Project N |Hyunlix / cz|

《9》

Felix vylezl ze sprchy a rychle si osušil tělo i vlasy. Potom vklouznul do čistého voňavého oblečení a vyšel ven. Hned se rozhlédl kde byl Hyunjin a našel ho sedět na gauči s fotoaparátem v ruce. U toho mu v pozadí hrálo nějaké kdrama, které očividně vůbec nesledoval.

Zvědavě naklonil hlavu a posadil se vedle něj ,,Co to děláš?" Zeptal.

Rudovlásek překvapeně zvedl hlavu ,,Um. Prohlížím si fotky co jsem vyfotil před pár dny. Chceš se podívat?" Zeptal se a on zaujatě přikývl.

Posadil se blíží k němu a vyšší začal proklikávat fotky. Byly to různé objekty, květiny, výhledy z výšky a občas tam byly zachycené nějaké postavy. Nikdy jim nebylo vidět do tváře, ale ani to neničilo estetiku těch krásných fotek.

,,Ty jsi fotograf? To je tvoje práce?" Zeptal se.

,,Ne to ne" Zasmál se nejistě se poskrabal na zátylku ,,moje práce s tím vůbec nesouvisí, abych pravdu řekl. Ale ten foťák mi daroval můj dobrý přítel. Jmenuje se Chan a už jsi ho potkal. Možná se ti mohl zdát nepříjemný a hrubý, ale ve skutečnosti je milý a zajímá se o každého jednoho z nás. Tehdy byl ve stresu, protože ten kluk, Jeongin, kterého jste zranili při vašem pokusu o útěk je jeho přítel. Má ho moc rád, takže dává smysl že se o něj bál" zamumlal a všiml si že Felix provinile semkl rty. ,,Ale už to tak nebere a odpustil vám to. Byl to jeho nápad, abyste bydleli s námi a ne zamknutí jako vězni" usmál sea vzal si od něj zpět svůj foťák.

Menší nejistě přikývl ,,J-já nechtěl nikomu ublížit, ale on říkal, že jste nás unesli jen proto. Abyste nás využili, nebo nás měli jako pokusné králíky... tak jako tam..." špitl a zvedl k němu pohled ,,ale pak jsem pochopil, že nikdo z vás není jako oni. I když jsme toho kluka zranili, on se na mě usmíval, jakoby to nic nebylo. A ten druhý... myslím že se jmenoval Won, vždycky kdyz ho vidím tak mi pomáhá... je to docela nezvyk" přiznal. Bylo na něm vidět že se mu nemluvilo snadno, ale i tak v něm viděl větší jistotu než kdykoli jindy.

Jen se pousmál a prohrábl mu jeho ještě mokré vlásky ,,V téhle budově je všechno víc na přátelské úrovni než profesionální. Myslím že se postupně zapojíte a pochopíte"

Felix nejistě mykl rameny ,,Možná... co vlastně děláte?" Zeptal se zvědavě.

V tu chvíli Hyunjin zaváhal ,,No... asi ti nebudu lhát takže to řeknu na rovinu i když se možná vydesíš. Jsme součástí jedné rozsáhlé... asi se tomu dá říkat mafie. Máme malá sídla po celé Koreji a každá budova má svého šéfa. U nás je to Chan, který komunikuje s vedením a rozdává nám úlohy" pustil se do vysvětlování a pohodlněji se opřel.

Blonďáček dost rozpačitě přikývl.

Taky mafie...

,,No a úkoly závisí na tom, na co se každý specializuje. Jeongin a Sunoo jsou hackeři, proto dělají hlavně podporu. Já, Jisung, Jay a Jake, které ještě poznáš a nás nejmladší člen Ni-ky jsme... dá se říct, nájemní vrazi" řekl opatrně, ale když se podíval na jeho klidný výraz, byl překvapený. Čekal že bude v šoku, nebo se ho dokonce začne bát, ale on vypadal naprosto klidně, proto pokračoval. ,,Sunghoon je sniper, stejně jako Heeseung a ostatní se soustředí hlavně na špionáž. Je to složité. Ale pochopíš to v průběhu. A poslední je Won. To je nás lékař. Nemá sice licenci, ale je schopný. Vyrostl v rodině lékařů a vědců, kteří pro tuhle mafii pracují už roky a on byl přidělen sem" vysvětlil a druhý jen zamyšleně zakýval.

Chvíli si to nechal projet hlavou a napadl ho jeden jediný dotaz ,,Jak jste se sem vlastně dostali?"

Hyunjin překvapeně zamrkal a pobaveně si povzdechl ,,To je dlouhý příběh. Žil jsem v dětském domově, protože mě rodiče nechtěli a když mi bylo pět, někdo mě unesl když jsem si hrál na hřišti. Popravdě si z toho období téměř nic nepamatuju. Jen to že mě zavlekli na trh s bílým masem. Skončil jsem v takovém... ne moc hezkém podniku, kde... Zkráceně prodávali moje tělo a těla jiných dětí. Jisung tam byl taky a byl to jeden z mých přátel" řekl trošku nejistým hlasem. Musel se na chvíli odmlčel, aby mohl pokračovat ,,Když nám bylo asi dvanáct, zorganizovali jsme útěk. Bohužel nás u toho nachytali a nakonec jsme zvládli utéct jen my dva. Ostatní zabili přímo před námi" Vydechl a bylo slyšet jak se mu chvěl hlas. Musel sklonil hlavu, aby nebylo vidět, že měl oči plné slz.