Je rozhodnuto

~2~

Došli jsme ke kostelu, kde už stála spousta lidí. Přišlo mi to jako tenkrát. Ano, přesné tak, jako když jsem se měla vdávat já. Ale teď je to jiné, Štěpán si bere moji ségru. Všichni z rodiny od Vackových na mě házeli vyčítavé až kolikrát vražedné pohledy. Nedivím se, není úplně normální, když někomu uteče nevěsta od oltáře. Jelikož je léto, tak svatba bude venku.

Lída už začala všechny organizovat, ať už se jdou posadit, že to za chvíli začne. Došli jsme tedy s Jankem si sednout. Po pár minutách se rozezněl svatební pochod. Přicházel Štěpán s Lídou, dále přišli svědci. Následně družičky a za nimi Sylva, kterou vedl k oltáři Roman. Všimla jsem si, jak Janek trochu znervózněl.

O(oddávající): sešli jsme se zde, abychom byli svědky tohoto šťastného okamžiku, kdy se dva mladí lidé rozhodli vstoupit do svazku manželského. Táži se vás ženichu, zda si berete zde přítomnou slečnu Sylvii Popelkovou za svou zákonnou manželku?
Š: ANO
O: táži se nyní vás nevěsto Sylvie Popelková, zda si berete zde přítomného pana Štěpána Vacka za svého zákonného manžela.
S: ANO
O: nyní prohlašuji váš sňatek za právoplatný. Nyní můžete ženichu políbit nevěstu.

Sylva se Štěpánem se políbili. Všichni jsme se zvedli a začali tleskat. Někteří velice nadšeně a někteří, včetně mě s Jankem dosti otráveně.
Poté šli Sylva, Štěpán, Roman a Pavel podepsat protokol o uzavření manželství. Nejdříve se podepsal Štěpán, pak Sylva. Poté Štěpánův svědek Pavel a Sylvy svědek Roman.
Nakonec si svědci a novomanželé společně s oddávající matrikářkou připili.

L: a teď se prosím všichni přesuňte před kostel, uděláme si společnou fotku.
My jsme se s Janem teda zvedli, nechtělo se nám na tu fotku, tak jsme chtěli jít z kostela rovnou na statek, bohužel naše plány překazil Roman.

R: ale koho tu tady máme, někdo nám prchá z místa činu?😅
Janek se na Romana vyčítavě podíval a chtěl jít dál pryč, jenže mě Roman chytl za ruku a nechtěl mě pustit.
T: au pusť mě
R: ale ty husopasko, táhneš tady Janka akorát ke dnu, z úspěšného business mana jsi udělala úplnou trosku, jsi spokojený?
J: Romane nenavážej se do Týny
R: ale ty se tý krávy snad budeš ještě zastávat.
J: Romane já tě varuju, koukej jí pustit, nebo to ode mne schytáš víc jak minule.
R: když mi dá Týna pusu tak ji pak pustím

Roman se podíval škodolibě na Janka. Janek se podíval na mě, výrazem ,, nedělej to,, .
T: tak jo.
R: super 😏
Roman se ke mně začal přibližovat. Naše rty se skoro už spojily, já ale na poslední chvíli odtrhla a vrátila se k Jankovi a chytla ho opět za ruku. Janek se na mě usmál .
T: nevyšlo to co?
R: my se nevidíme naposled
Roman se urazil a odešel se fotit.
My s Janek vyrazili šťastně zpátky na statek.

Když jsme došli na statek, čekala tu na mě v kuchyni jedna osoba. Už jsme se pár let neviděli, popravdě jsem ani nečekala, že se ještě někdy uvidíme.
T: Kájo? Co ty tu děláš?
K: vrátila jsem se včera z Irska.
T: aha, takže tu zase budeš s námi?
K: jestli vám to nevadí?
T: nene, budem moc rádi.
a šla jsem Káju obejmout.
T: Jinak tohle je můj přítel Janek.
K: těší mě Karolína.
A podala Jankovi ruku.
J: Janek
A podal jí také ruku. Všimla jsem si jak na něj ale Kája zamilovaně kouká. Jankovi to očividně ani moc nevadilo.