Právnické ESO

Kapitola 6

6.

,,Ne. Teď si budeš chvíli všímat mě a až s tebou budu hotová, spokojená s výsledkem, hned ti ho zase vrátím." Zavrtěla jsem rozhodně hlavou. On na mě zíral ohromeně s otevřenou pusou. Pak zavrtěl hlavou a na rtech se mu objevil zase ten známý pobavený úsměv.

,,Hmm. Uznávám, jsi vynalézavá. To se mi líbí." Mumlal zamyšleně, bohužel mi to taky vykouzlilo úsměv na tváři, takže si v tom vyloženě liboval.

,,Teď tu ale nejsme kvůli tomu, co se ti líbí." Usadila jsem ho. Tedy, myslela jsem si to. Chvilku koukal a mhouřil oči, pak se ke mně naklonil přes stůl.

,,To se dá ale rychle změnit." Zašeptal jen pro mě. Že jsem asi po 7 letech od střední školy zrudla, jako rajče.
To bylo špatné. Byl pro mě moc nebezpečný. Jeho charisma z něho čišelo na sto honů a já se mu nemohla jen tak vyhnout. Působilo to na mě. Musela jsem to ale maskovat.

,,Měl by sis to svoje flirtování schovat pro svoje holčičky, já ti na to neskočím." zvedla jsem ruku a položila mu ji na rameno. Trochu jsem do něj zatlačila, abych zvětšila vzdálenost mezi námi. Pochopil a stáhnul se zase na svoji polovinu stolu.

,,Hmm. Jsi vážně tvrdá bojovnice, měl bych vyrukovat s lepšími zbraněmi." Mumlal skoro sám pro sebe. Mě z toho šla hlava kolem. Zavrtěla jsem hlavou a jeho šuškání přešla bez odpovědi. Co bych na to asi měla odpovědět? Takže jo měl bys na tom zapracovat. Lepší strategii. Ale spíš pro sebe. Nějakou tu obranou a hodně účinnou.

,,Ehm. Takže už se dostaneme k práci?" nasměrovala jsem náš rozhovor správným směrem.

,,Dobře, už budu hodný." Věnoval mi krásný úsměv.

,,Můžeš mi říct, jak to bylo mezi tebou a Nolou?" našla jsem si jméno té dívky ve spisech a pak jsem se na něj zaměřila. Zamračil se na mě.

,,Je to fanynka, to je asi jasné." Řekl jako první věc, kterou jsem si byla naprosto jistá. Tak jsem jen přikývla.

,,Bohužel jsem ji potkal na meet and greet , které vyhrála. Nebyla tam sama, několik dalších holek. Víš co to je ne? Fotky a možnost chvíli se mnou být. Normální záležitost." Začal trochu nesourodě.
Ale věděla jsem, o čem mluví, něco podobného jsem vyhrát chtěla už asi milionkrát. Teď jsem to vlastně vyhrála.

,,Ale tam jste moc příležitost neměli, abyste si...no užili?" pokračovala jsem za něj.

,,Ne to ne. Abych řekl pravdu, nic jsme spolu neměli. Jsem nevinný." Prohlásil a dokonce nahodil nevinný výraz. Otevřela jsem pusu a koukala na něj jak na zjevení. Dělá si snad ze mě srandu? To je už po několikátý, co mě šokoval za tyhle dva dny. Ten to vážně umí, s ním bych se rozhodně nenudila, ale teď zpět k tomu co řekl.

,,No Nola evidentně už "nevinná" není." Pronesla jsem sarkasticky. Čekala jsem, jak se projeví.

,,No nevím, jaký maník ji o ni připravil, ale já to rozhodně nebyl." Projevil se bouřlivě.

,,O tom bych snad věděl sakra." Ukončil to. Nemohla jsem tomu uvěřit, protože jsem mu věřila, opravdu ano.

,,No tak asi tu máme menší problém." Pronesla jsem tiše a naprosto vážně. Opravdu, to že on je nevinný a vlastně vůbec nic neudělal. Budu muset hledat důkazy o tom, že to tak doopravdy je, protože jemu slovu jen tak někdo neuvěří. Ne ti co jsou na straně Noly.

,,Asi jo. Ale já ti věřím a co ty mě?" zvednul bradu a čekal na moji odpověď. Byla jsem si jistá tím, že mluvil pravdu. Doufala jsem v to. Jestli mi lhal, tak ho vlastnoručně uškrtím a vykastruju ho.

,,Věřím." Vzdychla jsem.

,,Vážně? Že bych na tebe měl takový vliv?" zadumaně si položil ruku pod bradu a našpulil na mě rty.

,,Proboha ty ale umíš měnit nálady. Chvíli vážný, pak lehkomyslný? A moc si nefandi!" usadila jsem ho rychle.

,,Znáš celebrity. Nic jiného neumí. A neříkej mi, že na tebe nepůsobí můj legendární šarm." na oko se tvářil zklamaně. Protočila jsem nad tím oči. Je nepolepšitelný.

,,Nebudu se tu s tebou bavit o tvém šarmu. Řekni mi vážně, ty tu holku neznáš vůbec, viděl ses s ní jen na tom meetku?"rychlostí blesku jsem změnila téma. A asi dobře, protože se zarazil.

,,Abych byl úplně upřímný, tak ne. Víš, večer se pak konal večírek a neptej se mě jak, ale ona se tam dostala taky. Byla jak ocásek, pořád za mnou běhala. Ale nic se nestalo." Přesvědčoval mě o své bezúhonnosti.

,,Věděla jsem, že je tu háček, ale nic co by se nedalo dosvědčit. Na večírcích bývá hodně lidí."
Přemýšlela jsem nahlas.