Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|

15. Pravá tvář?

-Aisha's POV-

Ráno jsem se probudila jako první. Dnes jsem Cassianovi neležela na hrudníku, ale byla jsem zády k němu. Cítila jsem jeho dech na krku, jak se ke mně tiskl. Jedna jeho ruka byla položená na mém nahém břiše. Moment, cože?

Okamžitě jsem vystřelila do sedu. Zmateně jsem se dívala kolem. Na sobě jsem měla jenom spodní prádlo.

,,Dobré." Ozve se jeho ospalý hlas. Jeho ruce mě obejmou a stáhne si mě zpátky na sebe a políbí mě do vlasů. ,, Pojď ještě spát, je sobota. Nemusíme vstávat tak brzy." Snažím se uklidnit svůj rychlý tep.

Co blázníš? Stejně by tě nejradši viděl nahou, ozve se Laura.

,,Ti děkuju za zlepšení situace." Odseknu jí nazpátek a rozhodnu se, že si radši znovu lehnu. Cassian si mě spokojeně přitáhne do objetí a po chvilce znovu usne.

Dívám se oknem ven a pozoruji větve stromů, které se díky menšímu větru
pohupují. Nedokážu usnout a tak poslouchám jeho klidný dech. Zdá se, že je spokojený.

Teprve až po nějaké době se odvážím vyklouznout mu z náručí, dojít si pro nějaké věci a vejít do koupelny. Věci si položím na skříňku a zadívám se na sebe do zrcadla. Nechápu, jak je to možné, ale celá zářím. Moje tváře jsou lehce růžové, v očích mám spokojený výraz, na rtech se mi pohrává úsměv.

Ne, že nechápeš, jak je to možné. Nechceš si připustit, že na tebe má Cassian tak silný vliv. Líbí se ti to a neříkej, že ne. Třeba včerejší večer, ten se ti moc líbil, poznamená Laura s nádechem vítězství v hlase. Povzdychnu si a zároveň se ušklíbnu.

,, Včerejší večer se mi líbil, to ano. Ale stálo ho to hodně přetvářek a sil, aby tam byl takový, jaký byl. Nebyl to on, to jsi na něm poznala i ty."  Prohodím, než vlezu do sprchy.

Pustila jsem si příjemnou vlažnou vodu a rozhodla se, že si umyju i vlasy. Už hned od prvního dne mě zarazilo, že vše bylo připravené tak, jako kdyby tu žena žila již delší dobu.

To nad tím vážně přemýšlíš? Mě je to celkem jedno. Třeba věděl, že nás brzy najde a připravil to tu, ozvala se znovu Laura.

,,Víš, že mu celkem nahráváš?" zamumlám na oko znuděně a věnuju se vmasírování šampónu do vlasů.

Možná. Nechápu, co ti pořád vadí a přoč chceš utíkat. Kdyby bylo po mém, už dávno bych ho nechala ať si nás označí. Pak už by jsi od něj nechtěla nikdy utéct a navíc by jsi cítila o dost větší touhu po něm, odpoví mi stejným tónem hlasu. Celá sebou trhnu a voda se šampónem mi nateče do očí. Tiše zakleju.

,,Nezmiňuj se o té věci." zavrčím a snažím se smýt si zbytek šampónu z vlasů.

Proč ne? Co je na označení špatného? Dokážeš si představit, jak božský pocit to bude, až si nás označí? Těším se na to.  Kdybych měla co nejpřesněji popsat zvuk, který ze sebe vydala, řekla bych zavrnění.

Vážně teď mám náladu svojí vlčici zabít. Nechtěla jsem, aby se naše konverzace takhle zvrtla a už vůbec jsem se nechěla bavit o označení. Prostě z toho mám strach a tak se o tom nechci bavit.

Rychle vypnu vodu a vyjdu ze sprchy. Jeden ručník si obmotám kolem těla a druhým si osuším vlasy.

-Cassian's POV-

Probudil jsem se, ale Aisha u mě nebyla. Znuděně si lehnu na záda a dám si ruku přes oči. Díky vlčím schopnostem uslyším zvuk vody v koupelně a při představě vody dopadající na Aishiné tělo vydechnu prudce vzduch.