Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|

7. Zlomená

-Cassian's POV-

Moji stopaři ji našli. Byla u nich. Jestli jí byť jen někam zavřeli, tak je zabiju a nebudu hledět na to, kdo z nich to byl. Možná je na čase, aby se vrátilo moje chladné já.

Jakmile jsem doběhl k jejich, hlavnímu domu, někdo otevřel dveře.

,, Máme pro Vás pokoj a oblečení, aby jste se mohl přeměnit." Promluví mladá vlčice a skloní hlavu. Zavrčím a ona nadskočí. Pootevře víc dveře, abych mohl projít.

Bolí mě celé tělo a já netuším proč. Ukáže mi pokoj v přízemí a já se rychle přeměním a převléknu. Vyjdu ven a uvidím tam Alfu Tannera. Je o tři roky mladší jak já, ale i tak je schopným. Až na to, že je nepředvídatelný.

,, Tannere. " Kývnu mu na pozdrav a potřesu si s ním rukou.

,, Cassiane." Kývne s náznakem respektu. Tak to má být. Sjedu ho pohledem. ,, Kde je?" Zeptám se s ledovým hlasem. Takový totiž jsem.

,, V jednom z pokojů. " Oddychnu si. Jdu za nim přes dům a celé mé tělo hoří nedočkavostí ji vidět. Bude dost naštvaná, ale i tak nechci nic jiného, než ji vidět.

,, Pane máme problém." Ozvalo se vedle nás. Stálo tam jedno z jeho štěňat. Mohlo mu být kolem patnácti.
,, Teď ne Astone. Musím vyřešit nejdřív naší malou návštěvu. " Umlčí ho.

,,Jde o ni. Je v bezvědomí a všude v tom pokoji je krev." Trhnu sebou. Ten zm*d. Podívám se na Tannera s vražedným pohledem. Někdo si to odskáče.

,, My ji nic neudělali. Přísahám Cassiane. " Ušklíbnu se na něj. ,, Zaveď mě za mojí Lunou a já si rozmyslím jestli budeš žít. " Usměju se na to malé stěně, které se přikrčí a natiskne na stěnu.

,, Následuj mě. " Ujme se Tanner slova a vede mě někam po schodech dolů. Jsou tam bílé pokoje a vevnitř není nic, jen postel.

Když dojde k jednomu určitému pokoji a zastaví se, vtrhnu do místnosti.

To co spatřím mě doslova rozhodí z míry. Rozdrásané zdi, po kterých je krev. Roztrhané povlečení se válí všude kolem. A v to všem uprostřed leží moje Luna.

Dojdu k ní a padnu na kolena. Je tak chladná. Její tělo je celé od krve. Opatrně si ji přitisknu do náruče, abych ji neublížil ještě víc.

,, Je tu doktor." Zašeptal Tanner za mnou opatrně. Když Samuel vejde do místnosti, povzdychnu si.

Poklekne vedle mě. Podívám se na něj s tou největší prosbou na světě.
,, Zachraň ji. Ať to stojí cokoliv." Řeknu mu. Naposledy se na Aishu podívám něžným pohledem a pak ho lehce změním na chladný pohled vraha. Při zvedání mě udeří prutká bolest hlavy, ale já jí ignoruji.

Podívám se na čtyři bojovníky, co jsou v místnosti. ,, Cassiane, nedělej to. Mají své spřízněné duše a své rodiny. " Ozve se třesoucí se hlas Tannera. Pozdě na omluvu hochu, pomyslím si a vrhnu se po prvním bojovníkovi. Během několika sekund padá k zemi mrtvý.

Nejsem spokojený, dokud na zemi neleží čtyři mrtvá těla. Tanner se mě ani nepokoušel zastavit, věděl že by mohl přijít o život taky.

,, Její rány se hojí Alfo. Predpokládám, že bude v bezvědomí ještě pár hodin, nedokážu to odhadnout, ale přežije to. Teď hlavně potřebuje někam do tepla a do klidu." Samuel se zvedne od Aishy automaticky si opráší kolena. Dojdu ke svojí milované a vezmu ji do náruče.

