Professional

60. Kapitola

Taeyong

Setřel jsem slzy, které už smáčely mou tvář, a snažil se rozdýchat rostoucí bolest u mého srdce. „Miluju ho?" vydechl jsem. „Miluju?" zvýšil jsem hlas, až se za námi posledních pár lidí otočilo, ale já jsem je neřešil, měl jsem je u prdele. „Ano, Wine, nejspíš ho opravdu miluju a to kurevsky moc!" Vyskočil jsem na nohy a dramaticky rozmáchl rukama, jako bych to byl já, kdo právě stojí na jevišti. „Jenže co podle tebe mám s tou svou kurevskou láskou dělat? Celý rok jsem ho neviděl, celý kurevsky dlouhý rok! Nemůžu... nedokážu za ním jen tak jít. A víš co? On byl nejspíš celou dobu tady v Seoulu a přesto jako by zmizel ze světa, takže je jasné, že o mě nestojí. K čemu mi je moje pojebaná láska, když Ten o ni nemá zájem? Ani jednou se neukázal, ani jednou, sakra. A teď mám jít já za ním? Ne, nemůžu!" „Tae..." vydechl Win. „Přece nevíš, proč zmizel... ne..." „To je mi u prdele!" přerušil jsem ho. „Já fakt nemůžu!" Po těch slovech jsem se otočil, nechal kamaráda kamarádem a doslova utekl z divadla pryč.

Ten

Srdce mi tlouklo až někde v hlavě, když jsem vcházel na jeviště a představení mělo začít. Snažil jsem se opravdu zhluboka dýchat a zaplašit rostoucí trému. Těšil jsem se, ale současně se bál až neskutečně moc. Nemohl jsem uvěřit, že mě opravdu čeká premiéra... mé úplně první vystoupení před tolika lidma. Zaslechl jsem, jak si kolegové šeptají, že je vyprodáno a mé srdce se rozbušilo ještě větším očekáváním, ale taky nejistotou. „Budeš nejlepší, Tene." poplácal mě po rameni náš režisér. „Při zkouškách jsi předvedl, že umíš opravdu makat, ale co je nejpodstatnější... máš to opravdu v sobě, Tene. Jsi talent od přírody a já jsem rád, že jsem tě obsadil do jedné z hlavních rolí. Tak zlom vaz..." Symbolicky mě poplival, zatímco já jsem se šťastně uculoval a na chvíli jako by ze mě opadlo všechno napětí.

Bylo úžasné slyšet tahle slova. Už jen to bylo jako sen... splněný sen. Jenže na jevišti jsem už zase umíral trémou... mé srdce jako by chtělo uletět z mého těla. Sjel jsem pak pohledem obecenstvo a doufal, že mě pohled na ně povzbudí, ale v tu chvíli se mé srdce málem zastavilo. Hned v první řadě totiž seděl Winwin a vedle něho Taeyong. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, měl jsem pocit, že to musí být jen nějaký přelud. Musel jsem pak hrát, neměl jsem čas ani prostor přemýšlet, jestli jsou to opravdu oni, nebo jestli trpím zrakovým klamem už jen z touhy, aby se tady opravdu ukázali. 

Chtěl jsem Taeho tak moc vidět, že jsem si vymyslel, že tady opravdu je? Jediným štěstím pro mě bylo, že jsem se docela rychle nechal vtáhnout do své role tak moc, že jsem ze sebe vydával víc než jen maximum... překonával jsem sám sebe a všechno, co jsem kdy předvedl na zkouškách. Byl jsem však neskutečně šťastný, užíval jsem si všechno, jak nejvíc jsem mohl. Tohle byl opravdu splněný sen! Když pak lidé tleskali ve stoja, na mé tváři se zračilo všechno to štěstí, které zaplnilo mé srdce. Byl jsem mega moc šťastný, ale pak se můj pohled spojil s Taeho a mé srdce se znovu málem zastavilo. Je to vážně on!