Zimní pírka 2019 (HP FF) ✔

13. pírko (Severitus - 3. část)

Věnováno Wertscha.

„Považuješ mne za přítele?" zeptal se Snape se stopou zvědavosti.

Harry měl chuť vyskočit a utéct, ale když se pokusil zdvihnout ruku, měl dojem, jako by mu snad plavala v medu – tak zpomalený ten pohyb byl. „To zrovna ne," odtušil a sám se podivil, jak klidně to znělo. Vůbec necítil vztek, najednou byl podivně odosobněný, jako by se ho to netýkalo. Přesto měl potřebu doříci větu: „Zvlášť když mi lijete lektvary do pití. To nezní zrovna přátelsky."

Snape potřásl hlavou. „Udivuje mě, že i přes to, že mě nepovažuješ za přítele, se ochotně napiješ čehokoliv, co ti podám, aniž by sis zkontroloval alespoň vůni," poukázal s povytaženým obočím. „Zvlášť když víš, že lektvary disponuji. Kdyby sis přivoněl, cítil bys závan skořice a meduňky, což bys mohl, za předpokladu, že jsi alespoň někdy v mých hodinách dával pozor, vyhodnotit jako uklidňovací lektvar."

Harry se zatvářil zmateně a lehce zahanbeně zároveň. „Takže mě nechcete otrávit?"

„Ne. Nechci tě otrávit, nechci tě připravit o život, nechci tě odvést za Pánem zla, ani ti jakkoliv jinak ublížit. Jen jsem potřeboval zklidnit tvé emoce, abys byl schopný mě vnímat." Povzdechl si, přejel si rukou po tváři a náhle vypadal velmi unavený. „Chtěl jsem ti to říct, ale předpokládal jsem, že bys odmítl, tak jsem se vyhnul zbytečnému konfliktu."

Harry přikývl a uvelebil se v křesle pohodlněji. „To je asi v pořádku," usoudil nakonec, když to zpracoval.

Snape nepatrně kývl hlavou a narovnal se. „Jistě máš mnoho otázek."

„To ano," souhlasil Harry. „Ale je jich moc a nevím, kterou začít..." Zhluboka se nadechl a začal ze sebe chrlit: „Jak to, že jste můj otec? Vždyť vám nejsem podobný! Proč jste mě nechal vyrůstat u Dursleyových? Proč jste nebyl s mojí matkou? Proč jste se ke mně choval jako –"

„Dobře, to je poměrně hodně otázek najednou," uznal a zarazil ho zvednutou rukou. „Pokusím se ti je zodpovědět, ačkoliv asi ne v tomto pořadí." Na chvíli se zamyslel, než začal vyprávět: „S Lily jsme se chtěli vzít. Plánovali jsme to už od dětství, jakkoliv infantilní a naivní to bylo. Avšak ani s přibývajícím věkem jsme to nechtěli jinak. Merlinžel jsem se tehdy chytil nesprávného člověka a nechal se zlákat do služeb Pána zla a Lily jsem to neřekl."

„Myslíte Luciuse Malfoye," podotkl Harry, jenž hltal každé profesorovo slovo. Uvědomoval si, že lektvar musel zapůsobit, protože vůbec neměl chuť na něj křičet, že je lhář, což by jistě dělal, kdyby byl sám sebou.

Snape přikývl a přes jeho obličej přelétl stín. „Ano. Když to Lily zjistila... Zuřila. Velmi. Ubohá nadávka, kterou jsi viděl v mé myslánce, proti tomu nebyla nic. Přerušila se mnou kontakty a začala se scházet s Potterem." Jeho hlas zněl vyčerpaně. Harry si uvědomoval, že pro něj musí být neskutečně těžké o tom mluvit, zvlášť před ním. Ale pokud se spolu nevídali, tak jak...

„Po nějaké době se náš vztah opět zlepšil, avšak už nebylo moudré, abychom se k sobě vraceli jako pár. Já už byl až příliš připoután a zavázán ke službě a nechtěl jsem ji ohrozit. Přesto jsme nedokázali být bez sebe."

Harry rozšířil oči. „Chcete říct, že..."

„James o tom nevěděl. A když Lily zjistila, že je těhotná, tak jsem se pro jistotu postaral o to, abys měl jeho rysy," vysvětlil suše.

„Ale jak jste mohl vědět, že jste otec vy, pokud..." Ani to nechtěl vyslovit. Představa, že jeho matka spala s dvěma muži naráz, se mu vůbec nelíbila. Totálně to bořilo jeho obrázek, který si o ní udělal.

Profesor nehnul ani brvou. „Titul mistra lektvarů nevznikl proto, že bych si ho vymyslel."

„Oh. Samozřejmě," zamumlal zahanbeně. „A když –"

„Když zemřeli a ty jsi zůstal naživu, chtěl jsem tě vzít k sobě." Snape se postavil, došel ke skříni a z vrchní police vytáhl dvě skleničky. Svou naplnil whisky až po okraj, Harrymu po krátkém zaváhání nalil polovinu. „Brumbál mě přesvědčil, abych to nedělal."

„Ale proč?" ptal se zmateně a opatrně ochutnal zlatavý nápoj. Spálil ho v krku a měl co dělat, aby se nerozkašlal.

Snape se usadil zpět a jeho výraz se zachmuřil. „Obávali jsme se, že se Pán zla vrátí. Bylo by velmi neprozřetelné, aby se dozvěděl, že jsi můj syn. Navíc byly potřebné moje služby," dodal kysele. „Mohu tě ujistit, že jsem se snažil vymyslet jiné řešení, ale jediní dosažitelní příbuzní, kteří byli nutní pro udržení krevního pouta, zůstali Dursleyovi.

„Předpokládám, že ze stejného důvodu jste se ke mně choval jako kretén i ve škole," zkonstatoval věcně a znovu se napil. Podruhé už to tak nepálilo a dokonce si všiml nějaké chuti. Snape semkl rty do přímky, ale rázně přikývl. „Tak proč ta změna?"

Pokračování příště...