~34~

241 3 0
                                    

Z pohledu Janka
Vzbudilo mě klepání na dveře. Tyvole, kdo zas co otravuje.
J: dále?
Řekl jsem trochu rozčileně.
Dveře se pomalu otevírali. Nemohl jsem uvěřit, kdo v nich stojí.
J: Týno?
T: ahoj
Řekla smutným tónem a podívala se k zemi.
J: co ty tady?
T: potřebuju s tebou mluvit
Tak to bych nečekal, no ale tak když už je tady.
J: tak se posaď
Ukázal jsem ke stolu, na židli blíž k ní.
T: díky

Já jsem se zvedl z postele a šel si sednout ke stolu naproti ní.
J: tak co jsi mi chtěla?
Řekl jsem klidně a usmál se ní. Tuším, že se něco děje, je taková smutná a zaražená.
Ona se hluboce nadechla, podívala se mi do očí. Viděl jsem, že se jí lesknou oči, asi se jí chce brečet nebo nevím.
T: chci se ti omluvit 🥺
No tak to je šok? Ona se mi přišla omluvit ...¿
J: za co se mi omlouváš? Si mě snad podvedla, dělala sis testy a to dítě není moje?😲

T: chci se ti omluvit, že jsem ti nevěřila.. promiň..🥺 vím, jsem totální kráva 🥺 ale vážně mě to mrzí 🥺 kdybych teď mohla vrátit čas, už nikdy stejnou chybu neudělám🥺 fakt promiň.. jsem blbá.. měla jsem tě to nechat vysvětlit. Nezničila bych si tak celý život.
To už se rozbrečela. Zvedla se ze židle a šla ke dveřím, na nic jsem nečekal. Vyběhl jsem za ní. Teď už ji nenechám odejít, teď ne. Otevírala dveře a už byla skoro na chodbě když jsem ji chytl za ruku a přitáhl jsem si ji zpátky k sobě do pokoje.

J: Týnko, jsem moc rád, že jsi to konečně pochopila. Víš, že já miluju jen a jen tebe, jsi pro mne víc než všechno 💗 jsem rád, že jsi tu 💗
T: m-m-myslíš, že bys mi dokázal odpustit?🥺
J: pojď sem
Obejmul jsem ji. Ona mi objetí opětovala. Mým tělem projel pocit štěstí, který mě celého pohltil. Tohle mi tak chybělo. Objal jsem Týnku ještě pevněji 💞. Pak jsem se odtáhl. Týnka se mi koukala do očí.
J: miluju tě 💕
T: já tebe💝
Začali jsme se k sobě přibližovat. Byli jsme si čím dál blíž, až se to stalo. Po dlouhé době jsem konečně ucítil chuť Týnky rtů 💞💗🥺

Skvělý to pocit, byl jsem tak šťastný jako s se ještě nikdy, cítil jsem se, jako kdybych se znovu narodil. Naše polibky byly čím dál vášnivější. Týnka se chtěla nadechnout, ale já toho využil a začal ji líbat jazykem 🤤 Týnka ihned spolupracovala 💞💗 začal jsem ji vyhrnovat tričko.. ale ona se odtrhla.
J: copak?🥺
T: víš, že jsem v tom.. jo já vím.. že to ještě můžem.. ale chápeš.. no.. to.. prostě teď tak narychlo nechci 🙏🏻
J: jo jasně promiň
T: neomlouvej se🥺💕

Janek mi dal pusu na tvář a obejmul mě.
T: Janku?
J: ano?
T: jsem ti ještě něco přinesla ukázat.. myslím, že se tě to taky týká..
Začala v kabelce cosi hrabat. Tak cosi vytáhla a podala mi to do ruky. Byl to těhotenský průkaz a fotka z ultrazvuku. Šel jsem si s tím sednout je stolu. Nejdříve jsem si prohlédl těhotenský průkaz. Podíval jsem se na Týnku, usmívala se na mě. Ten její úsměv překrásný mi tak chyběl, je to pro mne jsi droga 💝 ona je jako droga, nemůžu bez ní být 🥺💗💗🙏🏻

J: pojď sem ke mně 💗
Řekl jsem k Týnce a napřáhl k ní ruku. Ona šla blíž, chytla moji ruku. Já si ji přitáhl k sobě a posadil si ji na klín. Vzal jsem do ruky tu fotku z ultrazvuku. Týnka mi položila svoji hlavu na rameno a dívala se se mnou na tu fotku.
J: která z těch teček, je naše miminko? ☺️ Tahle?💗
Ukázal jsem na jednu
T: nebo tahle
Ukázala na jinou Týnka a společně jsme se zasmáli.
Dál jsem ji pusu na tvář.
J: lásko 💗 já jsem tak moc rád, že vás mám 💝
T: a my jsme rádi, že máme tebe

Je rozhodnutoKde žijí příběhy. Začni objevovat