Posedlá Alfou ✔|PROBÍHÁ PŘEPIS + KOREKCE|

8. "Rozhovor"

-Aisha's POV-

Ležela jsem se někomu na hrudníku. Nemusela jsem hádat dlouho, okamžitě mi došlo, čí hrudník to je.

Opatrně jsem se odtáhla a zadívala se na něj. Stále spal a vypadal při tom úplně spokojeně a uvolněně. Pozorovala jsem ho do té doby, než otevřel oči a zadíval se na mě.

,, Ahoj." Zašeptal a hřbetem ruky mi přejel po tváři. Nedokázala jsem se na něj déle dívat, a proto jsem sklopila hlavu. ,, Co se děje? " Zeptal se se starostí v hlase a prsty mi zvedl bradu. Donutil mě, se mu zadívat do očí.

,, Jen... Uspala jsem Lisu, utekla jsem od tebe a neměla v plánu se vrátit, ale i tak jsi na mě nevyjel a zachránil jsi mi život. Večer jsi se o mě staral. " Sednu si a začnu si mnout ruce. Nevím, jakou mám čekat odpověď.

Tiše jsem vyjekla, když si sedl a přitáhl si mě na klín a rukama mě objal kolem pasu.

,, Víš..." začal a já znejistěla.,, Jel jsem do tvého bytu s Kellenem. Nejdřív jsem si myslel, že mi tě někdo vzal. Ale pak když mi pak ukázal ty vlasy v koupelně, došlo mi, že jsi utekla" Zvedl jednu ruku a začal si hrát s mými vlasy. ,,Poslal jsem Kellena s Lisou sem. Mezitím už jsem si zjistil, kam jsi mi utíkala a dal jsem vědět Tannerovi, že pokud ti ublíží, někdo si to odnese.

Ale nejhorší to bylo, jakmile jsem vstoupil do toho pokoje a ty jsi ležela na té zemi. " Polkne a já se k němu silněji natisknu. Na oplátku mě rukou sevře o něco víc. ,, Myslel jsem si, že o tebe přijdu. To bych nezvládl. " Zašeptá a já se mu zadívám do očí. Nechápavě nakloním hlavu na stranu.

,, Copak to necítíš?" Zeptá se hrdelním hlasem. ,, Pouto. Začíná být víc a víc silnější. Víc nás to k sobě táhne. " Usmál se a já se mu nervózně zavrtěla na klíně.

Měl pravdu, cítila jsem ho. Kdykoliv se mě dotkl, začalo mě brnět tělo. Dívala jsem se na něj jinak, než první den a moje vlčice přímo prahla po jeho doteku. Chtěla jsem ho, to bezpochyby ano. Jen moje tvrdohlavá hlava si pořád namlouvala, že bych měla utéct. Znovu.

,, Nad čím přemýšlíš?" Ozval se tiše a pohladil mě po tváři.

,, Jestli jsem se vůbec měla snažit utíkat. " Zalžu mu a doufám, že si toho nevšimne.

,, Neměla. Tebe si najdu vždycky. A navíc..." Skloní se k mému uchu. ,, Teď ti to neskutečně sluší. Vypadáš víc divoká a nespoutaná. " Řekne a pak se znovu odtáhne.

Jeho pohled se během chvilky změní na ustaraný a naštvaný. ,, Nikdy jsem neměl dopustit aby ti ublížili. " Zavrčí naštvaně a pritiskne si mě na sebe.

,, To ne oni... To já." Zašeptám a začnu se třást. ,, Udělala jsem si to sama."

Ozve se zalapání po dechu a hned poté zavrčení. ,, Chtěla jsi se zabít? " Vyjede na mě a zmáčkne mi zápěstí. Zakňourám. Uvědomí si, že mě to bolí a sevření trochu povolí.

,, Odpověz mi ksakru!" Tak teď už to museli slyšet i někteří ze smečky, jak to zakřičel nahlas.

Vytrhnu mu ruce a přitisknu si je na uši a co nejvíc se skrčím. Na tvářícth ucítím něco teplého. Byly to slzy, které mi po nich stékaly.

