- 30 -

106 7 3
                                    

Došli jsme do nemocnice a mířili na pokoj, ale na chodbě mě Bella zastavila, zkontrolovala, že tady nikdo není a obrátila se na mě.

,,Riki, zvládáš to?"

,,Jak to myslíš?" udivilo mě.

,,Musí toho být na tebe moc. Nejdřív ten únos, potom střelba, dozvíš se, že si to nepamatuje. Pochopíme, když budeš chtít od všeho odejít, tohle není život pro sedmnáctiletou holku. Měla by ses věnovat škole, budoucnosti."

,,Jsem v pohodě, nemusíte se mě na to pořád ptát. Chci to už vyřešit, tak se nezdržujme. A co si pamatuje nebo nepamatuje neřešte, jasný?"

Možná jsem byla ostřejší, než jsem chtěla, ale aspoň to zabralo.

,,Fajn, tak jdeme dovnitř."

Nikdo tam není, rodina zřejmě ještě dorazí. Zatím ji aspoň můžeme v klidu vyslechnout.

,,Ahoj Katie."

,,Riki, ráda tě vidím."

,,Tohle je Bella, agentka FBI, přišli jsme ti položit pár otázek, pokud se na to cítíš."

,,Ahaaa, takže tu jsi služebně, pořád si nemůžu zvyknout, že jsi u FBI. Ráda vám na otázky odpovím, ptejte se."

Sednu si k ní, Bella zůstane stát a začne s výslechem.

,,Než začneme musím vám říct, že máte právo na advokáta a..."

,,Ano chápu, nemusíte mi číst moje práva. Nemám co skrývat a protože jste přišla s Riki, tak vám věřím."

,,Dobře, začneme tím, že se Vás zeptám, kdy vás unesli?"

,,V pátek. Ráno jsem se chystala ven, rodiče byli v práci a Alex ve škole. Byla jsem zrovna v koupelně, když jsem dole uslyšela hluk. Myslela jsem, že si třeba taťka zapomněl mobil nebo klíče. Zavolala jsem na něj, ale nikdo neodpověděl. Šla jsem na chodbu, podívat se, kdo tam je. Pak si pamatuji jen tmu a jak jsem byla v té chatě."

,,Když jsi tam byla, říkali něco, mluvili na sebe? Řekli třeba jména?"

,,No... Moment, přeci jste je chytli, tak snad víte jejich jména ne?"

,,Promiňte, o průběhu vyšetřování s vámi nemohu mluvit."

,,Jasně, promiňte. Jména... nepamatuji si. I když počkejte.. Jo, ten jeden říkal tomu druhému Jamesi - to je ten, co s vámi komunikoval na schodech."

,,Skvělé, a ten druhý?"

,,To si nevzpomenu... Možná něco na b."

,,Dobře. Pamatujete si ještě něco, nějakou drobnost? Cokoli nám může pomoct."

,,Vážně nevím, přede mnou moc nemluvili."

,,Když vás dovezli do té chaty, co se dělo poté?"

,,Zamkli mě nahoře v pokoji a třikrát denně mi nosili jídlo. Varovali mě, že jestli se o něco pokusím, třeba o útěk, tak..."

,,Tak?"

,,Tak Riki zabijí."

Chudák... Co si musela prožít...

,,Viděla jste někoho dalšího? Přišel tam někdo?"

,,Ne, byli tam jen ti dva."

,,Nepamatujete si ještě něco? Nevolali s někým?"

,,Bohužel. Nic dalšího si nevybavuji
jen vím, že vás nečekali a byli dost překvapení."

Kdo jsem ?Where stories live. Discover now