Heart beat ✓ _ HIDDLESTON

part 40

Tom

Viděl jsem, jak to nečekala a podívala se na mě dost překvapeně, ale já byl taky tím co ze mě vypadlo překvapený. El pootevřela pusu, jako by chtěla něco říct, ale pak ji zavřela a na chvíli i oči.

Cítí to stejně tak, jako já? Nebo jsem se spletl? Chápu, že se bojí se znovu zamilovat. Už jednou si tím prošla, zatracený Louis. Ale když své kukadla znovu otevřela, zahlédl jsem v nich slzyčky a její ústa se roztáhla do úsměvu.

Slyšeli jste tu ránu? Jestli ne, tak to mi spadl kámen ze srdce. Protože její úsměv řekne více, než slova a obmotal jí ruce kolem těla, když mě pro změnu objala kolem krku a zaslechl popotáhnutí.

"Ale no, přeci nebudeš plakat." Zašeptal jsem jí do vlasů a vtiskl ji do nich pusu, až jsem zaslechl, jak se zahihňala a pousmál se.

"Nevím, proč brečím, ale prostě..." Pokroutila nad sebou hlavu, když se ode mě nepatrně odtáhla a vzala mě za mé ruce, které jsem měl na jejím pase a zářivé se na mě usmála.

"Já to chápu, Elinko." Přikývla a zaculila se, když jsem jí pravou rukou pohladil po tváři a usmál se. Ale ještě bych ji měl říct, o tom dopise, který mi nechala doma Taylor, ale nechci aby tento pokoj nebyl využity, když si s ním El dala práci.

"Jdi se najíst, já musím něco vyndat z pračky." Řekla najednou a pustila mi ruce, to se mi ale nelíbilo, ale než jsem ji znovu objal, utekla mi do své ložnice. To by mě zajímalo, co tam prala, třeba svoje spodní prádlo a pobaveně pokroutil hlavou, to je mi podobné, abych myslel zrovna na to.

Tak jsem poslechl El a odešel do kuchyně, kde to pořád vonělo kuřecím masem s marinádou a přešel ke sporáku. Moc jsem se na to jídlo těšil, když jsem se skláněl k troubě a otevřel ji. Už když jsem otevíral dveře od bytu jsem poznal, že k tomu jsou brambory po Americku.

Pocítil jsem, že je trouba ještě teplá a zkusil se jen plechu dotknout, nerad bych se spálil. Ještě bych musel na pohotovost, jen protože jsem nebyl opatrný, doktoři určitě mají dost vážnějších pacientů.

"Co tam děláš?" Uchechtla se El kousek ode mě, musel být na mě pěkný pohled, jak se jednou rukou opírám o troubu a tou druhou kontroluji pekáč. Spočinul jsem pohledem k El, jak jsem k ní zvedl hlavu a taky na medvědovi, který držela v rukou.

"Nechci se přeci spálit." Pokrčil jsem ramena, když jsem se narovnal. To je snad pochopitelné, ne?

"Ale Tome, od čeho jsou chňapky." Ukázala na linku, až jsem se překvapeně podíval tím směrem a protočil oči. Jsem to ale blbec, až jsem se zasmál a vzal ji do ruky.

"Té jsem si nějak nevšiml." Vzal jsem tedy chňapkou ten pekáč a položil ho na spotřebič, když jsem se narovnal.

"Nevím, že bys ho měla." Ukázal jsem na plyšáka, když jsem odhodil chňapku a otočil se na El.

"Taky si nemohl, byl zahrabaný vzadu ve skříni, a byla škoda ho vyhodit. I když byl k narozeninám od Louise." Nevině se na mě podívala a odešla zpátky do pokoje, ale ne to jméno nerad slyším, mám z něho osypky a zamračil se.

Bylo by lepší, kdyby řekla, že ho koupila, to bych vzal lépe, ale vím, že není ten tip ženy, co by něco tajila. To si na El vážím, stejně je to jen plyšák a přestal se mračit. Pak jsem se otočil zpátky k lince a ze skříňky vyndal talíř.

"Už se těším, až tu malý bude." Vrátila se El a přešla ke mě, když jsem si nandaval brambory na talíř, až mi obmotala ruce kolem pasu. Nevím, jestli jí to říct, když je tak šťastná, že tu můj syn nakonec nebude, ale nejspíš bych to měl přiznat. Ale teď mám hlad, stejně to snad počká a pousmál se na El, když mi dala pusu na tvář a přitom si nandal pořádný kousek masa.