Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|

16. Nejsem jediný!

-Cassian's POV-

Sice už to jsou hodiny, ale její slova mi stále znějí v uších. ,,Nejsi moje sptřízněná duše." Tyhle čtyři slova mě zasáhli hluboce do srdce. Bolelo to, slyšet taková slova od někoho jako je ona.

Ale já jí přivedu zpět. A po označení už nebude chtít utéct. Naopak se mnou bude trávit každou možnou volnou minutu. Nechtěl jsem si ji označit bez jejího svolení, ale pokud to bude nutné, nezastaví mě.

Stojím sám v naší ložnici a nechávám se opíjet jejím pachem,  který ještě stále lpí na věcech, jež tu jsou. Ozve se tiché zaklepání.

,, Vejděte." Zavrčím a když uvidím svého nejlepšího stopaře, se zájmem za ním jdu.

,, Dobrý navečer, Alfo. Prohledali jsme celé území smečky a ukázalo se, že Luna je ve společnosti Kellena." Kývnu s ledovým výrazem ve tváři. Nelíbí se mi, když jsou oni dva spolu někde sami. Rukou mávnu ke dveřím na znamení, že může jít.

Jakmile odejde, sáhnu pro sako, s úmyslem dojít si pro Aishu. Když se ale rozezvoní telefon, mam náladu zabíjet.  Vážně teď po mně někdo něco chce ?  Dojdu si pro něj, protože ho mám položený v kuchyni.

,, Cassiane potřebuju pomoct." Ozve se z telefonu Tannerův unavený hlas.

,, Zajal jsi mojí Lunu a kvůli tomu se málem zabila. Řekni mi, proč bych ti měl pomáhat?" Zeptám se nevrle.

,, A ty jsi zabil čtyři moje bojovníky. " Odpoví mi. Povzdychnu si a tiše přitkám. ,, Taky pravda. O co jde? A urychli to, jedu si pro Aishu." Mezitím si dojdu pro klíčky od auta a sevřu je v ruce.

,, Někdo jde po naší smečce. Pamatuješ si na mého bratra?" Zeptá se a já kývnu. Když byl mladší, přezdívalo se mu Král, protože ho v boji nikdo nedokázal porazit. Před čtyřmi roky ale padl v boji při ochraně jejich smečky. Sice byl téměř neporazitelný, ale v těle měl jed, který by dokázal zabít tři vlky. Neměl šanci přežít.

,, Ano pamatuji." Řeknu a čekám na jeho odpověď.

,, Je naživu..."  Zašeptá a já si odkašlu.

,, To není možné, oba jsme ho viděli umírat." Odvětím potichu chladným hlasem. Nelíbí se mi to, protože mi to připadá jako práce Rylana.

,, A jak mi potom vysvětlíš, že mi Rylan po nějakém děcku poslal část jeho těla a prsten, který mám já a on. Byly dva jediné." Vytřeštím oči.

,, Musíme se sejít. A to hned." Vyběhnu z pokoje a mám namířeno do garáže.

,, Hádám, že nejsem jediný..." Ozve se tiše. Poknu.

,, Ne, nejsi. " Nachvilku se odmlčím a zamyslím se. ,, Kontaktuj ostatní okolní smečky a varuj je. Zároveň chci aby jsi připravil všechny svoje bojovníky na boj. Tohle Rylanovi nedarujeme." Z druhé strany se ozve smích a já se zastavím.

,, Vždycky musíš být ten, co všechno vede viď?" Povzdychnu si a rukou přivolám Lucana.

,, Ano. Dej mi tak čtyři hodiny a budu u Vás. Je mi jedno, že bude noc, chtěl bych se s Vámi okamžitě setkat a projednat další kroky." Řeknu mu, než hovor ukončím. Nenechám ho ani mi odpovědět.

Lucan se na mě nechápavě dívá. ,, Svolej smečku. Chci tu všechny mít do půl hodiny. Sejdeme se venku na obvyklém místě." Jen kývne a vytahuje mobil, zatímco se otáčí a vychází ven.

Vydám se na ono místo. Ve skutečnosti je to jen mýtina v lese. Začnu přecházet sem a tam. Přemýšlím, co má Rylan v plánu, ale nic mě nenapadá. Ale pokud je Tannerův bratr naživu... Mohla by být i moje malá sestra.