Emperors & Empresses (CZ)

XXVII.

Ina

Seděla sama venku na balkoně, který byl vedle její pracovny na hradě, a v tichosti pila ze svého oblíbeného kalíšku s květinami. Byla oblečená jen do dlouhých lehkých šatů, které jí Reese nechala ušít na míru. Byly to příjemné šaty. Nemohla si je vynachválit. Zepředu byly kratší. Rukávy nebyly zdobené a tak je dívka mohla nosit i při službě. Navíc byly černé, v její oblíbené barvě. 

Užívala si svého domova. Konečně se mohla rozvalit do křesla a nechat svou sílu proudit jak se jí zlíbilo. Nikoho se nemusela bát. Nikdo jí nedržel dýku u krku. Nikomu nemohla ublížit. Cítila se jako v ráji.

Povinnosti jí však neopustily. Jakmile jí Jackob vrátil postavení, musela se vypořádat s neschopnými vojáky na cvičišti. Byla to nemehla. Sám Jackob řekl, že ještě nikdy neviděl taková dřeva. Možná ty nejlepší už dostali do armády. A nabírat další rekruty bylo zbytečné. Jenže Ina chtěla, aby každý muž v Sorenu věděl, jak se zachází z mečem. Ať už se chtěl stát vojákem nebo farmářem. Tři roky v armádě se staly povinností. 

Její klidné lenošení vyrušilo po několika minutách zaklepání. Ina naštvaně vydechla a zavolala ať dotyčný vstoupí. Nebyl jeden. Do místnosti se nahrnuli Jacob s králem jako lavina a užívali si to, že mohli Inu vytočit při jejím odpočinku. Otevřenými dveřmi ji okamžitě uviděli, jak se válí jak kočka na křesílku. Ina si povzdechla a upravila si své vlasy. Její konce se každým dnem víc a víc zbarvovaly do bílé barvy. Otočila je kolem ruky a prohlédla si je. Potřebovala je umýt.

,,Co chcete?!" Dívka mávla rukou s hrnkem a zabouchla za nimi dveře svou silou. William při tom uskočil. Nečekal to. Stále si nezvykl na to, jak mocná Ina byla.

,,Přišli jsme se podívat, jak se ti daří." Král si bez dovolení vzal židli z její pracovny, donesl si naproti dívce a obkročmo se na ni posadil. I když to byl král, stále se choval jako malý kluk a etiketa mu tolik neříkala. Tedy pokud byl v přítomnosti svých přátel. Na veřejnosti se choval jako správný monarcha.

Byl oblečený do královsky červené kazajky s dlouhými kalhoty. Zlatá korunka na hlavě Ine připomínala s kým mluvila. Musela si dávat pozor na jazyk. Jackob naproti tomu byl oblečený do vojenské uniformy s mečem u boku. Jako princův osobní strážce mu byl k dispozici prakticky pořád. 

Jeho hnědé kudrnaté vlasy potřebovaly ostříhat. A oči měl unavené od služby. Ina si musela připomenout, ať mu dá taky chvíli volna. Jinak se z toho zblázní.

,,Dařilo se mi dobře, dokud jsme nepřišli vy." Ina se na krále jedovatě usmála a znovu se napila ze svého šálku. Mužům nenabídla. Nechtěla se dělit o tak skvělý nápoj. Nebo spíš chtěla, aby co nejrychleji vypadli. 

,,Přivedla si nám do Sorenu zajímavou skvadru." Král se usmál při svých slovech a vzpomněl si na ty dvě krásky. Lepší společnost si Ina na cestování nemohla vybrat. 

,,To jo," přidal se Jackob a posadil se na druhou volnou židli, kterou Ina měla vedle sebe na balkoně. Její tác s kalíšky a sušenkami položil na malý stoleček. Jak ráda by je vyhodila. Chtěla být chvíli sama.

Hned po příjezdu totiž zašla do komnat, kde byla schovaná zrcadla. Samozřejmě, že na ni Reese už netrpělivě čekala. A rozhodně neskrývala své vytočení. Dívka šla za snílkem a přemýšlela o tom jak přivést svou mrtvou přítelkyni k životu! To nemohla Ina myslet vážně! Proto dostala vyhubováno jako malý spratek. Dívka si z toho však tolik nedělala. Zjistila, kdo byl vrahem její matky. A taky tušila, kde ho má hledat. Musela, co nejdříve vyrazit do Jehendry. Sama nebo s někým, prostě toho bastarda najde! A pořádně mu zakroutí krkem.