《28》

91 10 1
                                    

Chaos. Jen tak se dalo popsat to, co se teď dělo v jejich obýváku, který byl vždy tak klidným místem kam si chodili odpočinout po náročné práci.

Všichni se překřikovali navzájem, protože se snažili vymyslet co teď. Bylo to teprve pár hodin po tom co se vrátili z jejich úspěšné mise.

,,Teď určitě ví že víme o jejich spolupráci. Je nebezpečné tu zůstat!" Vykřikl Seokjin.

,,Ano. Ale kam jinam chceme jít? Nejsme zrovna nenápadná skupinka, když je nás tolik!" Namítl Chan

,,Navíc Yoongi a Jeongin nemůžou pořádně chodit, cestovat s nimi by bylo složité a riskantní" zamumlal s povzdechem Namjoon a podíval se na mobil, který ležel před nimi ,,Co myslíš Tae?"

,,Myslím že jste v bezpečí dokud nenajdou vaši adresu. Sleduju aktivitu obou společností a vidím že jsou aktivnější, takže se opravdu snaží vás najít. Yoongi pro ně byl důležitý, protože byl svědek všeho co se dělo v laboratoři a jako jediný ví kde jsem, proto ho nemohli zabít dokud se nepostarají o mě"

,,Jaký je ale problém, aby ses vrátil?" Zeptal se Jungkook zklamanně.

,,Mají lidi všude. Jakmile vytáhne paty, má na sobě terč"

Jungkook mlčky semknul rty a položil si hlavu na stůl. Už z toho byl unavený. Konečně opět našel toho kterého miloval ale moct jen slyšet jeho hlas bylo jako prokletí. Jakoby byl Tae uvězněný v mobilu ze kterého na ostatní mluvil. Chtěl ho vidět a obejmout ho, nedokázal se spokojit s jeho hlasem.

,,Jungkookie..." zašeptal Jimin a začal ho konějšivě hladit po zádech.

Chvíli bylo podivné dusivé ticho než se opět ozval Taehyung.

,,Králíčku..?"

Ticho.

,,Udělám všechno proto, abych se mohl vrátit"

Černovlásek zvedl hlavu k telefonu uprostřed stolu ,,Vždyť já vím" povzdechl si s jedním smutným úsměvem ,,budu na tebe čekat"

,,Co kdybychom ty dva prostě sekli?" Navrhl Hyunjin z ničeho nic.

Namjoon překvapeně zvedl hlavu ,,Myslíš jako...?"

Rudovlásek přikývl ,,Když zničíme obě mafie, SE i AT, budeme mít po problémech. Yoongi a Taehyung budou v bezpečí, stejně jako Felix a Minho"

,,A my všichni budeme volní" dodal Chan, který pochopil jeho záměry.

,,Zabitím šéfa organizace se nic nezmění. Najde se někdo kdo se dosadí na onu vysokou pozici a budeme zase na začátku" namítl Namjoon, protože se mu to zdálo jako nereálné. Nemluvě o tom že dostat se k nim by bylo velmi složité.

,,Já bych měl nápad!" Ozvalo se ze směru schodiště.

Všichni se překvapeně otočili za známým hlasem. Jisung. Vlasy měl trošku pocuchané, modřiny na jeho světlé kůži stále vypadaly jakoby byly čerstvé a tělo zakryté jen velkou mikinou která nepatřila nikomu jinému než brunetovi, který ho nesl v náruči dolů po schodech. Mohli viděl že ho nesl jako kousek drahého zboží, které se nesmělo rozbít.

,,Řekl jsem abys zůstal v posteli!" Okřikl ho Jimin naštvaně nad tím že mu pacient utekl z pokoje.

,,Já jsem se snažil, ale neposlouchal..." zamumlal Minho.

,,Skoro nic mi není" odsekl a chtěl seskočit na zem, ale brunet ho odmítal pustit. ,,Minho, nemohl bys-"

,,Ne" odvětil klidně a došel s ním až ke stolu, aby nemusel na ostatní křičet.

Project N |Hyunlix / cz|Kde žijí příběhy. Začni objevovat