,, Aisho!" Zavrčí. ,, Dochází mi trpělivost!" Jeho ledový hlas na mě působí jako břitva. Zavzlykám a kouknu se na dveře od koupeny.

,, Ani na to nemysli. Nemáš žádnou šanci a ty to víš. Chytím tě dřív, než se zvedneš. " Zavrčím a pěstí ho praštím do hrudi. Chtěla jsem mu to jen oplatit. Jaký na mě byl. To jsem si ale neuvědomila, co tím způsobím.

Během chvilky jsem se ocitla pod jeho tělem a s rukama nad hlavou. Snažila jsem se ho kopnout, ale neúspěšně. Držel mě jako v kazajce.

,, Kam se poděla ta tvoje hodná část? To se odstěhovala do Afriky, nebo co ?" Vyjedu na něj. Sice mi pořád po tvářích stékají slzy, ale začínám být na něj naštvaná. V jednu chvíli je hodný, pak se zase chová jako majetnický bastard a navíc mi to ubližuje, když na mě někdo křičí.

,, Neodstěhovala." Zavrčí na mě a dívá se mi do očí. ,, Nesnáším když mě někdo neposlouchá. A to ty teď děláš. Neposloucháš a ještě k tomu tě vůbec nezajímá moje autorita. Já jsem Alfa Aisho, a ty uděláš co řeknu. Odpovíš, když se zeptám. Je ti to jasné ?"

Zavrtím se pod ním a zkusím se osvobodit. Moje zranění už jsou téměř zahojená, ale i tak to ještě trochu bolí. ,, Jasné?" Zeptá se znovu svým Alfa tónem. Zavrčím a kývnu.

,, Chtěla jsi se zabít?" Zašeptá potichu. Povzdychnu si a zavrtím hlavou. ,, To tělo mrtvého vlka na tvém území... Byl to můj otec. " Zašeptám a při vzpomínce na něj se rozbrečím. ,, A jak jsem utíkala, když mě ten jejich Alfa zavřel v té místnosti, všechno to na mě padlo."

,, Takže... Jsi chytla něco jako záchvat a chtěla odtamtud pryč? Proto jsi dělala ty věci a ublížila si?" Zeptá se a v očích má vepsáno mnoho pocitů. Zavřu oči a pomalu kývnu.

Lehne si vedle mě na bok a pritiskne si mě k sobě. Setřu si slzy a zadívám se na něj. ,, Promiň. Neměl jsem na tebe tak vyjet."

-Cassian's POV-

Jsem debil. Nic horšího mě nemohlo napadnout než na ní začít ječet. Předchvilkou odešla do koupelny, že se chce vysprchovat. Já si ale spíš myslím, že chce být chvíli sama a pokud možno, co nejdál ode mě.

Sedím na posteli s hlavou zabořenou do rukou a v hlavě si přehrávám naší konverzaci. Rylan ji zabil otce, Tanner ji zavřel do toho pitomého pokoje a já jí tu držím u sebe. Ani se nedivím, že chce být chvíli sama.

Tepavá bolest hlavy a i celého tělo zapříčiní, že když se pokusím vstát, podlomí se mi nohy. Rychle se zpátky posadím na postel.

,, Co se to děje?" Zeptám se nechápavě svého vlka. Cítím jeho nervozitu.

Netuším. Ale nelíbí se mi to. Zavrčí nazpátek a já cítím, jak mi rychle ubíhají síly. ,, Aish....."

Poslední, co si pamatuji než mě pohltila tma, byl výstrašený hlas Aishy.

-Aisha's POV-

Jakmile jsem se osprchovala, vzala jsem si na sebe zpátky Cassianovo tričko, protože nic jiného jsem v ten moment neměla.

Vyšla jsem z koupelny připravená čelit dalšímu návalu jeho vzteku. To se ovšem nestalo.

,, Aish....." Bylo to plné bolesti.

,, Cassiane!" Rychle jsem doběhla k posteli, na které ležel. Ruku jsem mu jemně přiložila na čelo. Měl horečku a celý se třásl.

Ten jed.....

Pokračování příště.

Zdravím
Prosím neukamenujte mě za to, že jsem to tady utnula.

Ale musela jsem si to prostě nechat na další kapitolu.

Aisha