Vrhnu po Tannerovi poslední ledový pohled a pak se svojí Lunou v náručí a Samuelem v těsném závěsu vyjdu ven z toho zpropadeného domu. Venku na nás čeká auto. Opatrně ji položím na zadní sedadla a sednu si k ní.

Cesta se mi zdá nekonečná. Celou dobu jsem byl u ní a šeptal ji různá slova. Že už je v pořádku, v bezpečí, že se o ni postarám. A také že ji miluju.

Zpočátku se mi to zdálo nemožné, ale bylo to tak. Její dnešní pokus o útěk mi to jen potvrdil.

Z přemýšlení jsem se probral až tehdy, když auto zastavilo. Opatrně jsem vystoupil a znovu si ji přitáhl do náručí. S povzdychnutím mířím k nám do ložnice. Cestou slyším hlasy všech, které se ptají pořád na to samé. Na Aishu.

Luna? Je to ona? Co se stalo? Proč má na sobě krev? Je zraněná? Kdo jí ublížil? Kdy se uzdraví? Jak moc je to vážné?

Měl jsem toho dost. Chápu že mají o Aishu strach, ale dnes už doopravdy nemám náladu na to, je poslouchat. Rychlými kroky jsem šel po schodech a modlil se, abych byl už co nejdřív u nás v ložnici.

Jen co jsem tam došel, nepoložil jsem ji do postele, ale vzal ji do koupelny. Natočil jsem vanu plnou horké vody a dal do ní trochu vůně.

Opatrně jsem ji svlékl z potrhaných kousků oblečení a přejel pohledem její zranění. Bylo to zlé, ale ne nejlepší. Položil jsem ji do vany a začal ji něžně omývat krev a špínu z těla. Nachvilku jsem se odtáhl, abych si vyhrnul rukávy od košile a pak se k ní znovu sklonil. Pohledem jsem klouzal po jejím těle a zatínal zuby.

,, Ahoj. " Zašeptala tiše s náznakem bolesti a únavy v hlase. Na nic jsem nečekal a okamžitě si ji přitiskl na hruď.

,, Bohyně." Zakleju. ,, Tohle už mi nikdy nedělej ano? Strašně moc jsem se o tebe bál. " Řeknu ji do vlasů. Hned na to se zarazím, když mě obejme kolem krku.

,, Vezmeš mě do postele prosím? Jsem unavená. " Odtáhnu se od ní a pomalu kývnu. Pomohu ji vylézt z vany a přidržím si ji u těla, abych ji mohl osušit. Znovu si ji vezmu do náruče a odnesu ji k nám do postele. Když spatřím její výraz, dojdu do šatny a vezmu jedno bílé tričko. Vrátím se k ní a pomůžu jí si ho obléct.

Spokojeně se zavrtí do peřin a téměř hned usne. Chvíli tam jen tak stojím a hladím ji po tváři, než se otočím a vrátím se do koupelny. Potřebuju si dát sprchu.

Její staré věci vezmu a hodím do koše. Svléknu se a věci hodím na skříňku. Vejdu do sprchy a nechám na sebe stékat horkou vodu, která mi má pomoct uvolnit svaly a také zapomenout na to co jsem udělal.

Rukama se opřu o chladnou stěnu a mírně skloním hlavu. Ani nevím jak dlouho tam pod tou vodou stojím, než se rozhodnu vypnout sprchu, osušit se a s ručníkem okolo boků vyjít z koupelny.

Jako první pohledem zkontroluju Aishu, ale když zjistím že spí, dojdu si do šatny pro pohodlné tepláky a vrátím se k ní.

Opatrně, abych ji nevzbudil, si k ní lehnu a přitisknu si ji na tělo. Zavrtí sebou a hlavu mi položí na hruď. Srdce mi začne být o něco rychleji a pak se znovu uklidní, když Aisha nijak nereaguje a spí. Chvíli ji pozoruji a pak usínám.

Pokračování příště.

Ahojte.
Tak jsem tu zas.
Další kapitolka je na světe.
Aisha