Professional

28. Kapitola

Ten

Zatímco mi Tae kouřil, zapřel jsem se dlaněmi o kachličky, ještě víc se na ně natiskl zadkem, zavřel oči a snažil se vzdycháním maličko ulevit náporu slasti, kterou mi působil. Raději jsem už nedržel jeho vlasy, aby snad neměl pocit, že ho do něčeho nutím, ale i tak se zdálo, že se mu to líbí, protože si na mém uspokojování dával opravdu záležet. Teplem a vlhkostí jeho úst, jeho jazykem i zoubky, mě přiváděl nejen na vrchol blaha, ale taky na vrchol šílenství. Byla to pak neskonalá úleva, když jsem konečně vyvrcholil... sice ne do Taeho úst, ale to mi vůbec nevadilo... a já se pak svezl po stěně, abych mohl kecnout svým zadkem na podlahu. 

Snažil jsem se dýchat a vzpamatovat se. Tak neskutečné a úžasné mi to všechno přišlo, že to šlo jen stěží. Když jsem se pak po nějaké chvíli odvážil otevřít oči, střetl jsem se s Taeho pohledem. Seděl na zemi vedle mě, v očích mu to šibalsky jiskřilo a s jeho rty si pohrával rošťácký úsměv. „Děkuji." špitl jsem, ale on se ještě víc usmál, zlehka políbil mé rty a hned na to mi podal ruku, kterou jsem přijal, a pomohl mi vstát. „Měl by ses znovu umýt." poukázal s náznakem pobavení na mé břicho, kde skončila má nadílka. „Hmmm..." přikývl jsem a hned raději udělal to, co mi řekl. 

Seděl jsem pak v obýváku zabalený v županu, který mi půjčil Taeyong, protože Winwin trval na tom, že si musím pořádně odpočinout a já jsem proti tomu nic nenamítal. Věděl jsem, že mě zadek hned tak bolet nepřestane, to nemělo smysl řešit, ale načerpat nějaké síly bylo třeba, obzvlášť když se Tae tvářil, jako by spřádal nějaké ďábelské plány. Oba byli v županu tak jako já a oba popíjeli alkohol. Win pil nějak podezřele víc než před tím, zatímco na mě házel nervózní až provinilé pohledy a Tae mě nepřestával hltat pohledem až s děsivě zvláštním úsměvem. Já jsem vděčně popíjel čaj, na kterém Win taky trval... jídlo jsem s díky odmítl, to by mi moc dobře neudělalo... a maličko nervózně jsem sledoval ty dva. Netušil jsem, co se děje a to se mi vůbec nelíbilo. 

Když šel Tae dělat čaj, trval na tom, že Win půjde s ním, takže jsem chvíli zůstal sám, což mi připomnělo okamžiky po tom, co jsem přišel do tohoto domu, jenže před tím jsem ještě netušil, že nebudu mít jednoho klienta, ale dva a teď jsem se mohl jen domnívat, co Tae chce řešit a bát se s čím přijde. Něco mi totiž říkalo, že ten jejich tajný rozhovor nevěstí nic dobrého, už jsem totiž poznal, že je Taeyong pěkné kvítko. Přestože mě ve sprše překvapil moc mile a příjemně, tušil jsem, že jeho čertovinám ještě není konec. 

Jejich hlasy, které se rozléhaly z kuchyně až ke mně, mi taky na klidu nepřidaly... neměli moderní obývák spojený s kuchyní, ale kuchyň byla zvlášť... a neuklidnilo mě ani to, že nerozumím, o čem je řeč. Po chvíli se vrátili i s čajem, Win začal popíjet a Tae se nepřestával usmívat a civět na mě, zatímco do sebe taky občas hodil nějaký alkohol. Já jsem střídavě civěl na jednoho i na druhého, snažil se zachovat klid a prostě pít ten čaj, který byl opravdu lahodný a příjemně hřál každý jeho doušek.