nám všem životy, když se narodil, ani moje mamka se malého nemohla nabažit. Hodně nám ho rozmazlovala, ale byla to jeho babička, tak mi to moc nevadilo. I když já nejsem výjimka, taky jsem chvílemi malého rozmazlil, ale nějak jsem nedokázal odolat jeho štěněčím očkám. Ale i tak ví, že nedostane vše, co chce. Jediné, co malý teď chce je, aby se o něho zajímala Taylor, a měla ho ráda, jako předtím.

To si ale přeji i já, ale vím, že se to nestane.

------

Tak Tom na malý kousek zahlédl El, teda spíš jen její část, ale zatím netuší, že jí brzy pozná osobně. 😊🙂

Co myslíte pozná ji, až se setkají, anebo ne?

Taky co si myslíte o nové části? Jinak jsem ji psala 4 hodiny, takže proto to tak vypadá. 🙈🤭

------

Tokina_1