Emperors & Empresses (CZ)

XXVI.

Před rokem

Na výsledky Kouzelníka si počkali všichni. Zloději je měli během chvilky spočítané, i přesto, že to byli staří dědci. Takoví, kteří většinou propili všechny své peníze ve Vraním Chřtánu. Ale protože si dokázali přesně spočítat každou penci, rozhodl se je Ezra zaměstnat něčím, co by bylo pro ně užitečné. A že jim to šlo.

,,Takže se ti jelo dobře?" zeptala se Emirie Kouzelníka jakmile ho našla mezi zloději. Potichu hladil svého koně a druhou rukou mu podával kýbl s vodou. Emirii viděl, počkal však s odpovědí až se jeho kůň napil.

,,Nebylo to špatné. Konec byl těsný. Mrzí mě to, ale Rent udělal vše, co mohl. Teď si zaslouží odměnu." Rent byl nádherný kůň. Už jeho rodiče závodili v těchto turnajích. Když se Kouzelníkovi naskytla možnost jednoho z potomků těchto koní koupit, neodolal. ,,Hele, neměla bys být na stanovišti?" Emirie zamrkala očima. Ano, měla být na stanovišti, ale čekala na výsledky závodu. Stejně tak Adruga, která stála o kus dál a pozorovala staříky. Nevěřila jim. Proto radeji poslala jednoho ze svých hadů, aby je kontroloval.

Kouzelník pochopil i beze slov. Jeho holá hlava se leskla ve svitu slunce. Nebylo časté vidět Kouzelníka bez šátku a kápě. Emirie přemýšlela, kolikrát tak Kouzelníka viděla. Třikrát? Dvakrát, když se šli koupat a jednou teď.

Kouzelník byl postava velice tajemná. O své minulosti nemluvil. Řekl jen tolik, kolik chtěl. A to ještě ke všemu znakovou řečí. Jediné, co o něm Emirie pořádně věděla, bylo to, že mu jeho jazyk nechal odstřihnout sultán země na severu. A taky to, že přišel z otroctví. Kouzelník o tom však nikdy nemluvil a Emirie se nehodlala ptát. Byla to jeho věc. Když o tom tak přemýšlela, nevěděla ani jeho pravé jméno. Nebo Kouzelník bylo jeho jméno?

,,Hej! Mají výsledky! Pojďte!" Přiběhla k nim Adruga a táhla Emirii blíž k pódiu u hospůdky. ,,A ty pojď taky!" zavolala Adruga a doufala, že její přítel dobře odezíral ze rtů. Nechtělo se jí hledat ta správná slova znakovou řečí.
,,Viděla jsi dneska Hope? Tu černošku s kroužkem?" Adruga si přitáhla Em blíž. Tohle měl být jenom jejich rozhovor.

,,Ne, ještě ne? Proč?"

,,Vždycky je tu dřív. Bude určitě zase na stanovišti s jedy. Ale dneska, jakoby se po ní slehla zem." Adruga se zamračila a vyhnula se zloději, který šel naproti nim.

,,Třeba se jenom opozdila. Z jakého je týmu?" Em se o Adrugu nebála. Jedy poznávala vždy na jedničku. Nebylo pochyb o tom, že vyhraje.

,,Nikdy se nezpozdila. Je od Uršuly, té krkavčí ženské." Adruga se při chůzi sehnula a něco zvedla ze země. Em si až později uvědomila, že to byl jeden z jejích hadů.

,,Proč si jí dala takovou přezdívku?"

,,Neviděla jsi ji? Vždyť ta ženská tak i vypadá. A navíc, umí se proměnit v krkavce." Adruga pokrčila rameny a zastavila se několik kroků od malého pódia, kde se měly vyhlašovat výsledky. ,,Když o tom rak mluvíme, nikoho z nich jsem tu dneska nezahlédla."

,,Jak říkám, třeba se objeví později." Stihla říct ještě dívka, než ji přerušili staříci, co se snažili získat si aspoň nějakou tu pozornost. Nemuseli dlouho čekat. Zloději sice byli povětšinou nevychovaní a hluční, ale jen co šlo o výsledky, ztichli jako pěna.

,,Takže, výsledky závodu, nám vyšli takhle." Stařík s bílým plnovousem si odkašlal a pořádně si narovnal na svém dlouhém nose brýle se zlatými obroučkami. Byl oblečen do dlouhého černého pláště a kolem pasu měl uvázaný kus hadru jako opasek. ,,Nejvíce bodů, dostává jezdec Tobias, který do cíle  přivezl všechny kroužky a dorazil jako první. Těsně po něm, jen k jeden bod méně, obdržel Kouzelník. Se všemi kroužky dorazil o vteřinu později. Dále pak Serafina, čtyři body dolů, protože byla rychlá, ale neměla všechny kroužky. Poté -" Dál už dívky neposlouchaly. Kouzelník stál za nimi a usmíval se za svou dobře provedenou práci.