Cigarettes? No, thanks.

Dohazovači s.r.o

Když dojedeme z rehabilitace domů tak mám hned namířeno za Emily, ale Lexova ruka mě zastaví „kam jdeš?" zeptá se mě „za Emily" myknu rameny „to teda nejdeš" zavrčí a táhne mě do obyváku. „Proč ne?" vyjeknu.„nechci aby ses do toho pletla" zavrčí a já jen potvednu obočí. Nakonec se posadím na gauč a překřížím si ruce na hrudi.„hm fajn" odfrknu si. Ale stejně vím, že ty dva k sobě dostanu.

O PÁR HODIN POZDĚJI

„Takže musime nějak zařídit aby ti dva skončili spolu" dokončím větou, když Justinovi vykládám co mi řekl Lex. Ano jsem drbna, ale co jsem žena. Ženy takové bývají. Drbny. „Ale jak to chceš zařídit?" zepta se Justin a pozvedne na mě jedno obočí. „Já nějak domluvím Emily a ty se budeš snažit Lexovi namluvit, aby se více snažil" „mě Lex pošle do prdele" vyjekne a rozhodí rukama „šš." okřiknu ho šeptem „může nás slyšet." zašeptám „blbe" dodám a pokroutím očima. Justin se zasměje. „Miluju, když mi nadáváš" zašeptá mi do ucha. „No dobře. Teď se vraťme k nim." řeknu rázně. „Co kdybych já zašel za Emily a ty za Lexem. Ten tě bude více poslouchat než mě" navrhne Justin „jo. To by šlo" přikývnu.

„Potom jim domluvíme večeři" řeknu potichu „a oni se do sebe zamilují" doplní mě Justin. „Hej. My si uděláme nějakou firmu. Dohazovači s.r.o" řeknu a šťouchnu ho do ramene. Justin se hlasitě zasměje. Do obyváku vejde Emily. Nakloním se k Justinovi „akce začíná" zašeptám mu do ucha a pomalu se postavím.

„Děje se něco?" zeptá se mě Emily. „Nic" uculím se „áha" hodí na mě nedůvěřivý pohled. „Nevíš kde je Lex?" zeptám se jí a usměju se „proč-proč bych to měla zrovna já vědět?" zeptá se kousavě a trochu nervózně. Heh. Vážně něco spolu měli. „Jen jsem se tě zeptala. Musím s ním o něčem mluvit" řeknu jednoduše „aha" přikývne a sedne si do křesla. Mrknu na Justina a odcházím z obyváku. Z chodby si vezmu berle aby se mi chodilo líp. Stoupnu si ještě ke dveřím od obyváku a poslouchám o čem se Justin a Emily baví „A co ty? Máš nějakého kluka?" uslyším Justinův hlas. Po tichu se zachichotám a prudce se otočím, ale narazím do Lexe. Leknu se a spadnou mi berle.

„Koho šmíruješ?" zepta se Lex a já ještě rozdýchávám šok, který mi způsobil Lex. „Ehm...já? Nikoho" vyhrknu ze sebe a ze země si vezmu berle. „Pojď se mnou ven" řeknu mu a nevinně se usměji. „Proč s tebou nejde Justin?" založí si ruce na hrudi.

„Je unavený" odpovím mu jednoduše a myknu rameny. „A kam chceš ven?" „jen se projít" pousměju se. „Hm. Okey. Tak pojď" pobídne mě a sám se vydá ke schodům. Vítězně se usměju. Dojdu za Lexem, který mě čeká u schodů. Vezme mi berle a začne mě přidržovat, když jdeme dolů ze schodů. Po schodech se mi s tím chodí pořád blbě. Dojdeme před sklad a Lex mi podá berle. S úsměvem si od něho berle vezmu a pomalu jdeme do parku.. „Tak co? Mluvil si s Emily?" načnu náš rozhovor. „Ne. Děláme, že se nic nestalo a tak je to možná i lepší"mykne rameny.

„Ale hovno. Musíš se snažit jí získat Lexi" vyjeknu. „Ale chápeš tomu, že to nejde. Sere na mě" vykřikne rozhozeně „koukej na mě a na Justina. Udělal mi tolik věcí, po kterých jsem ho nenáviděla, ale on mě chtěl. Snažil se o mě. A koukej. Teď jsme spolu" říkám mu a na konci věty se pousměju. „Ale ona mě ignoruje" vydechne „pozvi ji na večeři." nabídnu mu „Zkusím to" šeptne.

POHLED JUSTINA
„A co ty?máš nějakého kluka?" zeptám se jí.„ne" mykne ramenami „proč se ptáš? Myslela jsem, že jsi s Tiffany" udiveně se na mě podívá. Zaskočí mi slina. Začnu kašlat. „Ne. Tak jsem to nemyslel" řeknu, když se uklidním.

„Tak proč se ptáš?" pozvedne na mě obočí. Kruva. Co ji mam na to říct?! Že jsem si radši nevybral Lexe. „Ehm jen tak. Aby jsme se mohli o něčem bavit" řeknu první co mě napadlo. „Aha." nedůvěřivě se na mě podívá a vstane z gauče. Chystá se odejít. Kruci co teď?

„A co Lex?" vyjeknu a ona se v půli kroku zastaví. „Ten hajzl ti to řekl?" vykřikne, když se otočí. „Nenene. Viděl jsem vás" zalžu „vždyť jste byli s Tiffany na večeři. Kurva Justine nelži mi" zaječí. „Zapomněl jsem si doma peněženku. Vrátil jsem se a viděl jak se líbáte" vyhrknu něco co mě napadlo. „Aha" odpoví nervózně „cítíš k němu něco?" optám se ji a ona se zhluboka nadechne „zůstane to jenom mezi námi...dobře?" zeptá se a já přikývnu, i když to řeknu Tiff. Emily se posadí vedle mě na gauč a začne.

„Je to divný. Jsem s ním nejlepší kámoška už dlouho. Byl to jen úlet, ale začínám si uvědomovat, že k němu začínám cítit něco víc než jen kamarádství. Ale on nic takového necítí" svěří se mi a já se sám pro sebe pousměju.

O HODINU POZDĚJI.
POHLED TIFFANY
Vejdu do pokoje, kde na posteli leží Justin a má v ruce mobil. „Tak co jak si to zvládl?" ptám se šeptem a zavírám dveře. „Brnkačka" odfrkne si a sebevědomně se usměje. „Kde jste byli?" zepta se hned „byli jsme se projít" myknu rameny.

„Takže... Lex ji pozve na večeři" řeknu mu „ a Emily k němu něco cítí" dodá a já se široce usměju. Přejdu k posteli a o zeď opřu berle. Posadím se na postel „mohl bys mi pomoct s tou nohou?" zeptám se Justina. Přikývne a obejde postel. Klekne si k mé umělé noze a pomalu mi tu umělou nohu sundává. Hned lepší pocit, když to nemám na noze. „Děkuju" vděčně se na něj usměju.