Tatínkova holčička [Dokončeno]

Epilog (A few years later)

"Milovala jsi někdy někoho?" Zeptal se muž blondýnky sedící vedle něj, pozorující jejich děti. "Miluji přece tebe." Usmála se blondýnka a políbila jej. "Vím, že jsi se mou jen kvůli tomu, že to chtěli tví rodiče. Nemusíš lhát mně ani sobě." Pokračoval muž, když se od sebe s blondýnkou odtáhli. "Promiň. Snažila jsem se." Řekla blondýnka a smutně se na svého muže podívala. "To je v pořádku." Povzbudivě se podíval muž na blondýnku a krátce ji políbil. Blondýnka se usmála a sedla si zpět do předchozí polohy a pohled upřela zpět na své děti. "Zkusím se tě zeptat ještě jednou, tentokrát mi prosím odpověz. Milovala jsi někdy někoho?" Zeptal se muž s nadějí, že uslyší odpověď v hlase. Blondýnka už otevírala pusu, aby mu odpověděla, ale pak ji znovu zavřela a zadívala se kamsi do dálky.
... Flash backs ...
"Vrať mi tu flešku." Usmál se Lukas a natáhl k Emmě ruku. "Jakou flešku?" Podívala se na něj Emma nechápavě. "Viděl jsem jak mi ji o přestávce bereš. Takže mi ji vrať." Naklonil stále se usmívající Lukas hlavu. "Nemám ponětí o čem mluvíš." Usmála se Emma a opřela se o něj. Lukas zvedl obočí a Emma protočila oči v sloup. Narovnala se zpět, chvíli se hrabala v kabelce a pak podala Lukasovi modrou flešku. "Děkuji." Usmál se Lukas a odešel od ní.
...
"Od kdy se bavíš s lidmi jako jsou oni?" Zeptala se Emma překvapeně Lukase, který k ní zrovna přišel. "Od té doby, co si u nich můžu vydělat jednoduchou věcí, jako je opravit mobilní telefon a takové-hle věci. Snad nežárlíš." Usmál se Lukas. Emma na něj hodila opovrhující pohled. "Taťka chce aby jsi přišel k nám, chce od tebe s něčím poradit. Nejlépe přijď ještě dneska." Řekla Emma nezaujatě a nastoupila do limuzíny k ostatním.
...
"Jak to bude pokračovat?" Zeptal se Emmy na lavičce vedle něj. "Tak jak to bylo do teď." Zvedla Emma obočí a řekla překvapeně. "Já se nechci neustále skrývat." Podíval se Lukas na Emmu smutně. "Tak to je tvůj problém." Řekla naštvaně, zvedla se z lavičky a odkráčela pryč.
...
"Co potřebuješ?" Zeptal se naštvaně Lukas Emmy, když dorazil do hotelu, kde pracovala její sestra. "Promiň za to ve škole, ale víš, že já nemůžu." Řekla smutně Emma a podívala se na něj. "Abych ti neubral trochu tvé popularity?" Zvedl Lukas hlas a Emma se na něj smutně a zároveň vyděšeně podívala. "Ne promiň takhle já vážně nemůžu, takže až to budeš se mnou myslet vážně přijď." Řekl Lukas za ním a odešel. Emma se se slzami v očích otočila na sestru, která zrovna přišla zezadu.
...
"Ahoj." Usmála se Emma na Lukase, který už na ni čekal na konci bludiště před budovou, kde měli zrovna ples. "Vážně jsi přišla. Ty jsi pro mě neustále jedno velké překvapení." Usmál se Lukas zpět na Emmu. "Jsem jako voda. Nikdy nemůžeš čekat, co zrovna udělá." Zasmála se Emma a spolu s Lukasem si sedla na lavičku. Emma to nevydržela a začala Lukase líbat. "Tohle jsem chtěla tak hrozně dlouho udělat." Řekla Emma, když se od sebe s Lukasem odtáhli, aby se mohli nadechnout.
...
"Tady máš jednu horkou čokoládu." Otočila se Emma na Lukase a podala mu kelímek s horkou čokoládou. "Děkuji. Příště, ale kupuji pití já." Usmál se Lukas a vzal si kelímek od Emmy.
...
"Jednou horkou čokoládu a jedno vanilkové latté." Řekla Emma prodavačce v kavárně. Když ji prodavačka konečně donesla její objednávku, vzala Emma horkou čokoládu a chtěla ji dát Lukasi, ten za ní však nestál. Byla tam po dlouhé době sama. Tak si rychle vzala své latté a vyběhla z kavárny, ignorující i prodavačky volající za ní, že si tam nechala horkou čokoládu.
... End of Flash backs ...
"Co se děje mami?" Přiběhly dvě malé holčičky za jejich maminkou, když si všimly, že pláče. "Jen jsem si uvědomila, že mám hrozné štěstí, že mám vás dvě. Vy dvě princezny moje. Utřela si blondýnka slzu a holčičky ji objaly.

Tak a tohle je poslední kapitola této knížky. Musím říct, že mi bude chybět, tahle knížka mi vždy pomohla utéct od reality. Mám ji ráda asi ze všech mých knížek, co jsem zatím napsala, nejvíc. Takže budu ráda za váš názor. ❤
Mějte se hezky a uvidíme se u nějaké jiné knížky. ❤
A.T.