Právnické ESO

Kapitola 20

20.

,,Smím-li Vám složit poklonu. Vypadáte dnes obzvlášť skvostně." Zašvitořil můj řidič. Mile jsem se na něj usmála. Byl moc hodný. Měla jsem ho moc ráda.

,,No teda ty jsi mi ale kočka. Kvůli komu si se tak vyfikla?" cukrovala Bella, když se usadila vedle mě v autě. Objala jsem se s ní. Taky jsem jí pochválila výběr šatů a uklidňovala ji, že jí to sluší a nemá se čeho bát.

,,Kvůli tobě zlatko!" usmála jsem se na ni. Bella byla velmi krásná, vždy jsem jí říkala, že je nejhezčí holka, co jsem kdy viděla. Na škole po ní letěli všichni kluci. Taková menší celebrita. Měla kaštanové, dlouhé vlasy a zelené oči. Říkám, že je to ta nejlepší kombinace.

,,Ach. Jak milé." Vyplázla na mě jazyk. Spiklenecky na mě zamrkala. Myslela si úplně něco jiného. Za celé ty dva dny jsem jí vyprávěla o Tomovi. To že jsem se jí svěřila, mi pomohlo. Akorát do mě hustila, ať se mu poddám. Vždycky jsem ji poslala do háje zeleného. Dělala si ze mě srandu.

,,Jsem na něj zvědavá. Na mojí škole po něm všichni šíleli. Jaký je asi na živo?" vyprskla smíchy, hned jak to řekla.

,,Já ti to řeknu. Otravně. Otravnějšího chlapa jsem ještě nepotkala." Hned jak jsem si na něj vzpomněla, jak za mnou pořád chodil. Rozbušilo se mi srdce jako nějakému šílenci.

,,Silně pochybuju. Musí být sladký." Zadívala se do dálky a zasněně zavzdychala. Loktem jsem jí dloubla do žeber, aby hned přestala.

,,Zmlkni Isabello!" zavrčela jsem se smíchem. Už se mě chystala znovu popichovat. Ale naštěstí jsme dorazili na místo. Objeli jsme velký shluk lidí k bráně střežené sekuriťáky. My jsme neměli zamířeno na červený koberec. Tam by po nás neštěkl ani pes. Jdeme rovnou do haly. Ale tam už do V.I.P. sekce. Posadil nás tam velmi milý uvaděč. Který pokukoval po Belle. Pozorovali jsme, jak se hala pomalu zaplňovala. Na velkém plátně byly záběry z červeného koberce. Já jsem samozřejmě čekala na jednoho jediného člověka. Když se tam objevil, napřímila jsem se na svém místě. Hned jsem zanalyzovala jeho zevnějšek. A zase byl dech beroucí. Měl na sobě volnější černé kalhoty a v nich zastrčenou bílou košili. A pak ještě kšandy se stříbrnými pyramidkami. Koukala jsem na tu obrazovku s otevřenou pusou dokořán. Z mého nenormálního chování mě zachránila Bella, když se začala smát.

,,No tak teď ses měla vidět." Bublala. Znovu jsem neodolala a šťouchla do ní. Znovu jsem se podívala na plátno. Tentokrát jsem si všimla i dalších maličkostí, jako například nádherného skvostu co se na něj lepil. Vyvalila jsem oči a nemohla tomu uvěřit. Byla to známá topmodelka. Její rudě nalíčené rty se každou chvíli přitiskli k jeho ústům. Usmívali se oba dva jak pitomci a poskytovali rozhovor.

,,Jak tak koukám, tak už si našel náhradu." Zasyčela jsem rozhořčeně. Založila jsem si ruce na prsou a opřela se o svou židli. Bella mě konejšivě hladila po ruce.

,,A já bych řekla, že to dělá na truc." Zamumlala si Bella pod vousy, ale já ji neslyšela. Uvnitř mě vřela láva. Musela jsem se co nejvíce ovládat, abych nevybuchla. Konečně ta dvojice zmizela a objevil se tam někdo jiný. Trochu jsem se uklidnila. Bella se mě snažila zabrat do rozhovoru. Show začala. Vážně jsem si to užívala. Několikrát jsem zaznamenala, jak mě pozoruje nějaký muž. Byl celkem hezký. Dokonce se na mě i usmál.

,,Bell? Nevíš kdo to je?" optala jsem se tiše. Trhla jsem hlavou jeho směrem a Bella se podívala jeho směrem. Pak se široce usmála.

,,Myslím, že to je Taylor Loyd. Filmový producent, který tě hltá očima." Koukala pořád na něj a pak se zarazila a znovu se usmála. Co je? Okamžitě jsem točila hlavu a podívala po zdroji jejího pobavení. Přelétla jsem očima toho producenta a zůstala koukat na Toma. Už se objevil ve V.I.P. salonu. Zrovna se div neklátil na zem v záchvatu podle mě hraného smíchu. Protože, když se uklidnil, jeho oči se střetly se mnou. Na rtech se mu objevil vypočítavý úsměv. Nespouštěl ze mě oči. Přitáhnul si k sobě svůj doprovod a začal ji líbat. On si snad ze mě dělá srandu! Odvrátila jsem od něj oči.