Freedom

26- Nechtěné potkání.

,,Máte určitě všechno? Peníze, pasy..." ujišťovala se snad už po sté Evelin. A nejspíš by i pokračovala, kdyby jí do toho Nick neskočil.

,,Mami, neboj se, jsme dospělí, poradíme si." uklidňoval ji.

,,Omyl, ty jsi dospělí, Vicky ne." protestovala.

,,O Tori se postarám, dobře? Ale teď už musíme, nebo nám to uletí." přitáhl si mě za pas blíž k sobě. Všem přítomným jsme věnovali poslední zamáváni a celý natěšení vyrazili směr letadlo.

,,Těšíš se?" usmál se na mě.

,,Jasně že jo." přitakala jsem.

****

Londýn, město našich snů. Už jenom z výhledu, který se nám naskytl v taxíku, nemůžu popadnout dech. Doslova visím na okýnku a hltám každý detail. Nick na tom není jinak, všichni moc dobře víme, že tohle město jsme si přáli navštívit.

Náš hotel se nacházel nedaleko centra, moc dlouho jsme se zde však nezdrželi. V rychlosti jsme se převlékli ze zpoceného oblečení a ruku v ruce se vydáváme na autobusovou zastávku. To vzrušení, které nás přepadlo, jakmile jsme zjistili, že naším dopravcem se stane proslulý dvouposchoďový autobus, se nedalo ani slovy popsat. Na našich obličejících trůnily nadšené úsměvy a naše oři těkaly všude možně po okolí.

,,Takže první zastávka je London Eye, potom tetovací studium a nakonec Big Ben?" opakoval si náš plán trasy, který mimochodem vznikl v letadle, Nick. Horlivě jsem přikyvovala. Budeme zde skoro týden, ale i tak máme každičký den naplánovaný do puntíku. Obejdeme všechny památky, chybět nebude ani Disneyland či studio Harryho Pottera. Nesmíme zapomenout ochutnat veškeré anglické speciality a na poslední den nám připadl vánoční koncert Nickova oblíbeného zpěváka. Taková shoda náhod. Na Nový rok se vrátíme zase zpátky do Stockholmu, neplánujeme však vyrazit na nějakou párty. Dominick chce být s rodinou a já se k nim velmi ráda připojím.

,,Bože, ta řada je obrovská." zabrblal si, když jsme se dostavili na místo.

,,To jo, ale ten výhled musí stát za to." podotkla jsem.

,,Bohatě mi stačí výhled na tebe." ušklíbl se a než jsem stihla jakkoliv zareagovat, přilepil se mi na rty. Ochotně jsem spolupracovala, je mi jedno, že se na nás dívají lidé. Každý byl aspoň jednou zamilovaný, takže to pochopit musí.

,,Miluju tě." zopakoval mi ta dvě nádherná slůvka, které od něj slýchám každý den častěji.

,,Já tebe." vlepila jsem mu jemnou pusu na tvář a posunula se v řadě.

****

,,Bolí to?" podívala jsem se na Nicka, který mi drtil ruku a snažil nevěnovat pozornost chlápkovi, jež mu tetoval náš symbol lásky.

,,Je to blbé místo, ale zase malé tetování. Bude to v pohodě." zamumlal.

,,Tak hotovo, odskočím si a na řadu jde tady slečna." usmál se směrem ke mě. Tak to šlo rychleji, než jsme čekali.

,,Moc se mi nelíbí představa, že na tebe bude šahat." zavrčel.

,,Ale prosím tě, snad nežárlíš." zasmála jsem se.

,,Hlídám si co je moje." odsekl mi. To už jsem však ležela na lehátku a vyhrnovala si triko.

,,Mohl by jste pro mě něco udělat?" přerušil nás všechny Nick.

,,Ale jistě, co?" zvědavě se na něj podíval ten chlápek.

,,Chci jí to vytetovat sám." pronesl rozhodně.