Age Difference |Niam|

13.

Liam:

Bylo nádherné vidět Niallovi jiskřičky v očích když otevřel dveře. A ten jeho úsměv! Byl tak krásný, až to není možné.

,,Ahoj." pozdravil tiše. Bylo na něj vidět, že se stydí i když nevím proč, ale přišlo mi to strašně roztomilý. 

,,Ahoj."  pozdravil jsem ho o trochu hlasitěji než on mě. ,,Pojedeme?" zeptám se ho s úsměvem a on jen se sklopenou hlavou přikývne. Jdeme tedy společně k autu, u kterého mu otevřu dveře jako správný gentleman a nenápadně ho přitom pohladit po ruce.

Zavřu za ním, jdu si sednou na místo řidiče a jedu ke mně domů.

V autě jsme toho moc nenamluvili, i když, u nás je to normální. Zaparkoval jsem před svým bytem a oba jsme vystoupili. Odemkl jsem všechny dveře a konečně jsme mohli vejít do bytu. 

,,Dáš si něco na pití, třeba čaj?" zeptám se ho a přitom ho pohladím po rameni. ,,No, mohl bych si dát tu výbornou horkou čokoládu? Tu co jsem tady měl i minule?" zamrkal na mě těmi svými dlouhými řasami. 

,,Samozřejmě že můžeš. Chceš ji se šlehačkou a skořicí?" usměji se nad vzpomínkou, kdy jsme si ji dávali poprvé. ,,Ano prosím." pípl a následoval mě do kuchyně.

Zatím co jsem připravoval čokoládu, Ni stál u vchodu do kuchyně opřený o dveře. Celou dobu mě pozoroval a pohnul se až když jsem odnášel dva vařící hrníčky do obývacího pokoje.

Sedli jsme si vedle sebe, nebylo to nijak blízko. Ni se vyhýbal mému pohledu a pořád se díval jen na hrníčky s čokoládou. ,,No, asi by jsme si měli promluvit." začal jsem pomalu. Nebylo to proto, že bych se bál nebo něco takového. Všechno to bylo kvůli Niallovi, připadal mi strašně vyděšený. Nevím jestli to byla jen moje domněnka, ale v tu chvíli mi to tak připadalo.

,,Hlavně jsem chtěl mluvit o naší poslední schůzce, nebo spíše o tom polibku." konečně se mi podíval do očí, šlo z nich rozeznat nejistota. Byl tam byl i strach, ale jen nepatrný. ,,Chtěl jsem ti říct.." toužil jsem po tom mu říct že ho mám rád, jenže on mě přerušil. Polibkem.

Opravdu polibkem, nahnul se ke mně a přilepil své rty na ty mé. V první chvíli sice vedl polibky on, jenže potom se uklidnil a doslova mi padl do náruče a nechal vše na mě.

Jednou rukou jsem ho držel za pas, druhou jsem měl na jeho tváři. Pomalými tahy jsem obkresloval jeho rty. Niallovi rozklepané ruce mě držely kolem krku a protože byl o dost menší než já, stahovaly si mě dolů.

Zoubky jsem ho zatahal za spodní ret a od mi s lehkým cuknutím vydechl do úst, čehož jsem využil a jemně mu vklouzl do úst jazykem. Cítil jsem, jak se Nini napnul.

Naše jazyky se navzájem proplétaly a zkoumaly ústa toho druhého. Nevím jak Niall, ale já si tuto chvíli vyloženě užíval. 

Myslel jsem si, že se lépe mít nemůžu, ale mýlil jsem se až do chvíle, kdy mi Ni zajel prsty do vlasů a prohraboval je. Začal jsem mu hladit boky. Neodpustil jsem si to a zajel mu i pod košili.

Kvůli nedostatku kyslíku jsme byli nuceni se od sebe odtrhnout. Ni se opřel čelem o to mé, sklopil pohled a začal se mírně usmívat. ,,Něco k smíchu." zasmál jsem se a pohladil sem ho po tváři. ,,Ne, ne není." skousne si ret.

Sám pro sebe se usměji a propletu si s ním prsty. ,,Mám tě rád Nialle. Moc rád." přiznám se mu a přísahám, že mi spadl kámen ze srdce.

Nini se zarazí, zatajil dech. Zvedl hlavu a nevěřícně se na mě podíval. Chvíli jsem měl pocit, že uteče, ale on se začal usmívat. Mohl jsem vidět jeho krásný úsměv s rovnátky tak z blízka, jako ještě nikdy.

,,Taky tě mám rád Li..." otře se nosem o ten můj. Musel jsem se zasmát, vždy mi to totiž připomnělo mé dětství, když mi maminka říkala, že se tak zdraví Eskymáci. 

Díváme si s Niallem navzájem do očí. Nechtěl jsem přerušit náš oční kontakt, protože jeho oči jsou víc než dokonalé, ale jeho rty mě velice lákaly. Sklonil jsem se a vpil se do nich. 

Znovu jsem prozkoumával jeho ústa svým jazykem, když tu se ozval telefon. Nedobrovolně jsem se od Nialle odtáhl, protože na něm bylo vidět, že mu je úplně jedno že mu někdo volá. 

,,Raději to zvedni, nevíš kdo to může být." pohladím ho po tváři a sleduji jak se natahuje pro mobil na stolku. ,,Mamka." oznamuje mi a přijímá hovor.

,,Jsem u kamaráda mami." odpovídá. Nejspíš na to, kde je. ,,Neboj, za dvě hodiny jsem doma." usmál se a položil telefon. ,,Omlouvám se, ale mamka se o mě strachovala." skousl si ret a odložil telefon. ,,Taky bych se bál, kdybych přišel domů a moje dítě tam nebylo." zasmál jsem se a obmotal jsem mu ruku kolem pasu.

,,Tak si vypijeme tu čokoládu, ne?" zasměji se a štípnu ho do boku. Ni se se smíchem ošije a natáhne se stejně jako já, pro hrnek. Zatím co si já jen nepatrně usrknu, Nini vypije skoro celý hrnek. K tomu mu pod nosem zůstala šlehačka. Vzal jsem tedy ze stolu ubrousek a utřel mu to. Než jsem se zvedl, abych ubrousek vyhodil, políbil jsem ho na tvář.

,,Co by jsi chtěl dělat?" zeptám se ho, když se vrátím. Niall se nervózně zachichotal a poposedl si blíže ke mně. ,,Líbat se." zašeptá a obejme mé rameno. ,,Aha." zasměji se a nahnu se k němu. ,,Tak to by se mi líbilo." 

**********************

Ta písnička je brutálně stará, ale mně se začala líbit až teď :D :D

Jinak vám přeji hezký víkend :) a snad se vám nová kapitola líbila :3 ^^