Právnické ESO

Kapitola 16

16.

,,Nebuď taková a užívej si projížďku." Zase mě obdařil úsměvem. A já jsem provedla, to co mi řekl. Dívala jsem se kolem, jak si všichni užívají krásný slunečný den. Hodně lidí sedělo na dekách a opalovalo se. Někdo seděl pod stromy a pročítal si knihu. Kolem kočáru jezdili cyklisté a bruslaři. A na loukách si hráli páníčci se svými pejsky. Všechno tohle mi vykouzlilo na rtech úsměv a mého společníka to tak fascinovalo, že ze mě nespouštěl oči. Úplně jsem z toho byla rozechvělá a snažila jsem se ho ignorovat. Pak, ale kočár zastavil.

,,Projížďka skončila krásko a teď další věc na programu." Pomohl mi dolu z kočáru. Ten hned pak odsvištěl pryč a byla jsem tam jen já a on. Odvedl mě na palouček a už tam na nás čekala pikniková deka s pleteným košíkem. No tak to je něco. Málem mě z toho trefilo. Dokonale mě to rozradostnělo, že jsem se mu vytrhla a sundala si vysoké boty. Bylo to velmi příjemný projít se jen tak v té zelené trávě.

,,Ale co to má být, stala se z tebe divoženka?" smál se Tom. Předešel mě a sedl si na deku. Já jsem tam k němu div nedotančila. Byla jsem divně rozjařená. Jen jsem doufala, že to na mě není moc vidět. Rozhodně už jsem ale shodila přísnou masku. A jemu to bylo jasné. Pak jsem se koukla na něj, jak tam sedí a pozoruje mě.

,,Co to tady máš?" ukázala jsem na položenou hru. Byly tam kulaté kameny, jedna část byla černá a druhá bílá. On tu má Dámu?

,,No dáma, zahraješ si se mnou?" vyrazil mi dech svou nevinnou otázkou.

,,Ty hraješ takovou hru? Ty?" začala jsem se smát, ale i přesto jsem si sedla naproti němu a zabrala si pole s černými kameny. Měla jsem radost, tahle hra mě odjakživa baví, jen jsem ji dlouho nehrála.

,,No jestli se ti nelíbí, mám tu i hříšný poker." Lišácky se na mě usmíval a čekal na moji konečnou reakci. Ale na poker jsem se necítila. Pohodlně jsem se usadila na dece a udělala první skok po šachovnici. Pokýval a pustili jsme se do hry. Hráli jsme to asi hodinu. Protože jsem z něj měla šílené záchvaty smíchu, když jsem viděla jeho nabubřelé výrazy, když zjistil, že jsem moc silný protivník. Pak jsem mu sebrala další kameny a to byla jeho smrt, koukal na tu šachovnici, jakoby nemohl uvěřit vlastním očím a tomu, že jsem nad ním zvítězila. Smíchy jsem se popadla za břicho a lehla si na deku.

,,Čemu se směješ ty potvoro." Šachovnici odstrčil na stranu a zuřivě se na mě vrhnul. Začal mě lochtat po celém těle a to byla zase moje smrt. Začala jsem vřískat na celý park.

,,Pšššt!" smál se se mnou, přiložil mi dlaň na ústa, aby mě umlčel. Vyčerpaně se svalil vedle mě, když už nehrozilo, že zase začnu křičet. Koukala jsem se na blankytně modré nebe. Prohlížela jsem si mráčky a pak mě najednou ovanul jeho dech. Otočila jsem hlavu na stranu. Zjistila jsem, že se na mě dívá.

,,Bavilo tě to?" zeptal se tiše a prohlížel si moji tvář.

,,Kupodivu ano." Sladce jsem se na něj usmála, evidentně ho to potěšilo. Pak jeho oči sklouzly po mém obličeji na moje rty. Už se mi nechtělo smát. Dech mi uvíznul v krku. Div jsem se nezadusila.

On nečekal na moje svolení a okamžitě se na mě vrhnul. Naklonil se ke mně a přikryl moje rty jeho. Políbil mě na horní ret a pak na dolní. Pak se k nim přisál. Bylo to tak omamné krásné, když jeho jazyk vklouznul do mých úst a prozkoumával je. Jeho ruka mě hladila po krku. Pak se ode mě na vteřinu odtáhnul. Přisunul se ke mně. Že polovinou těla přikrýval to moje. Udělal tenhle jednoduchý pohyb a hned se mi zase věnoval. Po zádech mi běhal mráz z jeho dotyků.

,,Líbí se ti to Joo. Vím to." Mumlal mi do úst. Já jsem se zmohla jen na zahuhňání. Bohužel jsem v hlavě neměla ani jedinou kloudnou myšlenku. Nedokázala jsem se ani zachránit. Utéct od něj. Místo toho jsem si ho rukou přitáhla blíž. Prsty jsem se mu probírala vlasy. Cítila jsem, jak mi žhnuly tváře a rty jsem měla naběhlé od jeho krásného líbání.

Měla jsem přestat hned v počátku, ale nedokázala jsem se nepodrobit jeho kouzlu a nádhernému šarmu co mě mámil k němu. Začínalo to být hodně nebezpečné, když se jeho koleno ocitlo mezi mýma nohama a já jsem si jednu nohu přehodila přes jeho a vycházela mu vstříc, jak jen jsem mohla.

,,Proč mi to děláš Russlle?" zaúpěla jsem, když mi rukou přejel přes prsa. Prohnula jsem se proti němu.

,,Protože vím, co přede mnou skrýváš Joo. V tomhle krásném těle, tvém srdci se skrývá hořící vášeň a já jí právě zažehnu." Sliboval mi šeptáním do ucha.