4 měsíce poté, co nás tu naši otcové nechali, ke mně do pokoje přišel Sammy. Zrovna jsem si četla v pyžamu a připravená ke spánku. Sedl si na kraj mé postele a byl bílý jako stěna.
Hlasitě polkl a podíval se do mých tmavých očí "Víš, chtěl b-ych ti ně-něco říct Zen-nio." Vykoktal ze sebe. Jen jsem se na něj podívala, sklonila jsem hlavu na bok a položila mou ruku na jeho, která ležela na mé posteli. "Nemusíš mi říkat nic, já všechno vím." Usmál se a vlepil mi pusu. Šokovaně jsem ho složila z postele na zem a držela mu ruku za zády a křičela jsem na něj "co to sakra děláš Same?"
"Myslel jsem, že víš co k tobě cítím."
Pustila jsem ho a sedla jsem si vedle něho. Pomalu se zvedl a viděla jsem, jak se mu v očích perlí slzy. Vzala jsem ho okolo krku a políbila ho, jen abych nezapomněla, jaké to je. "Tohle neznamená, že mezi námi něco je. Jsme pořád jen přátelé. Rodiní známí." Vyhrkla jsem na něj, když jsem ho pustila.
"Dob-dobře" řekl posmutněle Sammy a odešel.
O měsíc později přijeli naši otcové a nadešel náš čas.
Rozloučili jsme se s Bobbym, který to bral velice těžce. Rozloučila jsem se s Deanem, kterému jsem jen natáhla ruku, kterou mi políbil a šarmantně se na mě ušklíbl. Pak jsem se rozloučila se Sammym, kterého jsem objala a Dean se mezitím začal rozpačitě škrábat na zátylku. Pak se každý rozjel na jinou stranu. Já s otcem jsme jeli do Denveru a kluci Winchesterovi do Austinu.
-- nebo to bude Sam? --
YOU ARE READING
Winchesterovo dítě
FanfictionJe to psané z pohledu dcery Lovce Dannyho Collinse, který je dobrý přítel Johna Winchestera. Danny vychovával svoji dceru Zeniu jako lovce a jako chlapce. Ale taková rozhodně není. Kdo jí nakonec "uloví"? Kterého Winchestera bude "Winchesterovo dít...
