《21》

104 9 1
                                    

,,Jinnie, udělal jsem sušenky! Dáš si?"

,,Sušenky?"

,,Hm. S ořechy a čokoládou, tak už pojď, dokud jsou teplé"

,,Díky Lixie, co budeme dělat odpoledne?"

,,Nevím, jsem hrozně unavený... nemůžu si jít lehnout k tobě?"

Hyunjin rozespale otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe. V posledních dnech mu každé probuzení připadalo depresivní.

Doufal, že otevře oči a blonďáček bude ležet vedle něj. Věnoval by mu ten svůj krásný úsměv, obejmul by ho a řekl, že se poslední měsíc vůbec nestal.

Ano. Už to byl měsíc. Už celý měsíc se procházel po prázdném bytě. Spal v blonďáčkově pokoji. Dokonce měl na stole položenou poslední krabičku sušenek, které upekl, než ho unesli.

Otočil se na bok a nasál vůni světlého ložního prádla. Pořád z něj cítil jeho sladkou vůni. Bylo to slabé a pomalu to přebíjel jeho vlastní značkový parfém.

Rozespale si promnul tváře a vytáhl se do sedu. Na boso došel do kuchyně a nalil si sklenici vody. Marně si při tom představoval, že z koupelny vykoukne ta blonďatá hlavička a popřeje mu dobré ráno. Ten jeho smích se mu stále ozýval v uších.

Selhal jsi

Vypil tu vodu až do poslední kapsy a opřel se o linku.

Je pryč, smiř se s tím

Zhluboka se nadechl a vydal se do koupelny. Podíval se na svůj odraz v zrcadle. Viděl se dvakrát. Proč...

Jen kvůli tobě

Popadl kartáček na zuby a sklopil pohled do umyvadla. Nechtěl se tam dívat. Takhle to bylo bezpečnější.

Neutečeš před vlastními výčitky

Najednou ucítil palčivou bolest na svých kloubech ruky. Překvapeně zvedl hlavu a uviděl kousky skla, které padaly do umyvadla a na podlahu. Stačil krok a poranil by si nohu.

Podíval se na svou ruku a všiml si kousků skla zařízlých v jeho ruce. Také krev.

S povzdechem strčil ruku pod proud vody a vytáhl tech několik kousků skla. Natáhl se do šuplíku a vytáhl s krabičku s prášky. Poslední dva.

Na sucho je oba spolkl a zavázal si ruku do obvazu, který měl ve druhém šuplíku.

Nohou odkopl největší kusy skla a vydal se zpět do svého pokoje, protože zaslechl zvuk mobilu.

,,Hm?"

,,Jinnie, Chan vzkazuje, že za deset minut bude schůzka"

,,Hm" byla jediná odpověď předtím, než zavěsil.

Převlékl se do něčeho pohodlného a trošku si upravil vlasy.

Vzal si telefon do kapsy a vydal se na místo srazu.

Opatrně otevřel dveře, aby se ujistil, že je správně. Zdaleka tam nebyli všichni.

Chan seděl u svého stolu a na klíně mu seděl Jeongin s laptopem v rukou.

Na šedém gauči seděli Seungmin, Sunghoon, Niki a Jungwoon. Nikdo jiný tu nebyl.

,,Dobře ráno Jinnie" usmál se Woon a poklepal na volné místo vedle sebe.

Rudovlásek jen přikývl na pozdrav a posadil se vedle něj. Snažil se ignorovat všechny ty starostlivé pohledy, které na něj ostatní házeli.

,,Když jsme konečně všichni, můžu začít" řekl Chan, ale Sunoo ho přerušil.

Project N |Hyunlix / cz|Kde žijí příběhy. Začni objevovat