Submit yourself! || Larry | A/B/O

Chapter 21

Po všech vyšetřeních, které jsem musel absolvovat, jsem vyčerpaný a překvapivě hladový.
Naštěstí mě sestřička uklidnila, že se bude za hodinu podávat večeře, ať prý ale nečekám nic velkého, kvůli předešlé nevolnosti to bude spíše lehčí jídlo.

K mému velkému překvapení jsem v mém nemocničním pokoji našel jenom Harryho a Zayna, neboli doktora Malika.

"Sám to víš moc dobře H." Dořekne rychle černovlasá alfa, než se ke mě oba obrátí.

"Takže, jak to šlo?" Zeptá se na přerušení ticha Harry.

"Kam šla mamka?" Zeptám se místo odpovědi a usadím se na nemocniční lůžko.

"Já půjdu popostrčit výsledky." Vloží se do toho alfa v doktorském plášti, ale předtím než se odebere ke dveřím, se zaklepáním vejde právě mamka.

"Louisi! Zjistilo se už něco?" Když si mamka všimne, že jsem zpátky, obrátí se hned na Zayna, dychtivá po výsledcích.

"Zrovna jsem říkal, že se půjdu shánět po výsledcích. Zatím nashledanou." Odbude mamku a opustí pokoj.

Ticho ale netrvá dlouho, protože ho přehluší mamky vyzváněcí tón.

Mamka od nás trochu poodejde do rohu místnosti, ale i přesto ji dobře slyšíme.

"Ano, Lottie?" Zeptá se mamka a já zpozorním nad jménem svojí milované sestřičky.

"..."

"Pane bože! Volali jste už tátovi?"
Zvolá najednou, hlas plný obav.

"..."

"Hlavně se uklidněte, jídlo by ještě mělo být v lednici a-" Začne rychle vysvětlovat, než ji nejspíše Lottie přeruší.

"..."

"Aha, dobře. Snaž se ji utěšit a dej ji na to studený obklad. Víte co? Jedu zpátky za vámi. Vzkaž mu, ať mi pak zavolá." Mamka ukončí hovor a otočí se na nás pro změnu s výrazem plným obav.

"Musím jet co nejdříve domů, holky to tam samy s Markem nezvládají a Doris si něco udělala s nohou." Mumlá, zatímco se přehrabuje v kabelce.
Šokovaně vytřeštím oči. Doris je zraněná?

"Kde je ten doktor? Musí tě propustit, už máš všechna vyšetření za sebou." Řekne mamka tentokrát nahlas, když v kabelce konečně najde klíče od auta.

"Pro-propustit?" Ohradím se překvapeně. Zatím jsem radši vůbec nepřemýšlel, co budu dělat až mě propustí.
Bude se řešit operace?
Poveze mě mamka zpátky domů, nebo zůstanu v Londýně s Harrym?

Všechny moje sestřičky a bráška mi moc chybí a dal bych nevím co, za to je vidět, ale co bych jim tak řekl?

Když budu mít štěstí, ty mladší to nepoznají, ale Lottie a Felicité nejsou hloupé. Jak bych jim to vysvětlil?
Na výměnném pobytu jsem se seznámil s alfou a stali jsme se mates?

Stejně, jak říká Harry, je to jenom dočasné, takže nemá cenu o tom někomu říkat a zbytečně jim tak lhát do očí.

Nejlepší bude, když podstoupíme operaci a já se pak vrátím domů, jako kdyby se nic z toho nestalo.

"A-ale-" Snažím se namítnout, jsem ale přerušen Harrym.

"Nikam nejede. Musíme ještě vyřešit spoustu věcí a když od sebe budeme dvěstě padesát kilometrů, ničemu to nepomůže a navíc-" Ohradí se alfa, mamka však nevypadá potěšena jeho slovy.

"Vy jste mě nejspíš špatně pochopil, pane Stylesi!"
Můj syn totiž žádnou operaci nepodstoupí! Je vám to teď jasné?" Mamka se obrátí na Harryho, celá rudá v obličeji.