29. Zlé sny

8.3K 465 17
                                    

-Cassian's POV-

O týden později

Stále přecházím po nemocničním pokoji sem a tam. Už je to týden, co tu Aisha leží. Za tu dobu se ani jedenkrát nepohnula. Dělá mi to starosti, nemůžu o ni přijít. Přinesla mi do života světlo. A nejen mě, ale i celé smečce.

Mám kruhy pod očima a je mi celkově dost mizerně. Už ani nevím, kdy naposledy jsem se donutil něco sníst. Nedokážu to. Nechtěl jsem ji ani na chvilku znovu opustit. Bál jsem se, aby se jí něco nestalo. Kvůli Aishe jsem zabíjel a klidně budu i dál. Ona mi za to stojí.

Do pokoje vejde Samuel, ale já mu svojí pozornost nevěnuju. Dojdu k posteli a svírám její chladnou ruku. Přemýšlím, jak jí získat ji získat zpět.

,,Je to špatně, Alfo. Její dech je každým dnem pomalejší a tělo chladnější.

Mojí teorií je, že jí dali něco, co zatlačí do pozadí její vlčici. Je od ní odříznutá." Vyděšeně se na něj podívám.

,, Jak její vlčici získáme zpět?" Zvednu se a přejdu k němu. Doktor se zachmuřeným pohledem pokrčí rameny.

,, Abych to zjistil na sto procent, potřeboval bych s ní mluvit. Zatím mohu jenom hádat, co by jí pomohlo." Řekne potichu a zadívá se na ní.

,, Proč jí nedokážeme probudit?" Odhrnu Aishe spocené vlasy z čela. Je to studený pot. Zavřu oči a rukou chvíli setrvám na její tváři.

,, To, co tu je, je jen její schránka. Její duše bloudí v temnotě, protože spojení s vlčicí se rozpadlo.

Teď je to její boj. Pokud zvládne znovu obnovit pouto a vydobít si svojí vlčici zpět, myslím, že budeme schopni ji probudit." Otevře složku s papíry a zahledí se do tabulek s výsledkami testů.

,, Jak obnovit pouto?" Zeptám se nechápavě. Zmateně kývnu hlavou.

,, Každý vlkodlak má se svým vlkem určité spojení. Díky němu se dříve léčíme a máme lepší schopnosti i jako lidé." Protočím oči jako kdybych to nevěděl. ,, Hlavní, proč to říkám je, že bez vlka strádá i její lidské tělo." Kývnu a zamyslím se.

,, Doopravdy není způsob, jak jí pomocí a vzbudit jí?" Samuel sklopí hlavu a zavrtí s ní.

Mávnutím ruky ho propustím. Sednu si k Aishe na postel a chvíli se na ní zahledím, než si pomalu lehnu a a její chladné tělo sevřu v náručí. Zachvěju se, když se její studená pokožka dotkne té mojí.

Zavřu oči a přehrávám si každý moment s ní. První setkání v kavárně, její první noc tady, až přes její pokus o útěk a Rylana s jeho synem.

Nemám s ni jen dobré vzpomínky, spojují nás i ty krvavé. Až se vzbudí, musím ji říct, že jakkoli se bude snažit mě od sebe odehnat, nepodaří se jí to.

Jsem na ni závislý. Každý její dotek mě uklidní, hltám téměř každého slovo, které řekne. Změnila mě a já chci aby byla součástí mého života, a hlavně po mém boku.

Nic jiného si nepřeju. Jen byt s ní a Sorchou, ochraňovat naší smečku. Z Aishy bude úžasná Luna. Rukou jí nevědomky sjedu na břicho. Teprve až když si uvědomím, co dělám, trhnu sebou a ruku stáhnu.

Už několik dní se mnou mává představa, jak Aisha nosí pod srdcem naše dítě. Pousměju se a políbím ji na chladné rty.

,, Jsem tu s tebou Milajla. Nepustím tě. " Zašeptám jí do ucha a hlavu zabořím do krku. Vdechnu její pach a mírně se mi zachvějou ramena.

Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|Kde žijí příběhy. Začni objevovat