Kapitola 1

1.4K 57 6
                                    

Ahoj lidičky, přináším vám příběh, který vytvořila Manalahope jen a jen pro mě! :) Je to pár let staré a Maruška se rozhodla potěšit moji maličkost. Tehdy jsem měla jako svého idola Toma Kaulitze a proto sesmolila tento příběh. :) Je to mé nejoblíbenější čtení a rozhodla jsem se s ním proto podělit! Samozřejmě s jejím schválením ho tady pro vás zveřejňuji. ;)

P.S.: Chváli případně miřte na autorku, tentokrát jsem jen pouhý zprostředkovatel. :)


1.

Natáhla jsem si na nohy černé boty s vysokým podpatkem. Pak jsem se konečně spokojeně podívala do vysokého zrcadla, co jsem měla pověšené v chodbě. Štíhlé nohy končily v delší sukni, která byla přímo na tělo. S vysokým pasem. Do něho jsem měla zastrčenou lesklou bílou halenku. Ještě jsem si přes ramena přehodila sáčko. Na nos nasadila černé sluneční brýle a vyrazila do už pulzujícího New Yorku. Před domem na mě už čekalo černé auto.

,,Dobré ráno slečno Hallydenová." Na pozdrav mi pokynul řidič a galantně mi otevíral dveře od auta. Mile jsem se na něj usmála.

,,Zdravím Jacku. Už po sté ti říkám, abys mi říkal jménem. Jsem Jossie." Cvrnkla jsem ho do jeho čepičky a zapadla do vozidla.

,,Rozkaz slečno." Zahlaholil a zabouchnul dveře. Pak se objevil na místě řidiče a vyjeli jsme směr k mé práci. Cestou jsem si prošla spisy mého případu. Připadl na mě skoro před měsícem, pořád jsme se ale neblížili ke konci. Byl to složitý případ. A byl z trochu jiného zaměření, než na které jsem byla já zvyklá. Musela jsem se v tom naučit chodit, abych mohla svého klienta vysekat z té šlamastiky. Měla jsem na to ale velký talent. Proto jsem nebyla jen tak nadarmo jedna z nejlepších právniček tady v NY.

,,Díky Jackie. Zase po práci!" mrkla jsem na něj a už se soukala ven z auta, před vysokou budovou. Po cestě dovnitř jsem se pokyvováním zdravila s kolemjdoucími. U dveří se u mě hned zjevila moje asistentka.

,,Ahoj Annie." Usmála jsem se na ní. Ona také, šla vedle mě a tiše mi sdělovala všechny novinky, kdo volal, kdo zanechal vzkaz a že se mám okamžitě objevit u šéfa v kanceláři, že se mnou musí něco probrat.

,,Víš, o co jde?" optala jsem se zvědavě, když jsem si ve své kanceláři sundávala svůj kabátek. Prohlédla jsem si zběžně svoje vzkazy. Většinou byli od mého stávajícího klienta. Ale teď jsem musela jít za šéfem. Annie, jen zavrtěla hlavou.

,,Kdyby volal pan Greeny. Tak se mu ozvu, hned jak budu moct a ať nevyšiluje." Řekla jsem a už jsem vystřelila směrem k jeho kanceláři. Jedno zaťukání a pak jsem vplula dovnitř.

,,Vítám tě Joo. Vypadáš dobře." Usmál se na mě můj šéf. Mimochodem lepšího jsem si nikdy vybrat nemohla. Byla jsem jeho pravá ruka. Vždy říkal, že kdybych já odešla z této společnosti, všechno by se tu rozpadlo. Velmi lichotivé. Byl to už trochu postarší chlapík, ale široko daleko patřil mezi krále právníků.

,,Díky Johne. Tak o co jde, můj obžalovaný trochu vyšiluje. Musím ho uklidnit, než něco provede." Usadila jsem se naproti němu. Dala jsem si nohu přes nohu a založila jsem si ruce.

,,O to právě jde krásko. Už to není tvůj klient, proto trochu vyšiluje." Rozhodil rukama, jakoby mě to mělo bůhví jak potěšit.

,,Cože není? Proč?" vůbec jsem nic nechápala. Zamračila jsem se na něj.

,,Změna plánu, potřebuju tě na něco mnohem většího." Ohromil mě svým výrokem. Ale ne. Mám přece rozdělanou jednu práci, nemůžu toho jen tak nechat.

,,Copak si to nemůže vzít někdo jiný. Proč to nemůžu dodělat?" vztekala jsem se. Opravdu mě tohle naštvalo, odbíhat od rozdělané práce to se mi nelíbí.

,,Protože to, co dostaneš ty, je důležité. Je to největší klient, kterého jsme kdy měli a chci na něj nejlepšího právníka a to jsi ty!" to mu jde, zahrál na moji citlivou strunku a už jsem v tom lítala. Protočila jsem oči, nicméně věděl moc dobře jak na mě.

,,Kdo to je?" zamručela jsem otráveně. Radostně zamručel a předložil přede mě spisy údajné osoby, nechala jsem je ležet, protože mi bylo jasné, že mi to bude chtít říct sám. Úplně jsem viděla, jak se na to klepe.

,,Je to známý zpěvák a kytarista, má menší problém se zákonem. A to přesněji, že údajně zneužil nezletilou dívku. On to popírá, ale žalobkyně si stojí za svým, respektive její matka.''

,,Ach neee! Nechci žádný nafoukaný hvězdičky. Už jen z toho známý zpěvák a kytarista čiší, to že má rád mladý holky." Zaujatě jsem zvedla oči ke stropu a snažila se uklidnit.

,,Nebuď taková! Potřebuje obhájce, jsi pro něj jako stvořená." Přemlouval mě.

,,Děláš si ze mě srandu že? Proč zrovna já." Zaúpěla jsem, nicméně jsem do ruky vzala podklady. Pak jsem vytřeštila oči. Cože?

,,No to mě podrž. Vždyť to je Tom Russell." Vyhrkla jsem. Byl to skvělý kytarista, obdivovala jsem ho. Od té doby co začal.

,,Takže? Jaký je tvůj názor? Rozhodnutí? Hmm?" hustil do mě John. Zvedla jsem k němu oči. Úplně jsem se z toho klepala. Pak jsem uslyšela klepot, což mi dalo trochu času na to, abych to rozdýchala. Moc dlouho ale ne, protože, když jsem otočila hlavu, stál přede mnou on. Tom. 


Právnické ESOWhere stories live. Discover now