Naučím Tě Líbat

32.

Ahojte! Omlouvám se, že mi to trvá tak dlouho... Poslední dobou se mi, upřímně, nechce vůbec psát. Ale tenhle příběh se pomalu blíží ke konci, tak ho chci pro vás ještě dopsat. Jen snad se ta nechuť úplně nepodepíše na tom příběhu a snad se vám to pořád bude líbit do úplného konce!

Mám vás ráda a děkuju za vaši podporu, komentáře a hvězdičky! :)

---

Zrovna jsem ležela ve své posteli, když mi přišla zpráva.

Instagram Stacy, hned – Bianca

Mírně jsem se zamračila a zabrouzdala na instagram Stacy Mc-Conellové, jedné z kamarádek Kaydena. Čekalo na mě asi půlminutové video z párty minulého večera, kde byl právě i Kayden.

„Tak se předveď, Jackobarry!" vyzvala ho smějící se Stacy za kamerou. Nějaká další holka Kaydenovi podala kytaru, on se trošku přiopile usmál a otočil se směrem ke Stacy.

„Tohle je pro jednu mou nevěrnou fanynku," zasmál se a začal hrát, pro mě až moc známou, písničku.

„Poslední dobou naše rozhovory končí, jakoby to bylo naše poslední sbohem.

Yeah, jeden z nás se opije a zavolá asi tak stokrát...

Tak komu bys volala, zlato, nikdo by mě nemohl nahradit!

Když se díváš na ty cizince, Bože, vážně doufám, že vidíš mou tvář."

(5SOS – Youngblood)

Celá zaražená jsem se na to video podívala tak 5x a myslí jsem se snažila uklidnit své splašené srdce.

Viděla jsi? Myslím, že to bylo pro tebe... - Bianca

Biance jsem neodepsala. Nevěděla jsem co...

Další den ve škole jsem Kaydena viděla jen na vteřinu. Měla jsme pocit, že se mi snaží vyhýbat.

„Teo! Tady!" usmála se na mě z dálky Anelis. Stala u své skříňky s naší partou.

„Ahojte," pozdravila jsem je. „Co se řeší?"

„Moji rodiče chystají takovou lepší oslavu. Budou tam šéfové mého táty a tak. Máma mi nabídla, že si tam můžu vzít své věrné kamarády, abych netrpěl sám. Tak, co na to říkáte?" zeptal se Oliver.

„Já určitě půjdu," usmála se na něj Bia a vzala ho za ruku. Slušelo jim to spolu.

„Já půjdu, pokud půjde Tea," podívala se na mě Anelis.

„Proč ne," pokrčila jsem rameny.

„A ty?" otočil se Oliver na Sebastiana.

„A můžu vzít sebou Payton?" zeptal se. Neušel mi nenápadný pohled Biancy a Olivera, kteří se na mě podívali, jakoby ode mě čekali souhlas.

„Uhm, já myslím, že by v tom neměl být problém," přikývl pomalu Oliver. „Jen, abych nezapomněl, vezměte si nějaké slušné oblečení. Ti šéfové tam budou mít košile, obleky, takže..."

Oliver nám ještě řekl, kdy a v kolik to bude a my se rozešli do svých tříd.

Abych byla upřímná, nebyla jsem úplně nadšená, že tam bude i Payton, ale musela jsem si zvyknout.