Naučím Tě Líbat

33.

Den večírku už byl tady a já stála před zrcadlem ve světle modrých šatech. Vůbec se mi nikam nechtělo, ale na druhou stranu jsem se chtěla s kamarády, pokud možno, pobavit.

„Sluší ti to," řekla mi máma v kuchyni, když jsem si tam přišla nalít pití.

„Díky," usmála jsem se na ní.

„Pojedeš autobusem?" zeptala se.

„Ne, přijede pro mě Anelis," vypila jsem na rychlo pití, vzala si tašku a rozloučila se.

Zrovna jsem vycházela z domu, když Anelis přistavila auto.

„Ahoj, kočko," mrkla.

„Čau," usmála jsem se a zapla si pás.

„Ty šaty jsou super," pochválila a vyjela.

„Díky, tvoje taky," zhodnotila jsem její červeno černé útlé šaty na ramínkách.

„Díky," zazubila se.

Obývák Oliverových rodičů byl opravdu velký. Měli tam už všude nachystané pití pro hosty a různé zákusky. Místnost zdobili květiny a malá žlutá světýlka se svíčkami.

„Tvoje mamka to tu hezky ozdobila," kývla znalecky Anelis na Olivera.

„Dík, pomáhal jsem," zazubil se.

„Ahojte všichni," pozdravil příchozí Seba a hned za ním Payton. Srdce se mi na chvilku pozastavilo a Bianca mě obdarovala povzbuzujícím úsměvem.

„Takže tohle je tvoje holka?" mrkl na ní Oliver.

„Jojo, lidi tohle je Payton," usmál se. Všichni se ji představili až na mě.

„Ahoj," pousmála jsem se na ní.

„Ahoj," opětovala mi úsměv.

„No, tak jsem rád, že jste tu všichni a bavte se," řekl Oliver a spolu s Biou se od nás odporoučel.

Tiše jsem si povzdechla. Tak jo.

Večer utíkal celkem rychle a překvapivě jsem se i bavila. Hlavně teda s Anelis, která na parketu předváděla legrační kreace.

Zrovna jsem Anelis vysvětlovala, proč by neměla chodit za Oliverovou mámou s tím, že chce přepnout písničku na Dance Monkey, když k nám přiběhl udýchaný Oliver.

„Teo!"

„Co se stalo?" zamračila jsem se na něj zmateně. Netvářil se moc nadšeně.

„Venku je Kayden," ukázal směrem ke vchodovým dveřím.

„Cože?" vyhrkla Anelis. Pohled mi utekl na Sebastiana, který nás momentálně pozoroval a nejspíš i poslouchal.

„Je nejspíš opilý a volá dokola tvoje jméno," zakroutil hlavou Oliver.

„Ale ne," řekla jsem zoufale a rychle se i s Anelis a Oliverem odporoučela ven.

---

Nejlepší místo, kde ukončit kapitolu, že? :D
Moc děkuju za vaše hlasy, přečtení a komentáře! Šílený, jak je tenhle příběh tak chtěný a přitom to měla být moje oddechovka a ani jsem neplánovala napsat tolik kapitol!
Nicméně, příští kapitola by mohla být poslední... No jo.
Jen jsem se chtěla zeptat... měli byste zájem o kapitolu z pohledu Sebastiana? Právě jako poslední třešničku?

Ještě jednou díky! Mám vás ráda!